Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Každou vteřinu se
takto vyskytuje asi blesků. též denní době. Všeobecně vzato roste Evropě počet bouř
kových dnů severu jihu. Mapa bouřko
vých dnů znázorněna obr. Milešovka Jablonec mají po
33,1 dne, Smokovec Prešov 33, Praha 23, Bratislava 24,5, Zvo
len pak dnů, což bude asi maximum pro ČSSR. české odborné li
teratuře popsán případ, kdy takový blesk skočil vrchol
uzemněného stojanu elektrického vedení zmizel, jako se
stáhl sebe. Zmizení kulového bles
ku mnohdy provázeno silným výbuchem. Známe nyní šest světových bouřkových
ohnisek; jsou to:
Jáva (Indonésie) 220 bouřkových dnů do
Rovníková Afrika 150 »
Jižní Mexiko 142 J
Panama 132 »»
Střední Brazílie 106 »*
Madagaskar >>
U nás průměrně bouřkových dnů ročně zemích čes
kých, Slovensku pak 28. Odhaduje se, bouřky dodá
vají Zemi stále 109 kW, tj.j. hod. ČSSR bývá
nejvíce bouřek před 14. Stejně jako blesk čárový může blesk kulový pů
sobit popáleniny, někdy smrt. hodinou, nejméně pak 23. zeměkouli) probíhá podle dosavadních zjiš
tění vždy asi 800 000 bouřek současně. však rozdíl mezi bouřkami nad
12
. Zim
ních bouřek velmi málo; není však správný názor, jako by
u nás zimě nebylo bouřek vůbec.
Obr. Vydala 1958 Ústřední
správa geodézie kartografie „Atlasu podnebí ČSR” .
Nejvíce bouřek tropických oblastech: této stránce
jsou však veliké rozdíly. Proti jiným
druhům blesku trvá déle, někdy minuty. ukazuje chod bouřek ČSSR porovnání denním chodem
bouřek celé Evropě.budov prouděním vzduchu okny, hlavně komínem.
Úhrnem lze říci, četnost bouřek hlediska prostoru
i času velmi rozličná.
Četnost bouřek závisí m. miliard kilowattů.
V Evropě nejvíce bouřek asi červnu červenci.
Č k
Na Zemi (tj
