Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
, pozměňují svého hrotu velmi
zhušťují normální elektrické pole ovzduší.
Vstřícný výboj, který vyšlehl vody řeky, např.aždá kulička vybuchne,
jal-- bylo nejednou pozorováno, sama scbě, jedna druhou. Takto můžeme poměrně snadno zjistit
vzdálenost bouřky. zničil železo
betonový most. Zaslechnutí hromu dáno rychlostí zvuku ve
vzduchu, jež činí 330 m/s. Vniká do
11
. Bývá to
většinou zářící kouie nebo elipsoid průměru asi cm. Též horách vyskytuje dosti blesků, jež mají
jen vstřícný výboj, bez patrného výboje hlavního. Tento blesk doprovázen akustickým je
vem hřměním. pro nedostatek zbytků blesko
vých kanálů předchozích výbojů). Zhuštění může dosáh
nout takové hodnoty, nastane tichý výboj, který vypadá jako
mírné fialové světlo poněkud plápolající.
H u
E ň
Předměty, jež vyčnívají značně povrch, jako např.
P k
Při tomto blesku náhle osvítí plocha mraku, načež opět
nastane temno. rs. Neslyšíme hřmění. Vznik tohoto druhu blesku se
vysvětluje tak, náboj mezi mraky nepostačí vytvoření nor
málního čárového blesku (např.
B ý
V podstatě dlouhá elektrická jiskra mezi mraky neb
mezi mrakem zemí.
K k
By} pozorován pěkného počasí, nejen bouřky. Vyskytuje podle
okolností též hranách nosných ploch letadel apod. anténní
věže, stožáry ráhna lodí atd.
Zvukový účin nablízku značný.ným výbojem; jinými slovy jsou blesky, jež udeří jen země.
K úrazu neb škodě budovách může dojít již pouhým
indukčním účinkem blesku, tedy aniž blesk udeřil přímo.
R erlový)
Je druh čárového blesku, jehož dráha však skládá
z vfišího počtu samostatných Kuliček
