Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
indukcí; elektřina nepřenáší přímým vedením, nýbrž ne
přímo indukcí. Záporná část nábojů domů, stromů, atd.
Dnes již známe velmi spolehlivě časový postup při vzniku
blesku.
Pro zajímavost:
jsou známy údery
blesk’1 301Í vstříc
Obr. místech bouřkového mraku, kde elektrické pole nej
silnější, nastávají tzv. uka
zuje ideální případ
blesku: čelo blesku,
směřující mračna
dolů, spojuje se
vstřícným výbojem,
vyšlehnuvším ze
mě.
Ve skutečnosti snaží oba druhy elektřiny vzájemně při
táhnout. Úplný čárový
blesk nastane, spoji
li vstřícný výboj,
který jde zdola na
horu, čelem bles
ku, popř. uniká
k zemi. Tako
vé výboje nazýváme
vstřícné. Ideální průběh čárového blesku. Jev lze vysvětlit asi tak, záporný náboj spod
ní části mraku narušil neutrální dosud elektrický stav povrchu
budov, stromů apod. dosáhne-
li čelo blesku země
bez vstřícného výbo
je neb, jak někdy
stává, mimo něj. Je-li koncentrace nábojů dostatečně silná, elektřina pře
klene (prorazí) vrstvu vzduchu mezi mrakem zemí: tento výboj
nazýváme bleskem. přitahuje kladnou (pozitivní) část nábojů. Přiblí-
ží-li čelo blesku
dostatečně zemi,
indukuje tam tak sil
né elektrické pole, že
může dojít vý
bojům, jež směřují
zdola nahoru. klouzavé výboje, jež směřují všechny
strany, tedy idolů kzemi.
A Bod střetnutí obou výbojů. Opustí-li hlava blesku bouřkový mrak,
neroste však souvisleanepřetržitě, nýbrž úsekově, asi tak, jako
tomu jiskrové
ho induktoru. Obr.
10
