Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Pozorujeme-li zemi bouřkový liják, sotva nás hned na
padne, nad ním krutá zima ledová tříšť, jakož chaotické
přímo víření vzduchu.
Pro jednoduchost omezujeme tento výklad ponechá
váme stranou vliv korpuskulárního kosmického záření, ionizace
apod.naopak při namrzávání neb kondenzaci dostane částečka náboj
záporný. Ten
to jev nazývá- obr příklad působení statické indukce. velmi pevná spojitost jevy Slunci množ
ství bouřek kolísá periodicitou slunečních skvrn, ovšem podle
zeměpisné polohy různě dokonce protichůdně. (Záporný náboj
me Statickou spodní části mraku indukuje kladný střechách pod. Právem nazýváme činný bouřkový
mrak, „továrnou počasí” .
Elektrické náboje, jež bouřkovém mraku sebe od
dělují odděleném stavu hromadí, jsou příčinou blesku. bývá
na Sibiři nejvíce bouřek, když Slunci nejvíce skvrn, kdežto
u nás tomu bývá opačně.
V ,
v j
9
Předpokládejme
stav podle obr.
Když vzdušné proudy ochladnou ustanou dodávat mraku
zásoby vodních par, bouřkový oblak ztrácí svůj příznačný kupo-
vitý vzhled rozpadne se, mizí.
nábojem opač
ným, daném
případě tedy
kladným. Postupně,
jak mrak táhne, na
bíjí vysoké části
povrchu země, stro
mů, budov atd. např. Tak např. bouřkového lijáku vzduchu ně
kolik tisíc tun vody mrak nestačil trvalejší déšť, kdyby
od země nepřibýval oteplený vlhký vzduch. Je
tu bouřkový mrak,
jehož spodní část
má převážně záporné
(negativní) elektric
ké náboje. Přeměnou vodních
částic mraku tvoří stále nové elektrické náboje, jež vy
bíjejí formou blesku.)
ú
