Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Za normálního počasí tedy elektřiny ovzduší tak málo,
že běžně ani nevnímáme; bouřky však může doslova ničit. Tento stoupající vzduch vytváří mrak, kte
rý, obsahuje-li jen menší množství vodních par, přestane růst
a podvečer rozplyne.
Příčinou toho jsou změny bouřkovém mraku. Takový elektrický výboj nazýváme bleskem. Jeho
energie tak značná, může usmrtit, poranit, zapálit nebo vy
volat jiné škody. Sluneční teplo zahřívá především povrch země. Nejznámější letní odpole
dní bouřka tepla.
Dodává-li však vzdušné proudění mraku trvale mnoho vod
ních par, nabude bouřkový oblak značné velikosti; uvnitř mraku
pak nejsou jen mlžinky vodní kapky, nýbrž větších jeho výš
kách ledové krystaly sníh, vzduch nesměřuje mraku jen
vzhůru, nýbrž oblak vře převrací se; vodní částice tím neustále
mění svůj stav.RUČNĚ BOUŘ U
Účelům této příručky vyhovuje jen velmi zjednodušený vý
klad, který lze podat asi takto:
Blesk elektrickým výbojem mezi mraky neb mezi mrakem
a zemí. Každá taková změna ale spojena změnou
stavu elektrického: částečka ledu neb vločka sněhu, jež byla do
sud elektricky neutrální, dostane elektrický náboj, úměrný její
velikosti, který bude kladný, jestliže led (vločka) vypařuje;
8
. Vlhký vzduch při stoupáni
poměrně silně víří, rozpíná tedy ochlazuje víc, než tomu
bylo jen podle výšky.
Od povrchu země pak otepluje vzduch unáší zároveň do
vyšších vrstev odpařovanou vláhu.
B )
Existuje mnoho druhů bouřek. Tak tomu bývá pěkného, letního
počasí. Elektřina sice ovzduší normálního počasí; má-li
však dojít bouřce blesku, musí být nahromaděna rozdělena
takovou měrou, dojde výboji bud mezi mraky neb mezi mra
ky zemí
