Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Jde-li te
dy hromosvod důle
žitého objektu, rad
no nejprve vyšetřit vo
divost půdy podle
toho určit polohu stav
by zemničů. Bouřka dosahuje
břehu Labe není překročit řeku: jedné straně řeky je
prudká letní bouřka, druhé však pěkné slunné počasí. Povšech
ný příklad střetnutí se
geologických vrstev je
na obr.
Kdo při svém povolání pohybuje často přírodě, může
snadno pozorovat, tok řeky otevřeném terénu může přilákat
tolik bleskových výbojů, tím vyčerpá elektrickou energii bouř
kového mraku.
(Blesk vyhledává vodivější vrstvy).
Bouřka táhne dejme tomu severozápadu; jsme někde otevře
ném kraji Čelákovic při stavbě elektrovodu. Lidově tomu říká, „řeka zastavuje bouřku” .
Území ČSSR geo
logicky velmi různoro
dé často nás
střetávají poměrně
malé ploše zemní vrstvy
různé vodivosti. Příklad střetnutí geologických
vrstev půdy.
u
. Kombinuje-li
se bohatá geologická
vrstva, dobře vodivá,
s vrcholovou polohou*
jak tomu například
u hory Říp, pak bývají
údery blesku povšech
ně četnější než okolí. tomu
nutno přihlížet při vy
hledávání správné po
lohy zemničů.
Obr.míst, kde dotýkají různorodé geolo
gické vrstvy, kde tedy prosakuje voda tvoří vodivé roztoky,
čímž zvyšuje vodivost půdy.
Něco podobného možno ostatně stále pozorovat Praze:
bouřka táhne motolským údolím, žene před sebou mračna pra
chu, blesk bije, rachotí hrom; Vltavy však jako bouřka
zastavila Vinohradech, opět podle lidového rčení „ani ne-
kápne” přece Flo
ra porovnání údolím
Vltavy poměrně velmi
vyvýšeným pásmem
