U spínacích typů tranzistorů požaduje, aby plně otevřeném stavu
měly nejmenší úbytek napětí mezi emitorem kolektorem nej-
menší odpor.
V obvodech lze tranzistor zapojit třech základních variantách,
z nichž každá své specifické vlastnosti.7. Naopak zavřeném stavu musí mít největší odpor. Základní zapojení tranzistoru
V nízkofrekvenční technice nejčastěji používá zapojení společným
emitorem, nejméně často zapojení společnou bází. Všechna tři zapojení jsou
nakreslena obr. Zapojení společ
ným emitorem všech tří variant vyznačuje největším výkonovým
zesílením, středním napěťovým zesílením střední velikostí vstupního
a výstupního odporu. nejpoužívanější zapojení jak pro předzesilovače,
tak pro koncové stupně. Vysokofrekvenční tranzistory musí mít malý šum především
v rozsahu vyšších frekvencí, pro které daný trazistor určen.ného signálu. Podle elektrody, která je
společná pro vstupní výstupní signál, zapojení společným emito
rem, krátce označované SE, dále společným kolektorem se
společnou bází SB.
vstup
SB
Obr.
Samozřejmým požadavkem všech typů tranzistorů dosažení největší-
ho proudového zesilovacího činitele omezení všech parazitních vnitřních
vazeb struktuře tranzistoru, především mezielektrodových kapacit. Zátěž označena symbolem Rz, stejnosměrné
napětí zdroje symbolem . Jeho
zesilovací vlastnosti musí být zachovány nejvyšších frekvencí.7. 2. Zapojení společným kolektorem bývá často označo
váno jako emitorový sledovač, protože tomto případě výstupní napětí
na emitoru téměř totožné vstupním napětím. 2. Výstupní napětí proti vstupnímu napětí fázově
posunuto 180°.
38
