Samozřejmým požadavkem všech typů tranzistorů dosažení největší-
ho proudového zesilovacího činitele omezení všech parazitních vnitřních
vazeb struktuře tranzistoru, především mezielektrodových kapacit. Zapojení společ
ným emitorem všech tří variant vyznačuje největším výkonovým
zesílením, středním napěťovým zesílením střední velikostí vstupního
a výstupního odporu. Vysokofrekvenční tranzistory musí mít malý šum především
v rozsahu vyšších frekvencí, pro které daný trazistor určen. Zapojení společným kolektorem bývá často označo
váno jako emitorový sledovač, protože tomto případě výstupní napětí
na emitoru téměř totožné vstupním napětím. Jeho
zesilovací vlastnosti musí být zachovány nejvyšších frekvencí.ného signálu. Podle elektrody, která je
společná pro vstupní výstupní signál, zapojení společným emito
rem, krátce označované SE, dále společným kolektorem se
společnou bází SB. Základní zapojení tranzistoru
V nízkofrekvenční technice nejčastěji používá zapojení společným
emitorem, nejméně často zapojení společnou bází. Výstupní napětí proti vstupnímu napětí fázově
posunuto 180°. Naopak zavřeném stavu musí mít největší odpor.
vstup
SB
Obr.7.
V obvodech lze tranzistor zapojit třech základních variantách,
z nichž každá své specifické vlastnosti.7. 2.
U spínacích typů tranzistorů požaduje, aby plně otevřeném stavu
měly nejmenší úbytek napětí mezi emitorem kolektorem nej-
menší odpor. 2.
38
. Všechna tři zapojení jsou
nakreslena obr. nejpoužívanější zapojení jak pro předzesilovače,
tak pro koncové stupně. Zátěž označena symbolem Rz, stejnosměrné
napětí zdroje symbolem
