ného signálu. Naopak zavřeném stavu musí mít největší odpor.
vstup
SB
Obr. Vysokofrekvenční tranzistory musí mít malý šum především
v rozsahu vyšších frekvencí, pro které daný trazistor určen. Jeho
zesilovací vlastnosti musí být zachovány nejvyšších frekvencí.
Samozřejmým požadavkem všech typů tranzistorů dosažení největší-
ho proudového zesilovacího činitele omezení všech parazitních vnitřních
vazeb struktuře tranzistoru, především mezielektrodových kapacit. Zapojení společným kolektorem bývá často označo
váno jako emitorový sledovač, protože tomto případě výstupní napětí
na emitoru téměř totožné vstupním napětím.
V obvodech lze tranzistor zapojit třech základních variantách,
z nichž každá své specifické vlastnosti.
38
.7. nejpoužívanější zapojení jak pro předzesilovače,
tak pro koncové stupně.
U spínacích typů tranzistorů požaduje, aby plně otevřeném stavu
měly nejmenší úbytek napětí mezi emitorem kolektorem nej-
menší odpor. Zapojení společ
ným emitorem všech tří variant vyznačuje největším výkonovým
zesílením, středním napěťovým zesílením střední velikostí vstupního
a výstupního odporu. Zátěž označena symbolem Rz, stejnosměrné
napětí zdroje symbolem . Základní zapojení tranzistoru
V nízkofrekvenční technice nejčastěji používá zapojení společným
emitorem, nejméně často zapojení společnou bází. 2.7. Výstupní napětí proti vstupnímu napětí fázově
posunuto 180°. Podle elektrody, která je
společná pro vstupní výstupní signál, zapojení společným emito
rem, krátce označované SE, dále společným kolektorem se
společnou bází SB. Všechna tři zapojení jsou
nakreslena obr. 2
