Uvedeme tedy spíše méně
běžná zajímavá zápojem vhodná pro zájmovou oblast. Na
stejném principu měří také čas.
10. První,
starší způsob, spočívá porovnávání napětí neznámé frekvence napětím
generátoru známé frekvence obyčejném odporovém slučovacím obvodu.
Teplota obvykle měří rtuťovými nebo lihovými teploměry přesností
do 0,1 °C.
Neznámou frekvenci/střídavého napětí lze měřit dvěma způsoby.
Přesněji měří neznámá frekvence čítačem. Známe-li tři uvedených impedancí, lze jednoduše
spočítat hodnotu poslední neznámé impedance. Metodika měření vyplývá vždy potřeby získání požadovaných
parametrů. pomocí změny odporu termistoru závislosti teplotě nebo změny
prahového napětí polovodičového prvku.
336
.
Jeden produktů tohoto sloučení rozdíl známé neznámé frekvence,
který můžeme registrovat pomocí sluchátek nebo měřicím přístrojem. Výhoda možnosti elektrické
ho přenosu větší vzdálenost, nevýhodou nutnost předchozího cejchování
a napájecího zdroje. rozhlasových přijímačích [1]
a [2], postupujeme podle norem, aby naše výsledky byly porovnatelné
s jinými.
Proto běžné čítače měří frekvence přesností osm platných míst. Blíží-li obě složky frekvenčně sobě, tón
zázněje klesá při shodnosti známé neznámé frekvence zázněj nulový.2. Tento přístroj známém
časovém úseku spočítá počet period měřené frekvence zpracování
přímo číselně zobrazí neznámou frekvenci f
t
Časový úsek čítači určován krystalovým výbrusem velkou přesností. PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ KONTROLNÍCH
A MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ
Zapojení běžných ručkových přístrojů funkci voltmetru, ampér
metru ohmmetru včetně usměrňovačů pro měření střídavých úrovní
nebudeme uvádět, neboť jejich individuální výroba nevyplácí jsou
dlouhodobě dostatečném sortimentu trhu. složitějších měření, jako např.
Ostatní způsoby měření jsou obvykle odvozeny uvedených základních
způsobů.napětí měřené voltmetrem nulové bez ohledu velikost napětí generá
toru jeho frekvenci. některých případech výhodnější měřit teplotu elektronicky
např. Ten
to rozdíl nazývá zázněj
