složitějších měření, jako např. Uvedeme tedy spíše méně
běžná zajímavá zápojem vhodná pro zájmovou oblast. Na
stejném principu měří také čas. Známe-li tři uvedených impedancí, lze jednoduše
spočítat hodnotu poslední neznámé impedance. Ten
to rozdíl nazývá zázněj.
Jeden produktů tohoto sloučení rozdíl známé neznámé frekvence,
který můžeme registrovat pomocí sluchátek nebo měřicím přístrojem.
10.
Proto běžné čítače měří frekvence přesností osm platných míst.2.
Neznámou frekvenci/střídavého napětí lze měřit dvěma způsoby. rozhlasových přijímačích [1]
a [2], postupujeme podle norem, aby naše výsledky byly porovnatelné
s jinými. První,
starší způsob, spočívá porovnávání napětí neznámé frekvence napětím
generátoru známé frekvence obyčejném odporovém slučovacím obvodu.napětí měřené voltmetrem nulové bez ohledu velikost napětí generá
toru jeho frekvenci. Tento přístroj známém
časovém úseku spočítá počet period měřené frekvence zpracování
přímo číselně zobrazí neznámou frekvenci f
t
Časový úsek čítači určován krystalovým výbrusem velkou přesností.
Přesněji měří neznámá frekvence čítačem.
336
. Metodika měření vyplývá vždy potřeby získání požadovaných
parametrů.
Ostatní způsoby měření jsou obvykle odvozeny uvedených základních
způsobů. Blíží-li obě složky frekvenčně sobě, tón
zázněje klesá při shodnosti známé neznámé frekvence zázněj nulový. pomocí změny odporu termistoru závislosti teplotě nebo změny
prahového napětí polovodičového prvku.
Teplota obvykle měří rtuťovými nebo lihovými teploměry přesností
do 0,1 °C. PRAKTICKÁ ZAPOJENÍ KONTROLNÍCH
A MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ
Zapojení běžných ručkových přístrojů funkci voltmetru, ampér
metru ohmmetru včetně usměrňovačů pro měření střídavých úrovní
nebudeme uvádět, neboť jejich individuální výroba nevyplácí jsou
dlouhodobě dostatečném sortimentu trhu. některých případech výhodnější měřit teplotu elektronicky
např. Výhoda možnosti elektrické
ho přenosu větší vzdálenost, nevýhodou nutnost předchozího cejchování
a napájecího zdroje
