Franklin zajisté před
rokem 1755; jest sice jisto, září 1752. postaviv svůj stroj, jehož popis jsme
už podali, farské zahradě PřiměticíchB.) vodiče značně snížiti,
přiblížíme-li vodičem špicí opatřeným, zvlášť je-li tento spojen
se zemí, naopak, náboj vodiče opatřeného hrotem ostrým nedosáhne
nikdy toho napjetí jako bez hrotu. kostel Newburgský, píše: ná
sledkem toho takový drát
spojující korouhvičku zemí byl věž škody uchránil, kdyby jej
blesk byl roztavilu.
Jak již dříve uvedeno, Bergen Jallabert pozorovali různé chování
se vodičů kulatých špičatých poblíž zelektrisovaných těles. omylem psáno Prednicích, obraz Divišův str. který měl býti před bleskem chráněn, vysokou špičatou
železnou tyč, již jinou podél střechy zdi vedenou tyčí spojil zemí. Franklin pak upevnil
na střeše domu. Oba téměř současně připadli na
myšlénku, užíti této vlastnosti ochraně lidských příbytků před bleskem,
ku sestrojení bleško- nebo hromosvodu. 11.stěžeň účelu tomu, aby bouřných dnů letních blížící bouři
oznamoval. střeše kostela
San Giovani Ďio železnou tyč vodivě zemí spojenou, vedení bylo
na jednom místě nepatrně přerušeno, tyčí mohl býti dán pomocí hed
*) str. Tak vztýčil Beccaria již 1750. nepsal: Zdá býti pravdě
podobno Úmyslem Divišovým bylo pomocí velkého počtu kovových
se zemí spojených hrotů mraků elektřinu vyssáti učiniti takto
neškodnými Jak známo účelu toho také dosáhl. vztýčil střeše svého
domu tyč pozorování elektřiny atmosferické, jíž nabíjel leydenské
láhve, jichž vvbitím přiváděl uměle účinky blesku, o
v neboť rok později září roku 1753. Ten pak občas přibližoval stěžni ostřím svého kopí spo-
zoroval-li jiskru přeskočivší stěžně ostří, počal ihned zvoniti na
poplach, aby varoval rybáře před blížícím nebezpečím.
Bylť toho vědom předně, špičatá střeše vztýčená zemí
vodivě spojená tyč ízachycovaČi nebezpečí úderu zmenšuje, anať napjetí
mraku snižuje, druhé, sjede-li přece blesk budově, zasáhne nej
vyšší tomu kovovou její Čásť zachycovaČe vyvolí zemi
dráhu, jež nejmenší odpor klade silnou svodnou, železnou tyčí.
Vývody pozorování Franklinovy byly nej znamenitějšími fysiky
té doby dotvrzeny. 11. Oba dva svou myšlénku také
uskutečnili sice Diviš 1854. psaní Dalibardovi zaslaném zmiňuje blesku,
jenž zasáhl listopadu roku 1754. napjetí (pot.
byl postavil bleskosvod, zajisté 1755. Kdyby Franklin, jak mnozí tvrdí, roku 1752. Ani 1755
nebyl ještě žádný bleskosvod soustavy Franklinovy postaven, tento
29. Jakmile totiž moři objevily poněkud jen podezřelé
vlny, jež zdály věštiti bouři, postaven ihned železnému stěžni vojín
na stráž.
—. sděluje Franklin
Collinsonovi psaní návrh ochranu budov před bleskem. Pamět tuto
znalost bleskosvodu starých národů nedlouho uchovala, tak že
bleskosvod jevil úplnou novinkou, když byl znova vynalezeni
„Nezachovala ani upomínka vynález Hugona Capeta, který
v století vymyslil způsob ochrany svých polí bouře, stavěl totiž
za tím účelem země dlouhé tyče ostrými kovovými lirotyi
Podrževše poněkud déle při pověrách mnoze nebezpečných,
seznámíme ještě aspoň zběžně jedinou skutečnou spolehlivou
ochranou proti blesku, bleško- nebo hromosvodem. podaný
jest kopií obrazu dnes faře Přimětické chovaného. Diviš
a Franklin pak poznali, lze el. Června 1755
