—
Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění. 1897.
„Římanům též znám byl bleskosvodb
„V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina,
který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný
.
zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou
takových, nichž proti bouři zvoněno. Výňatek ten zní:
„Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných. Dne 11. července 1755. Arago
udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27.
Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony
také zničeny. napjetí, toho doklady skytá
nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně
na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na
1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku. Na
počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. Známo př. ob
Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři
vyzváněli. zvonění
bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů
máme hojnost. července 1893. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře. době 1753. zabil
blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod
věž. Ještě zajímavější však jest, Dutens
proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. mnohých
odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes,
ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro-
kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si
blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto :
11. Sarliacu
1. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě
škody voj inu u. atm. jíž
biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře
a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc. června 1844. Června 1844.. modlitbě, již biskup
při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius
auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur
omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus
tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato.— 1783. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. Robertu, září 1845.,
že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali
poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím
vzhůru obrácený. Toulouse, května 1846. zabil blesk Německu 121 zvoníků. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů. srpna 1718. podobně, jako vysoké kovové přiostřené
tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna
byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů,
že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná;
že názor tento jest správný, é
v spůsobí pozvolné vyrovnání el.
v Cornillé atd. 8c.
Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové,
lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb
zaznamenán není, ale tušiti dá.
Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně.
K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě
výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském
časopise „Nivau, roč. němž zdržím úsudku, neznaje originálu
ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal. Vysoké
sloupy dýmu působí el.
Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela
