O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 69 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
července 1893. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. Června 1844.— 1783. K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském časopise „Nivau, roč. Toulouse, května 1846. „Římanům též znám byl bleskosvodb „V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina, který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný . zabil blesk Německu 121 zvoníků.. podobně, jako vysoké kovové přiostřené tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů, že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná; že názor tento jest správný, é v spůsobí pozvolné vyrovnání el. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů. 1897. Dne 11. července 1755. zvonění bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů máme hojnost. srpna 1718. době 1753. Arago udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27. Známo př. Sarliacu 1. 8c.— Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění. Ještě zajímavější však jest, Dutens proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. napjetí, toho doklady skytá nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na 1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku. mnohých odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes, ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro- kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto : 11. němž zdržím úsudku, neznaje originálu ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal., že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím vzhůru obrácený. Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela. Výňatek ten zní: „Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných. Robertu, září 1845. června 1844. Vysoké sloupy dýmu působí el. modlitbě, již biskup při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato. zabil blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod věž. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě škody voj inu u. atm. jíž biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc. Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové, lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb zaznamenán není, ale tušiti dá. zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou takových, nichž proti bouři zvoněno. v Cornillé atd. Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony také zničeny. Na počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně. ob Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři vyzváněli