zabil blesk Německu 121 zvoníků. podobně, jako vysoké kovové přiostřené
tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna
byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů,
že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná;
že názor tento jest správný, é
v spůsobí pozvolné vyrovnání el. srpna 1718. Toulouse, května 1846. Sarliacu
1. zabil
blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod
věž. Známo př. zvonění
bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů
máme hojnost. Vysoké
sloupy dýmu působí el.,
že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali
poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím
vzhůru obrácený.
Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové,
lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb
zaznamenán není, ale tušiti dá.—
Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění. atm.— 1783.
K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě
výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském
časopise „Nivau, roč. jíž
biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře
a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. července 1755. Dne 11.
zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou
takových, nichž proti bouři zvoněno. Arago
udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů. 8c. Června 1844. ob
Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři
vyzváněli. Robertu, září 1845. němž zdržím úsudku, neznaje originálu
ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal.
„Římanům též znám byl bleskosvodb
„V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina,
který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný
. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře. Na
počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. června 1844. Ještě zajímavější však jest, Dutens
proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě
škody voj inu u. době 1753.
v Cornillé atd.. modlitbě, již biskup
při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius
auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur
omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus
tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato.
Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně. července 1893. napjetí, toho doklady skytá
nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně
na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na
1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku. 1897. Výňatek ten zní:
„Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných.
Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela. mnohých
odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes,
ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro-
kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si
blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto :
11.
Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony
také zničeny
