zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou
takových, nichž proti bouři zvoněno. Toulouse, května 1846.
Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové,
lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb
zaznamenán není, ale tušiti dá.,
že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali
poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím
vzhůru obrácený. mnohých
odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes,
ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro-
kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si
blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto :
11. modlitbě, již biskup
při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius
auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur
omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus
tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato. Známo př.. době 1753. napjetí, toho doklady skytá
nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně
na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na
1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku.— 1783. podobně, jako vysoké kovové přiostřené
tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna
byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů,
že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná;
že názor tento jest správný, é
v spůsobí pozvolné vyrovnání el.—
Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění.
K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě
výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském
časopise „Nivau, roč.
Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony
také zničeny. Vysoké
sloupy dýmu působí el. Na
počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. Sarliacu
1. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. Arago
udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27. července 1755.
„Římanům též znám byl bleskosvodb
„V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina,
který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný
.
Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně.
Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela. zabil
blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod
věž. jíž
biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře
a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc. Robertu, září 1845.
v Cornillé atd. zvonění
bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů
máme hojnost. Ještě zajímavější však jest, Dutens
proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. 1897. června 1844. Června 1844. zabil blesk Německu 121 zvoníků. 8c. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře. srpna 1718. ob
Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři
vyzváněli. Výňatek ten zní:
„Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných. července 1893. Dne 11. atm. němž zdržím úsudku, neznaje originálu
ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě
škody voj inu u
