—
Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění. června 1844.
„Římanům též znám byl bleskosvodb
„V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina,
který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný
. ob
Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři
vyzváněli. srpna 1718. Ještě zajímavější však jest, Dutens
proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. zvonění
bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů
máme hojnost.
Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů.
Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony
také zničeny.
v Cornillé atd. atm. modlitbě, již biskup
při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius
auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur
omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus
tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato. mnohých
odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes,
ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro-
kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si
blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto :
11.— 1783.. Dne 11. Výňatek ten zní:
„Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných. července 1893. napjetí, toho doklady skytá
nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně
na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na
1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku.
Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně. července 1755. jíž
biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře
a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc.
zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou
takových, nichž proti bouři zvoněno. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě
škody voj inu u. zabil
blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod
věž. zabil blesk Německu 121 zvoníků. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. Sarliacu
1. době 1753. 1897. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře.
Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové,
lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb
zaznamenán není, ale tušiti dá.
K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě
výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském
časopise „Nivau, roč. podobně, jako vysoké kovové přiostřené
tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna
byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů,
že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná;
že názor tento jest správný, é
v spůsobí pozvolné vyrovnání el. 8c. Toulouse, května 1846.,
že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali
poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím
vzhůru obrácený. Známo př. Na
počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. Arago
udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27. němž zdržím úsudku, neznaje originálu
ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal. Června 1844. Vysoké
sloupy dýmu působí el. Robertu, září 1845
