O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 69 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
němž zdržím úsudku, neznaje originálu ani pramenů, nichž Lombrow Čerpal. 8c. zuřila Fran* ii, zasaženo, jak Deslandes udává, kostelů většinou takových, nichž proti bouři zvoněno. přešla nad Hornou Oravou veliká bouře. Dne 11. Sarliacu 1. 1897. Vysoké sloupy dýmu působí el. zvonění bouři nezahání, spojeno však jest nebezpečím života, toho dokladů máme hojnost. Výňatek ten zní: „Bleskosvod znám byl lidem časů velmi dávných.., že vojíni Keltští zastiženi poli bouřkou lehali zemi, zapalovali poblíž sebe pochodeň zabodávali vedle svůj dlouhý meč ostřím vzhůru obrácený. ob Zakamennom Kline blesk sjel věže, níž právě dva hoši proti bouři vyzváněli. mnohých odlehlých Slováckých Valašských horských dědinách vyzvání podnes, ano některých poblíž měst ležících dědinách tak činí, tak Kro- kočíně Byteše, vesnicích Boskovic ještě podnes vybírá si blesk své oběti mezi zvoníky, toho doklad tuto : 11. v Cornillé atd. srpna 1718. napjetí, toho doklady skytá nám statistika; tak dle Hellmanna Šlesvig Holštýnsku připadá průměrně na 1000 kostelů 6*3 úderů, 1000 větrných mlýnů 8’5 úderů, na 1000 továrních komínů však toliko 0*3 úderů blesku. Věž kostel stály okamžitě plamenech, shořely základů. atm. Robertu, září 1845. modlitbě, již biskup při svěcení zvonů čte, obsaženo toto místo cum melodia illius auribus insonuerit populorum, crescatin eis devotio íidei; procul pellantur omneš insidiae inimici, ťragor grandinum, procella turbinum, impetus tempestatum, temperentur infesta tonitrua snad modlitba tato. podobně, jako vysoké kovové přiostřené tyče nelze účinnost tohoto zařízení upříti, aby však takto chráněna byla před bouří jen malá dědina, zapáleno muselo býti tolik ohňů, že ochrana jich byla příliš drahá, ostatně toliko bezvětří možná; že názor tento jest správný, é v spůsobí pozvolné vyrovnání el. července 1893. června 1844. Arago udává, blesk zabil zvonícího Člověka 27.— 1783. července 1755. Ještě zajímavější však jest, Dutens proto zcela opravdy Thraky vynálezce bleskosvodu prohlašuje. zabil blesk Německu 121 zvoníků. Na počátku tohoto století zabit Holešově Člověk zvonící proti bouři. Bohužel, ani dnes nebezpečná pověra nevymizela. K vůli zajímavosti budiž mně dovoleno připojiti tomto místě výňatek knihy Lombrowovy: „Atavismus evoluce uveřejněný ruském časopise „Nivau, roč. zabil blesk Aubigny lidi zvonící děti, jež před bouří utekli pod věž. Mnozí asijští národové pak prý proti bouřím zapalují veliké ohně. Toulouse, května 1846. Června 1844. hrozne bouře, jež noci dne 14/15. době 1753.— Nejčastěji užíváno proti mrakům zvonění. Blesk často sjížděl ostří meče země nepůsobě škody voj inu u. Známo př. Jeden hochů byl bleskem omráčen uhořel, druhý zachránil, zvony také zničeny. „Římanům též znám byl bleskosvodb „V časech dávno minulých nejvyšším bode hradeb zámku Duina, který stával březích moře jaderského, byl vztýčen vysoký železný . jíž biskup prosí, aby zvuk zvonu zaháněl krupobití, mírnil moc bouře a bromu, byla vyložena ten smysl, zvony mají tuto moc. Zvláštního prostředku proti bouřím užívali dle Herodota Thrákové, lifrozilit bouří dlouhými tyčemi proti nebi škoda, účinek hrozeb zaznamenán není, ale tušiti dá