u Takových zaklínačích formulí znám jest počet dosti Četný.
V některých krajinách (Bartoš, Moravský lid) posud skoro každé
okolí svého zaklínače mračen, nebo-li svého sváděče krup. Také Polsko své planetniky chmurniky,
neméně jich žije odlehlých dědinách Valašských (božec, bohoň) Slo
venských, jim nemálo protivenství utrpení bylo přeČkati. Tkadlec shodil sebe
košuli bředl dále, svedl bouři hory. Zaklínám vás, černé mračna,
blesk, hrom bouřku skrze všemohoucnost Otce, skrze všemohoucnost
j atd. jaře vytírá jej
pastýř svěcenou vodou Lid důvěřuje tomuto nástroji nikdo ne-
vymluví, lastura nemá žádné moci posvátné ani kouzelné.
upálena celá řada „čarodejníkov bosorieku; bylt jeden chlapec svému
otci vyprávěl, jistý mladík naučiti chtěl, bouřky krupobití při-
volávati. Nástroj starobylé vzezření nikdo neví, kým odkud
do dědiny byl přinesen. Zažehnávaje kroupy zaklínač
udělá proti mračnům znamení kříže začne:
„Ve jménu Sv.
.
Tak kolem 1815.-
Téměř všech nevzdělaných národů setkáváme zaklínači
mraků'), již nemalé vážnosti požívají, ano národů vzdělaných od
lehlých horských krajinách podnes provozují své řemeslo. Jablůnce tkadlec sváděl kroupy.
Když objeví kroupová mračna obzoru, zaklínač odebere potoku
neb řece bředa vzhůru proti proudu zažehnává mraky svádí polí
na hory neb jiné místo pusté. Václavek aj. Také naší
vlasti žije doposud nejeden zaklínač neb vodič mraků (krupovidač), jenž
za blížící bouře vychází své chaty, svým uměním odvrátil od
rodné vísky zhoubu. prý papeže posvěcen. Dr. Zaměstnání
jeho dosti nebezpečné.
(Čas. bylo Uhrách (Pohlady 1893. Vstoupil
do Bečvy bředl vzhůru kroupy ním Volalo naň mračen: „Vrat
sa, zahyneš, máš nespravedlivá cívku kóšuliu. Takový
muž požívá všeobecné důvěry sám sobě tvrdívá, dokud živ
bude, kroupy toin okolí nepotlukou. Jablůnce Vsetína takovému
dobrodinci svému sypávali jako jiným zřízencům obecním.
V mnohých místech také proti mrakům stříleno hmoždířů děl,
se stejným asi výsledkem.) mnoho čarodějů
na smrt upáleno, poněvadž „svojimi diabolskými kunšty celé Uhry
a Sedmohra. Všichni podrobeni zkoušce vody váhy,
vinnými uznáni upáleni.dsko krupobitím holi chceli znivočitu. kdy mračna jdou, dostávaje po
snopu obilí. Zíbrt připomíná, vesnicích odlehlých př. zimě
chová sebe starosta obce jako vzácný majetek obecní odevzdává
ji zase svému nástupci. letech 1728. Kdyby svém zažehnávání jen slovem
zmýlil, kroupy naň shrkly zatloukly ho.) i
Také troubení rohy přisuzována moc rozháněti mraky bouřné
zvláštní moc pak připisována troubám pořízeným lastur (cornibus et
cocleis).—29.
') Dle Plinia uměli prý Etruskové blesk sváděti nebe, Numa byl prý zasvěcen
do tohoto tajemství Tullus Hestilius opomenuv nějakou podstatnou čásť zaříkání
byl bleskem zasažen. Košile jeho nesmí býti
škrobena nesmí býti ani nitky nespravedlivé jinému ukradené. Kučeři
u Milevska posud obecní pastucha nosí torbě lasturu, opatřenou kovovým
dutým výběžkem troubí ni. Otec oznámil věc* vrchnosti, která „toho štebotného fabrikantau
bouřek skřipec vzala něho nejen doznání vlastní viny, nýbrž
také jména ostatních vinníků, mezi nimiž byl sám městský rychtář
se svou ženou, vynutila. Amen
