Také Polsko své planetniky chmurniky,
neméně jich žije odlehlých dědinách Valašských (božec, bohoň) Slo
venských, jim nemálo protivenství utrpení bylo přeČkati. Všichni podrobeni zkoušce vody váhy,
vinnými uznáni upáleni. Košile jeho nesmí býti
škrobena nesmí býti ani nitky nespravedlivé jinému ukradené. kdy mračna jdou, dostávaje po
snopu obilí.
upálena celá řada „čarodejníkov bosorieku; bylt jeden chlapec svému
otci vyprávěl, jistý mladík naučiti chtěl, bouřky krupobití při-
volávati.
V některých krajinách (Bartoš, Moravský lid) posud skoro každé
okolí svého zaklínače mračen, nebo-li svého sváděče krup. Amen.
') Dle Plinia uměli prý Etruskové blesk sváděti nebe, Numa byl prý zasvěcen
do tohoto tajemství Tullus Hestilius opomenuv nějakou podstatnou čásť zaříkání
byl bleskem zasažen.dsko krupobitím holi chceli znivočitu.
(Čas.
Když objeví kroupová mračna obzoru, zaklínač odebere potoku
neb řece bředa vzhůru proti proudu zažehnává mraky svádí polí
na hory neb jiné místo pusté. Kučeři
u Milevska posud obecní pastucha nosí torbě lasturu, opatřenou kovovým
dutým výběžkem troubí ni. Václavek aj. Zažehnávaje kroupy zaklínač
udělá proti mračnům znamení kříže začne:
„Ve jménu Sv. prý papeže posvěcen. Zaklínám vás, černé mračna,
blesk, hrom bouřku skrze všemohoucnost Otce, skrze všemohoucnost
j atd. Zíbrt připomíná, vesnicích odlehlých př. Kdyby svém zažehnávání jen slovem
zmýlil, kroupy naň shrkly zatloukly ho. Jablůnce tkadlec sváděl kroupy. Také naší
vlasti žije doposud nejeden zaklínač neb vodič mraků (krupovidač), jenž
za blížící bouře vychází své chaty, svým uměním odvrátil od
rodné vísky zhoubu.
Tak kolem 1815. Tkadlec shodil sebe
košuli bředl dále, svedl bouři hory. zimě
chová sebe starosta obce jako vzácný majetek obecní odevzdává
ji zase svému nástupci. Otec oznámil věc* vrchnosti, která „toho štebotného fabrikantau
bouřek skřipec vzala něho nejen doznání vlastní viny, nýbrž
také jména ostatních vinníků, mezi nimiž byl sám městský rychtář
se svou ženou, vynutila. letech 1728.) mnoho čarodějů
na smrt upáleno, poněvadž „svojimi diabolskými kunšty celé Uhry
a Sedmohra. Vstoupil
do Bečvy bředl vzhůru kroupy ním Volalo naň mračen: „Vrat
sa, zahyneš, máš nespravedlivá cívku kóšuliu.—29. Takový
muž požívá všeobecné důvěry sám sobě tvrdívá, dokud živ
bude, kroupy toin okolí nepotlukou. Nástroj starobylé vzezření nikdo neví, kým odkud
do dědiny byl přinesen.-
Téměř všech nevzdělaných národů setkáváme zaklínači
mraků'), již nemalé vážnosti požívají, ano národů vzdělaných od
lehlých horských krajinách podnes provozují své řemeslo. jaře vytírá jej
pastýř svěcenou vodou Lid důvěřuje tomuto nástroji nikdo ne-
vymluví, lastura nemá žádné moci posvátné ani kouzelné.) i
Také troubení rohy přisuzována moc rozháněti mraky bouřné
zvláštní moc pak připisována troubám pořízeným lastur (cornibus et
cocleis).u Takových zaklínačích formulí znám jest počet dosti Četný. Jablůnce Vsetína takovému
dobrodinci svému sypávali jako jiným zřízencům obecním.
. Dr.
V mnohých místech také proti mrakům stříleno hmoždířů děl,
se stejným asi výsledkem. Zaměstnání
jeho dosti nebezpečné. bylo Uhrách (Pohlady 1893
