Mrak postupoval přes silný vítr jen zvolna
ku předu, drže veliké vzdálenosti ostatních mraků, byl kulatý,
as tak veliký, jakým nám slunce jeví.
Y Pornicích Morkovic uhodil prázdniny 1891. 1794 strašné rachocení, jež lze přirovnati jen nej silnějšímu racho
cení hromu, kdežto výbuchu 1799 blesky žádným značnějším
rachotem doprovázeny nebyly. 1779, praví, lávou plápolající vystupovaly jícnu kotouče kouře
tak černého, jak jen lze představiti, nichž okamžiku, kdy jícen
opouštěly, šlehaly blesky klikaté. Týž pozorovatel slyšel výbuchu
r.všemi směry sršely blesky. řečeno Yesuvu, platí stejné
míře Aetně všech jiných sopkách. Kříže viděl udeřiti
blesk mraku zajisté vyššího než 100 Chappe Tobolsku po
zoroval bouřné mraky výši 214 Humboldt nalezl skalách hor
Andských stopy blesku výši 4800 Saussure Mont Blancu ve
4500 m. Yaletta píše výbuchu Yesuvu
z 1707.
Kapitán Hossard sdělil Aragovi, 1834 sestupuje jedné hory
pohoří Jurského viděl tvořiti kolem temene sousední hory (Colombier
de Gex.
Co výšky mraků bouřných týče, nelze nic přesného stanoviti.
Haidinger pozoroval Alpách mrak něhož blesky bily výši ;
já sám 1875 alpském údolí poblíž kláštera sv.
Nebude snad místa zmíniti zde blescích, jež šlehají mraků
vystupujících jícnů sopek.
ítozier pozoruje Beziers-u bouři uviděl svahu pahorku, jímž
obzor jedné straně byl omezen, svítící bod, jenž krátku rozšířil se
na celé světélkující pásmo (bandě phosphorique), nad ním utvořilo se
za krátko pásmo druhé. novějších výbuších jsou stejné zprávy
zajisté každému známy novin. mraku popelného nad sopkou vznášejícího často šle
haly blesky, jež celé okolí ozařovaly provázeny byly rachotem.
Lambert určil Berlíně výšku mraků 5100' 6050', Abbadie
v Áthiopii 6—7000', Klein 7500' výminečně 12100'. Hamilton, jenž byl svědkem hrozného výbuchu téže sopky
r. Lze tvrditi, že
z pravidla výška těchto mraků nepřestoupí 5000 nás bývají pra
vidla mezi 1200—2000 m. Beccaria tvrdí, viděl
často temných nocí, zvlášť zimě, srocování mraků mrak je
diný, jenž pak vydával světlo červené dosti silné, lze bylo prostředně
.
Zmínky zasluhuje též zvláštní světélkování bouřných mraků, jež
Arago dokládá mnohými příklady, nichž některé uvedeme.) 1600 vysoké malý chumáč mraků, něhož několik okamžiků
po jeho vzniku vyšlehl blesk. Bracini, očitý svědek výbuchu Vesuvu 1631, vy
práví, sloupu dýmu jícnu sopky vystupujícího, jenž vzdále
nosti 160 mohl býti atmosféře sledován, často vyrážely blesky,
jež několik hovad lidí zabily. blesk, ano na
obloze ani mráčku (prý) nebylo.
W. Též Nicholson viděl
podobné světélkování mraků silné bouře. Mraky tyto, zvláště před aneb při výbuchu
dávají přečasto vznik blesku hromobití. */4 hodiny, kterou dobu úkaz trval, pře
skočil krajů pásma vnitřního třikráte blesk. Již Arago konstatoval, mraků slo
hových nikdy neblýská.
Bergmann byl svědkem, blesk udeřil jasné oblohy velmi
malého mraku věže. případů snešených Aragem
uvedeme některé. l/2 minuty něho blesky
šlehaly, posledním bleskem zmizel také mrak. Blesk zabil dělnici rolníka Adama, jež
za jinými dělníky pole vázat spěchala
