O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 5 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mrak postupoval přes silný vítr jen zvolna ku předu, drže veliké vzdálenosti ostatních mraků, byl kulatý, as tak veliký, jakým nám slunce jeví. Y Pornicích Morkovic uhodil prázdniny 1891. 1794 strašné rachocení, jež lze přirovnati jen nej silnějšímu racho­ cení hromu, kdežto výbuchu 1799 blesky žádným značnějším rachotem doprovázeny nebyly. 1779, praví, lávou plápolající vystupovaly jícnu kotouče kouře tak černého, jak jen lze představiti, nichž okamžiku, kdy jícen opouštěly, šlehaly blesky klikaté. Týž pozorovatel slyšel výbuchu r.všemi směry sršely blesky. řečeno Yesuvu, platí stejné míře Aetně všech jiných sopkách. Kříže viděl udeřiti blesk mraku zajisté vyššího než 100 Chappe Tobolsku po­ zoroval bouřné mraky výši 214 Humboldt nalezl skalách hor Andských stopy blesku výši 4800 Saussure Mont Blancu ve 4500 m. Yaletta píše výbuchu Yesuvu z 1707. Kapitán Hossard sdělil Aragovi, 1834 sestupuje jedné hory pohoří Jurského viděl tvořiti kolem temene sousední hory (Colombier de Gex. Co výšky mraků bouřných týče, nelze nic přesného stanoviti. Haidinger pozoroval Alpách mrak něhož blesky bily výši ; já sám 1875 alpském údolí poblíž kláštera sv. Nebude snad místa zmíniti zde blescích, jež šlehají mraků vystupujících jícnů sopek. ítozier pozoruje Beziers-u bouři uviděl svahu pahorku, jímž obzor jedné straně byl omezen, svítící bod, jenž krátku rozšířil se na celé světélkující pásmo (bandě phosphorique), nad ním utvořilo se za krátko pásmo druhé. novějších výbuších jsou stejné zprávy zajisté každému známy novin. mraku popelného nad sopkou vznášejícího často šle­ haly blesky, jež celé okolí ozařovaly provázeny byly rachotem. Lambert určil Berlíně výšku mraků 5100' 6050', Abbadie v Áthiopii 6—7000', Klein 7500' výminečně 12100'. Hamilton, jenž byl svědkem hrozného výbuchu téže sopky r. Lze tvrditi, že z pravidla výška těchto mraků nepřestoupí 5000 nás bývají pra­ vidla mezi 1200—2000 m. Beccaria tvrdí, viděl často temných nocí, zvlášť zimě, srocování mraků mrak je­ diný, jenž pak vydával světlo červené dosti silné, lze bylo prostředně . Zmínky zasluhuje též zvláštní světélkování bouřných mraků, jež Arago dokládá mnohými příklady, nichž některé uvedeme.) 1600 vysoké malý chumáč mraků, něhož několik okamžiků po jeho vzniku vyšlehl blesk. Bracini, očitý svědek výbuchu Vesuvu 1631, vy­ práví, sloupu dýmu jícnu sopky vystupujícího, jenž vzdále­ nosti 160 mohl býti atmosféře sledován, často vyrážely blesky, jež několik hovad lidí zabily. blesk, ano na obloze ani mráčku (prý) nebylo. W. Též Nicholson viděl podobné světélkování mraků silné bouře. Mraky tyto, zvláště před aneb při výbuchu dávají přečasto vznik blesku hromobití. */4 hodiny, kterou dobu úkaz trval, pře­ skočil krajů pásma vnitřního třikráte blesk. Již Arago konstatoval, mraků slo­ hových nikdy neblýská. Bergmann byl svědkem, blesk udeřil jasné oblohy velmi malého mraku věže. případů snešených Aragem uvedeme některé. l/2 minuty něho blesky šlehaly, posledním bleskem zmizel také mrak. Blesk zabil dělnici rolníka Adama, jež za jinými dělníky pole vázat spěchala