E lektřina atm osferická. Nechtěje však ukončení stavby čekati, pokusil téhož účelu
. slepici psa. Major Sabině viděl podobné světélkování Skotsku
a přirovnává světlu, jež vzniká odrazem severní záře mraků;
podotýká však výslovně, případech pozorovaných nějaké sku
tečné záři severní nemohla býti řeč. Robinson pak pozoroval Irsku
několikráte fosforeskující mlhu.
Blesk jiskra el. Franklin dokázal, že
nelze zelektrisovati kouli, níž leží jehla, Diviš pak nastrkav do
vlásenky přes jehlic překazil pokusy Františka. Prvními, kdo totožnost blesku
s jiskrou el. i
F
m .
Blesk tříští tělesa, nichž uhodil, el.
Již dobách, kdy nauka elektřině byla ještě počátcích, po
znána podobnost blesku sjiskrou elektrickou. magnety odmagnetuje.
Franklin již 1749.
Blesk kovy taví, Franklin roztavil el. jest totožnosti
p uvádí řadu vlastností oběma společných; dle náhledu
jeho tření vzduchu vzduch jest zdrojem elektřiny atmosferické.
Franklin nespokojil však touto obdobou, učinil ještě další
krok, naučil nás elektřinu mraku svádeti zemi činiti
pokusy.
Osoby bleskem zasažené nezřídka osleply, Franklin oslepil el. Blesk přeskakuje nejvyšším
a hlavně špičatým tělesům, také špičatí vodiči nejsnáze přijímají a
vydávají el. jiskra také. jiskru.
Blesk jiskra el.
jiskrou holuba. přeskakují nejraději dobrým vodičům. Teprve Diviš Franklin, oba vynálezcové
bleskosvodu, poznali, vodiči hrotem opatření jiným tělesům elektřinu
rychle odjímají, svou elektřinu pak rychle tratí. Já, pečlivě léta téměř každou
bouři pozoruji, neviděl jsem nikdy mraků světélkujících. navrhl: „blesk svésti nebe pomocí kovových
hrotůu připevněných železným tyčím střeše domů neb věží vztý
čených, sám pokusu chtěl užiti věže, jež Filadelfii právě sta
věla.veliký tisk Čisti.
Blesk zapaluje. jiskrou tenké lístky kovové
mezi desky skleněné vložené. byli Grey. První,
jenž pokusil totožnost obou zjevů byl Benjamin Franklin;
onf dí:
Dráha blesku jest klikatá neb vlnitá, taková také jest jiskra el.
Blesk mívá často zápětí smrt osob neb zvířat zasažených, Frank
lin zabil jiskrou el. Jallabert znal různost úkazů vznikajících, přiblížíme-li se
elektrickému tělesu tyčí konců kulatých neb špičatých, důsledků toho
vyvoditi však nedovedl.
Již Bergen byl pozoroval, drsnou tyčí zelektrisovanou nelze
lih zapáliti.
vycházející tělesa nepravidelného. jiskrou zabiti myš
suchou, nikoliv však mokrou, soudí, jest výhodou při bouři míti
šat mokrý. Jelikož dovedl el. Franklin zapálil jiskrou leydenské láhve lih, prach
střelný ano dřevo
