Někdy jest rána nebe zcela jasné, poledni teprv počnou se
tvořiti řasy vlákny silně rozvětvenými. Podobný
úkaz pozorován Štýrsku hoře sv.—
ďune grosse masse nuages.
Někdy vznikají také mraky současně několika bodech oblohy,
spojují pak, aneb působí sobě, rychle mění řasy kupy slohy
kupné (cumulostratus). Jednou jas
ného nebe zahřmělo jen jedenkráte pár volů stáji nalezen mrtev,
podruhé únoru udál případ podobný, jemuž jedna kráva padla za
oběť. Kotouče byly
obrysů tak přesných, zdálo se, jakoby byly balony látky le
houčké, již napínal plyn snažící uniknouti.
Anglický fysik Forster přirovnává mrak bouřn}" sýru červy
přeplněnému. Blesky bily mezi dvěma mraky, nichž jeden
nebyl více než nad zemí, druhý výši asi 730 blesk pře
skakoval dolního hornímu mraku, aneb dolního zemi.
Franklin míní, mrak bouřný jest rozsahu značného, pod
ním jsou mráčky menší někdy několika vrstvách, jež sestupují
dosti blízko zemi. Pod touto vrstvou počnou se
tvořiti kupy (cumuli), jichž počet rozsah ustavičně zvětšuje, při
Čemž stávají temnějšími, zakryjí celou oblohu. Uršuly.
Haidinger podává zajímavou zprávu bouři, jež 27. Hanisch, inspektor panství Třebíčského, muž přírodních
vědjich sběhlý svědek zcela hodnověrný, sdělil mi, jeho pobytu
v Cechtíně Třebíče udály dva podobné případy.
Marcorelle sděluje případ, zcela jasného nebe jediného
malého mráčku udeřil blesk zabil ženu, jíž popálil prsa, aniž zžehl
šat její.
Náhled tento však není správný, neboť jest známo dosti příkladů,
kdy mráčku nepatrného vyšlehl blesk; sám pamatuji se, 1883
v Třebíči časně jara poledni malého mráčku 2krát sobě se
zablesklo. srpna 1827.
M.tvoření
se bouře trvá několik dní, zvlášť vznikají-li jen bouře lokální, úpal
sluneční při tom bývá nesnesitelný. Hossard udává jako příznak bouře, dolních vrstev mraků
náhle sice různých středů utvoří výběžky paprskovité, jimiž
dosti vzdálená místa ovzduší mohou vejiti styk. Někdy . (Šesti er.
pozorována Admontu. Podobný případ pozorován před roky Žďáře na
Moravě, téměř poledne jasné oblohy zahřmělo jednou velmi
silno; též zablýsklo, nelze arciť pochybovati. 0
Duperrey vypravuje: „Když jsme 1818 úžině Ombay-ské
meškali uzřeli jsme jednoho listopadového večera malý bílý mrak, něhož
. Téměř pokaždé, kdy zablesklo za
hřmělo, vystoupil středu této spousty ohromný sloup, nepravidelný,
s rychlostí úžasnou.), jež postupně rostly byly
rozměrů přesně omezených.
E. Lid tamnější označuje podobné blesky názvem „suché ránytt,
z Čehož patrno, nejsou zvlášť vzácné. Dalekohledem bylo uvnitř znamenati veliký pohyb,
jakoby ohromné kotouče dýmu něm převalovaly.u
Jinak mají věci, neprochází-li bouře zenithem pozorovatele,
nýbrž pohybuje-li pouze kraji obzoru; nezřídka mrakem
objeví ihned blesk (nejčastěji blesk plošný; často ani blesku nevi
díme slyšíme toliko vzdálené dunění hromu;
