u Průměr koulí, jež nám obraze jako tečky jeví,
byl pak dle této kopie asi m. Ani tento blesk není
celý desce, povaha jeho jest patrně táž, jak blesku
předešlého.
— —
Obraz 7. se
v čárek. 8.
Schůbler podává zprávu dvou blescích, jež po
zoroval 12.
.nost sousedních dvou bodň činí téměř přesně mm; dejme tomu,
že blesk byl vzdálen, pak byly středy sousedních dvou bodů asi
8 vzdáleny. van der Vallk byl již dřívější bouře, prý prosince 1895,
podobný blesk růžencový vyfotografoval, zaslal mně ochotně tento
negativ dovolil jej uveřejniti. Obr. Ostatně ’
zde stůjtež ještě některé případy dob starších
nané, jež podobně jako blesky růžencové tvoří pojítko
mezi oběma druhy blesků.u téže zprávě sděluje Burckhardt, sta- i
vitel Fechter viděl dne neb září 1894 večer
v Schvadenu (kanton Glarusský) krátce sobě téhož
nepříliš hustého dešťového mraku vyšlehnouti nebo
6 blesků, jež téměř touže drahou braly sjely
k vyčnívající skále Eckstocku. (Obrázek menší).u
Považoval jsem nutné, zmíniti také bles-
cích růžencových, něž Planté upozornil, jelikož tvoří ^
jaksi přechod mezi blesky klikatými kulatými. května 1823 Simmersfeldu. Blesky tyto
končily proudy ohně, jako lidské rameno tlustými, |
konci ohně vznikla koule, jež svítila ještě intensivněji
než blesk sám.
„P
