srpna. června 1827 Halle
za prudké bouře několik blesků, končících ohnivými koulemi.
Muncke pak viděl blesk, jenž mraku svisle sjel zemi roz
ptýlil samé ohnivé kuličky.
Již Arago něm mnoho jiných fysiků pokusilo vysvětlení
záhadných blesků kulových, avšak zdarem skrovným, jakž ani jinak
býti nemohlo, jelikož fysikům nebyl znám žádný, kulovým bleskům jen
z daleka podobný zjev; proto pokusů těch uvádím toliko jediný.
Z jak nicotných důvodů existence blesků kulových popírána, vy
svítá nejlépe případu následujícího: října 1890 podával Faye
francouzské akademii obšírnou zprávu šyýcarských meteorologů bouři
ze dne 19.Známý meteorolog Kámtz pozoroval 11.
Prodleli jsme poněkud déle při tomto velezajímavém předmětu,
poněvadž mnozí jich existenci vůbec popírali, jiní pak prohlásili za
úkazy subjektivní, přeludy, předchozími prudkými blesky zraku
vzniklé. Koule nejevila
do vzdálenosti leč slabých účinků přitažlivých odpudivých, jelikož by
se účinky obou elektřin téměř rušily.
A vskutku, takováto leydenská láhev byla koulí svítivou ná
sledkem pozvolného spojování obou elektřin skrz vrstvu zhuštěného
vzduchu, jenž nikdy nebyl absolutním isolatorem. Malíř Butti byl teprv křikem davu
za povětroněm běžícího naň upozorněn atd.
De Tessan považuje kulové blesky „za druh leydenských láhví
silno nabitých, jichž stěny místo skla utvořeny jsou sférickou vrstvou
suchého vzduchu silně zhuštěného následkem vzájemné přitažlivosti
elektřin nahromaděných obou stranách této vrstvy, jichž vnitřek pak
obsahuje vzduch více méně zředěný proto také více méně pro
elektřinu vodivý. Při tom zmínil několika ohnivých koulích za
této bouře pozorovaných. Avšak ani Sauter nesebral případy všechny, mnohé případů zde
uvedených jsou neznámy.) Jich existenci naprosto popírati, jak to
byl učinil Mascart, zajisté nelze, neboť, již Arago, jenž pozornost učeného
světa předmětu tomuto byl obrátil, uvádí celou řadu zaručených pří
padů, jichž počet Sestier značné rozmnožil. Mascart vyjádřil se, jich existenci nevěří,
že předloženým pozorováním nepřikládá žádné váhy, jelikož pocházejí
od jednoduchých rolníků. „Mais vu, moi aussi „Avšak sám
ji také viděl !u, zvolal nad míru prostě Dom Pedro Alcantara, bývalý
císař Brasilský, jenž sezení obcoval, dodal, roce 1850 cestě,
již byl koňmo provincii Bio Grande Sul podnikl, vlastní oči
viděl spadnouti blesk kulový, jenž několik okamžiků přes pole běžel,
načež silnou ranou vybuchl. Sauter pak podrobil práci,
všechny zaručené zprávy sebrati dospěl 213 svědky doložených pří
padů. Avšak nutno také při-
pustiti, úkaz jest objektivním, nikoli pak subjektivním, přeludem
zraku; neboť byl pravidla netoliko jediné osoby, nýbrž ode všech
přítomných viděn, byl také pozorován bez předchozích blesků uza
vřených místnostech, kde tedy nějakém předráždění zraku přílišnou
intensitou blesku nemůže býti řeči.
Uvážíme-li, blesky tyto pozorovali lidé, prostorem Časem da
leko sebe vzdálení, lidé všech vrstev společenských, prostí dělníci
a rolníci, řemeslníci obchodníci, inženýři lékaři, professoři přírodo
pisu fysiky ano odborní meteorologové, lidé, kteří kulových blescích
nikdy neslyšeli, lidé, kteří zjev ten literatury znali, uvážíme-li, všichni
se svých zprávách shodují, všichni popisují hlavních obrysech úkaz
souhlasně, nelze existenci jeho pochybovati. (Hankel, Thomson j. Váha koule závisela velikosti
—
