O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 36 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jiné stopy ani blesk ani výbuch nezpůsobil, toliko komíně nalezl jsem uvolněný kámen. Známý meteorolog Hildebrandsson píše vsi Malmě poblíž Upsaly pozorován července 1883 blesk kulový. Pan Rábild, majitel onoho dvoru jej popisuje následovně Již rána dotyčného dne slyšeli jsme prudkou, avšak vzdálenou bouři, jež dopoledne blížila, avšak nepřiblí­ žila tak, aby bylo čeho obávati. Běh koule provázel hrozný praskot, jenž koulí záro­ veň zanikl. Bouře přišla východu, okno, jímž chalupy koule vnikla, leží také východu; jest pravdě- podobno, koule průvanem nesena brala okna síňce západ­ . Byli jsme hrůzou všichni téměř omámeni, když jsme pojednou uzřeli ohnivou kouli velikou jako lidská hlava, barvy červenožluté, jako měsíc temné noci říjnové, avšak poněkud světlejší. hod. Jiný případ vykládá Pinel.— poloměru měsíce, zříti bylo ohon 5—Gkráte větší než průměr koule, z koule sršely blesky. Povětroň postupoval vzduchem zvláštního sykotu, poblíž země vybuchl silného hromu rozšířil okolí přes silný dešť světlou záři, zdálo se, jakoby zbytky jeho míle od pevniny byly padly moře, jehož voda rozpěněna rozstříknuta. Hildebrands­ son neshledal místě žádné stopy ohni, toliko několik dětských hraček 11a okně stojících převrženo, otvoru pak, jímž blesk unikl, ­ hozeno něco mechu, jenž, suchý, nevzňal., jenž byl podlahy asi 1*5 vzdálen. min. Y jiném domku seděl okna krejčí, jenž viděl kouli mraku oknu se pohybující; hrůzou jat utekl, tak dále neviděl ničeho. červenec 1877 přinesl Dánsku mnoho prudkých bouří, zvlášť z večera téměř pro celé zemi zuřila bouře, jíž málo která lovná se prudkostí. Zároveň vnikl dveří krbu nimi stojícího, jímž patrně koule byla přišla, hustý kouř. 24. Koule spustila po­ dlaze, aniž dotekla pohybovala přič kuchyně tlustším koncem napřed síně. Y době, kdy nám koule zjevila, nebylo nás bouře, toliko slabý déšť, za několik minut však opět svítilo slunce, později jsme také ani blesku neviděli ani hromu neslyšeli, hodině přihnala silná bouře. Pří­ pad tento jest pochybným, neboť mohl býti skutečný povětroň, jehož zbytky zmizely moři; nasvědčuje tomu hlavně ohnivý ohon, němž v žádném jiném případů zaručených nečiní zmínka. Stůjtež ještě některé případy doby nejnovější. Koule, jež značný jas kolem sebe šířila, přišla otevřených dveří asi loktů okna naší jídelny vzdálených, narazila dlažbu, rozptýlila se, jakoby byla vy­ buchla zmizela. Krátce slyšeno několik ran, jako pušek, tak sousedé chalup vyběhli, aniž čeho pozorovali. Jelikož dvéře byly zavřeny, vystoupila koule do výšky unikla vodorovným otvorem dl. Blesk udeřil hromosvodu, sjel po­ době koule něm, blízko země pak vybuchl vychrlil sebe všemi směry spoustu menších ohnivých kulí. Též na večer nás bouře zle řádila. blesků, jež toho dne zemi sjely několik lidských ži­ votů zničily, zvlášť pozoruhodným byl ten, jenž pozorován dvora Oesterdammen, poblíž města Hjorring-u. blesku a hromu vnikla zlatá koule podoby vejcovité vysoká kuchyně selky sice širokou štěrbinou okně. Sousední světnice byly také plny dýmu, jenž Čpěl jako dým střelného prachu, tak silně, činil dýchání obtížným. koule přišla krbem, soudím z toho, zemi komína, jenž jest dole otevřen, kamenné dlažbě leželo mnoho popelu sazí, jež patrně proud vzduchu byl sebou vzal. poledne zasedli jsme ku stolu. 3—4 š