červenec 1877 přinesl Dánsku mnoho prudkých bouří, zvlášť
z večera téměř pro celé zemi zuřila bouře, jíž málo která lovná se
prudkostí.
Y jiném domku seděl okna krejčí, jenž viděl kouli mraku oknu
se pohybující; hrůzou jat utekl, tak dále neviděl ničeho.
Známý meteorolog Hildebrandsson píše vsi Malmě poblíž Upsaly
pozorován července 1883 blesk kulový. Jelikož dvéře byly zavřeny, vystoupila koule
do výšky unikla vodorovným otvorem dl. 3—4 š. Jiné stopy ani blesk
ani výbuch nezpůsobil, toliko komíně nalezl jsem uvolněný kámen., jenž
byl podlahy asi 1*5 vzdálen. Povětroň postupoval vzduchem zvláštního
sykotu, poblíž země vybuchl silného hromu rozšířil okolí přes
silný dešť světlou záři, zdálo se, jakoby zbytky jeho míle od
pevniny byly padly moře, jehož voda rozpěněna rozstříknuta.
Sousední světnice byly také plny dýmu, jenž Čpěl jako dým střelného
prachu, tak silně, činil dýchání obtížným. Bouře přišla východu,
okno, jímž chalupy koule vnikla, leží také východu; jest pravdě-
podobno, koule průvanem nesena brala okna síňce západ
. Koule, jež značný
jas kolem sebe šířila, přišla otevřených dveří asi loktů okna naší
jídelny vzdálených, narazila dlažbu, rozptýlila se, jakoby byla vy
buchla zmizela. Krátce slyšeno několik ran,
jako pušek, tak sousedé chalup vyběhli, aniž čeho pozorovali. Zároveň vnikl dveří krbu nimi stojícího, jímž
patrně koule byla přišla, hustý kouř.
Jiný případ vykládá Pinel. poledne zasedli jsme ku
stolu.
Stůjtež ještě některé případy doby nejnovější. Koule spustila po
dlaze, aniž dotekla pohybovala přič kuchyně tlustším
koncem napřed síně. koule přišla krbem, soudím
z toho, zemi komína, jenž jest dole otevřen, kamenné dlažbě
leželo mnoho popelu sazí, jež patrně proud vzduchu byl sebou vzal. min. Byli jsme hrůzou všichni téměř omámeni, když jsme pojednou
uzřeli ohnivou kouli velikou jako lidská hlava, barvy červenožluté, jako
měsíc temné noci říjnové, avšak poněkud světlejší. Hildebrands
son neshledal místě žádné stopy ohni, toliko několik dětských
hraček 11a okně stojících převrženo, otvoru pak, jímž blesk unikl,
hozeno něco mechu, jenž, suchý, nevzňal.
Y době, kdy nám koule zjevila, nebylo nás bouře, toliko slabý déšť,
za několik minut však opět svítilo slunce, později jsme také ani blesku
neviděli ani hromu neslyšeli, hodině přihnala silná bouře. blesku a
hromu vnikla zlatá koule podoby vejcovité vysoká kuchyně
selky sice širokou štěrbinou okně.
24.—
poloměru měsíce, zříti bylo ohon 5—Gkráte větší než průměr koule,
z koule sršely blesky. blesků, jež toho dne zemi sjely několik lidských ži
votů zničily, zvlášť pozoruhodným byl ten, jenž pozorován dvora
Oesterdammen, poblíž města Hjorring-u. Běh koule provázel hrozný praskot, jenž koulí záro
veň zanikl. Též
na večer nás bouře zle řádila. Pan Rábild, majitel onoho
dvoru jej popisuje následovně Již rána dotyčného dne slyšeli jsme
prudkou, avšak vzdálenou bouři, jež dopoledne blížila, avšak nepřiblí
žila tak, aby bylo čeho obávati. Blesk udeřil hromosvodu, sjel po
době koule něm, blízko země pak vybuchl vychrlil sebe všemi
směry spoustu menších ohnivých kulí. Pří
pad tento jest pochybným, neboť mohl býti skutečný povětroň, jehož
zbytky zmizely moři; nasvědčuje tomu hlavně ohnivý ohon, němž
v žádném jiném případů zaručených nečiní zmínka. hod
