Když byl obrácen obličejem zemi, vyhrklo při tření
z úst nepatrné množství krve. Stůjtež zde ještě některé zprávy doby novější. Bližší okolnosti neštěstí
Sokolov sděliti nedovedl, jelikož týmže okamžikem, byl Richmann
zasažen, vznikl pronikavý dým, jenž jej zbavil úplně smyslů, tak se
nemohl ani hrom upamatovati, bylo nade vši pochybnost zjištěno,
že zápětí ohnivé kouli následoval velmi silný hrom.
Skvrny byly vesměs seschlé nesahaly pod kůži, ani svaly, ani tuk,
ani kosti nebyly porušeny, lebka neporušena, mozek úplně zdráv, krev
do něho nevystoupila, plíce normální poloze neporušeny, srdce krve
prázdno, avšak neporušeno, celá zadní část plic však, zvlášť straně
pravé, bvla hnědá černá vystouplou krví přeplněna.
Arago zaznamenal doby starší dvacet věrohodnými svědky do
svědčených případů, mimo uvádí značný počet případů, kterých
blesk uvnitř budov řádící měl podobu koule. hodin pokročila hniloba tak, že
jen stěží tělo celku rakve vpraveno. Sokolov
utrpěl poranění drátem, jenž byl strhal (přetavil) jemu skrze Šaty
na zádech masa vpálil. dutině prsní
nalezeno asi */4 vystouplé krve, zadní část průdyšnice byla nekom
paktní, tenká roztržená. Ote
vřené dvéře chodbě byly chodby vraženy, dveří kuchyně
z téže chodby vedoucích byla odštípnuta dlouhá tříska, sklenice, do
které tyč svrchu uvedená sahala, byla vejpůl roztržena, piliny mosazné
na všechny stran}' rozmeteny, drátu nalezeny malé sem tam roz
házené částky.
Butti, malíř císařovny rakouské, dlel Červnu 1841 Miláně. Sokolov brzy vzpamatoval, vstal po
depřel Richmanna skříň, obličej jeho pro dým nemohl viděti, domníval
se však, byl také pouze zemi povalen omráčen; jelikož panu
jícího dýmu soudil, blesk zapálil, odkvapil rychle oznámil stráži.
Vlasy sežehnuty nebyly, punčocha místech, kde střevíc byl protržen,
nebyla porušena, kabát neporušen, vesta pak zádech popálena. Kragenstejna, již
oba minutách dostavili.
Mezi tím přikvapila paní Riehmannová, již silný výbuch byl polekal,
nalezla síň plnu dýmu, svého muže pak podepřeného skříň. Pojednou uzřel Sokolov bělomodrou kouli jako
pěst velikou, pohybující 'tyče přímo čelu Richmannovu, jenž bez
výkřiku skříň při stěně stojící skácel.
Za prudkého deště provázeného častými blesky stál otevřeného okna,
an pojednou ulice uslyšel: „Guarda, guardau (hleďte!) Spěchal oknu
a uzřel výšce okna šikmo vzhůru pohybující ohnivou kouli, 8—10
lidí křikem běželo mírným klusem povětroněm.
Na levé části těla pozorováno modrých skvrn různé velikosti, vedle
mnoha jiných drobných, jaké vznikají, popálíme-li střelným prachem.—
k nim hotovil obrazce.
Následujícího dne byla mrtvola žádost akademie pitvána. Játra,
slezina ledviny neporušeny. Koule pohybovala pořád ještě pomalu,
. Přední část střev byla neporušena, zadní
k páteři přiléhající střeva však smáčknuta jich okolí plno krve. Butti vybělil na
ulici píiclal houfci. Richmannovi puštěno rameni dva
kráte žilou, níž však pouze kapka černé krve vyprýštila, tepna ani
na prsou nebila. Střevíc levé noze byl dvou místech roz
tržen, však popálen, noze nalezena podobná skvrna jako čele. podnětu Aragova obrá
cena hlavně přičiněním francouzské akademie pozornost učeného světa
k předmětu tomu, jenž bohužel doposud části tajemnou rouškou jest
zahalen. horní části Čela pod vlasy nalezena
jako rubl veliká kulatá, krvavá skvrna; krev byla kůže bez po
škození této vystoupla. Učiněny
ihned pokusy třením posláno pro ranhojiče proť
