O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 33 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejstarší zpráva jest dle Araga ona, již zaslal Deslandes fran­ couzské akademii katastrofě, která bouře 14. Richmann prováděl právě pokusy chodbě kroky široké, táhnoucí délce kroků od severu jihu. Hamilton a mnoho jiných pozorovatelů viděli při výbuších Vesuvu letech 1779—94 často koule, jež vynořily hustého mraku popelu jako koule našich ohňostrojů vybuchnuvše metaly blesky všemi směry. Dne 13. Stroj spojen byl tyčí železnou prst tlustou asi dlouhou, jejíž druhý konec visel sklenice částečně mosaznými pilinami naplněné (jakýsi druh Leydenské láhve. Plavci pokusili kouli uniknouti, tato však blížila lodi tak rychle, dohonila dříve, než podařilo hlavní provaz (plachty) upevniti, téměř svisle vystoupla hluku „jako bylo 100 děl vypálilou vybuchla. Výsledek tento přes pokusy Arago-Wheastonovy není pravdě nepodobný; vzduch vyrovnáním tak ohromných rozdílů el. Weber soudí toho, blesk trvá asi vteřiny. Deslandes, jenž místě samém zprávy sbíral, praví, jednohlasně katastrofa připisuje třem ohnivým koulím průměru větším než jež spojivše se, pohybovaly se velmi rychle směrem kostelu.prodloužen. Také blesk, jenž srpna 1753 fysika Richmanna Petrohrade zabil, měl, jak rytec Sokolov udává, podobu koule. M. Uvedeného dne poledne pozoroval Richmann ručičku elektroměru, jež podél rozděleného kvadrantu pohybovala, jsa hlavou skloněn, vedle něho byl rytec Sokolov, jenž býval jeho pokusům přítomen, by —. severním konci nalézal vchod, jižním okno, při němž stála skříň vysoká, této pak umístěn byl stroj ku měření elektrického napjetí, jakýsi druh Hanley-ova elektroskopu.) střeše umístěna byla železná tyč, jež spo­ jena l>3T la zmíněnou tyčí drátem vchodu podél stropu vedeným. trvají několik vteřin, jak následujícího popisu pří­ padů zaručených vysvítá. 15. Priestley svých dějinách elektřiny vykládá: Chalmers byv 24. listopadu 1749 lodi Montague požádán, vyšetřil směr větru, zpozoroval vzdálenosti mil kouli, jež rychle směrem lodi pohybovala. Výbuch způsobil výzbroji lodi značných škod, povalil mužů zemi jednoho popálil; koule prý byla veliká jako mlýnský kámen. dubna 1718 stihla kostel Couesson-u nedaleko Brestu. V lednu 1770 udeřil blesk věže Sfávnici, blesk měl po­ dobu koule. Blesky, jež řádí staveních, mívají zhusta tvar koule. Blesky třídy III. července 1750 pošramotil blesk silně dům Darkingu. 20. června 1772 pozorována bouře Steeple-Aston-u ohnivá koule kolem své osy otáčející. Podobné koule pozorovány často mracích nad sopkami. Nicholson pozoroval března 1774 poblíže Wakefieldu bouři, když bylo nebe vyjasnilo, dva nevysoké mraky, mraku horního dolnímu pohybující povětrone podobné oněm, jímž „čistění hvězd díme. napjetí rozežhaví zajisté tak silně, citlivou desku může '/2 vteřiny působiti, kdežto účinek na sítnici vlastním bleskem oslněnou trvá pouze dobu nad míru krátkou. V svědci události viděli kolem domu bleskem poškozeného ve­ liké ohnivé koule, jež narazivše střechu neb zemi rozdělily na veliký počet koulí malých, jež všemi možnými směry rozptýlily