Strana 21 z 77
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Poznámky redaktora
Jak veliký musí býti rozdíl
napjetí, aby vznikl blesk dlouhý, udati nelze; jelikož naše stroje
elektřinu tak vysokého napjetí nevyvinují u
n není ž
t jest míře nemalé závislá okolních tělesech; vzdálíme-li
svodiče elektriky tak daleko, jiskra nepřeskakuje, přeskočí ihned,
přiblížíme-li jim rukou, deskou ebonitovou Wurts-ovi podařilo
se podobným způsobem zvýšiti doskok jiskry elektriky 6*4 na
21-6 em.
Dťe Landleute nennen daher Platzregen sekr richtig stille Gewitter. Eine Wolke wird desto stárker elektrisch, leb-
hafter dieser Process ausgebildet ist, sie wird Gewitterwolke durch
plotzliches Hervortreten, gleicligiltig dabei ist, sie blitzt, sowie eine
Kleist-sche Flasche geladen ist, wenn auch der Funke nicht úberspringt.u
Jak vzniká bouře, nejlépe lze pozorovati při výbuchu sopky.
Humboldt praví, bouře nikde nejsou tak časté jako pásmu
horkém.-
si© ist kein Product, sondern ein Process, sie besteht nur, indem sie
entsteht und vergeht. Dříve než bouře dostoupila zenithu, dostavuje déšt nej-
prudčí blesky mají zápětí prudký lijavec, jenž jest příčinou jich a
dostavuje zemi později toliko pro poměrně nepatrnou rychlost
kapek padajících. „Nebe ráno čisté pokryje poledni mraky, atm. Avšak millionů voltů jest jistě třeba, aby vznikla jiskra něko
lik kilometrů dlouhá.000 voltů, jenž může vyrovnati jiskrou. Uvážíme-li, dva body, jichž
svislá vzdálenost rovná wi, pouze svou polohou mají rozdíl napjetí
asi 100 voltů, jest patrno, mrak, jenž vzestupným pohybem vlhkého
vzduchu vznikl výšky vystoupil, toliko svou polohou má
napjetí asi 100C00 voltů vyšší, než země, stal-li při tom poloměr
kapek pouze lOkráte menším, zmenšil povrch lOOkráte, vznikl ted}^
rozdíl napjetí 10,000. Příčina pohybu takového může
býti dvojí: Přehřátí vrstev spodních sice bud přímou insolací
(Řeye), aneb kondensací par přesycených (Bezold). Jícen
sopky chrlí páry zajisté vysoké teploty chladného vzduchu. elektřina
') Nejvyšší teplota bývá 1—4° vyšší než jindy, tlak
par 1-8 vyšši, množství spadlého deště dvojnásobné. Přechlazení vrstev
horních sice bud přímým sáláním (Davis) aneb změnou skupenství
hydrometeorů klesajících, kapek vodních aneb krystalů ledových (Leyst.
. Nastane-li tedy ovzduší příčin jakýchkoli
prudký vzestupný pohyb vzduchu, vzniká tím jistěji bouře, čím prudcí
pohyb ten byl čím vlhčí byl vzduch. toho
také patrno, proč blesky mezi dvěma mraky, aneb mezi zemí mrakem
téměř vždy směrem skoro svislým berou.
3) dobách dřívějších myslilo se, naopak mraky déšt vznikají působením
elektřiny; kdežto skutečnosti kondensací vzniká el. roz
měrech malých, bouře tím prudcí, čím rychlejší byl vzestupný pohyb,
Čím náhlejší kondensace. Páry se
rychle ochlazují, nastává jich kondensace, tvoří mrak, jenž houstne
a Černá, již již šlehají něho blesky všemi směry; nastává, arcif.)
Nej vydatnější nejčastější příčinou vzestupného pohybu vzduchu
jest insolace; je-li značná vzduch dosti vlhký, vzniká prudká konden
sace par tím náhlý vzrůst el. Bouře jsou prudČí častější horách, kde jest
vlhkost vyšší, insolace účinnější, krajinách tropických dostavují se
téměř denně, zvlášt slunovratu době dešťů. jiskra déšť.
Jelikož insolace jest nejčastěji příčinou bouří našich, vznikají nás
bouře pravidla létě odpoledne, parných dnů bezvětří, bouři
předchází pravidla vítr jihozápadní neb západní, přinášející hojnost
vlhkosti. napjetí
