O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 21 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
„Nebe ráno čisté pokryje poledni mraky, atm. Bouře jsou prudČí častější horách, kde jest vlhkost vyšší, insolace účinnější, krajinách tropických dostavují se téměř denně, zvlášt slunovratu době dešťů. Dříve než bouře dostoupila zenithu, dostavuje déšt nej- prudčí blesky mají zápětí prudký lijavec, jenž jest příčinou jich a dostavuje zemi později toliko pro poměrně nepatrnou rychlost kapek padajících. Uvážíme-li, dva body, jichž svislá vzdálenost rovná wi, pouze svou polohou mají rozdíl napjetí asi 100 voltů, jest patrno, mrak, jenž vzestupným pohybem vlhkého vzduchu vznikl výšky vystoupil, toliko svou polohou má napjetí asi 100C00 voltů vyšší, než země, stal-li při tom poloměr kapek pouze lOkráte menším, zmenšil povrch lOOkráte, vznikl ted}^ rozdíl napjetí 10,000. 3) dobách dřívějších myslilo se, naopak mraky déšt vznikají působením elektřiny; kdežto skutečnosti kondensací vzniká el. toho také patrno, proč blesky mezi dvěma mraky, aneb mezi zemí mrakem téměř vždy směrem skoro svislým berou. Páry se rychle ochlazují, nastává jich kondensace, tvoří mrak, jenž houstne a Černá, již již šlehají něho blesky všemi směry; nastává, arcif. Jícen sopky chrlí páry zajisté vysoké teploty chladného vzduchu. Jelikož insolace jest nejčastěji příčinou bouří našich, vznikají nás bouře pravidla létě odpoledne, parných dnů bezvětří, bouři předchází pravidla vítr jihozápadní neb západní, přinášející hojnost vlhkosti. Eine Wolke wird desto stárker elektrisch, leb- hafter dieser Process ausgebildet ist, sie wird Gewitterwolke durch plotzliches Hervortreten, gleicligiltig dabei ist, sie blitzt, sowie eine Kleist-sche Flasche geladen ist, wenn auch der Funke nicht úberspringt.) Nej vydatnější nejčastější příčinou vzestupného pohybu vzduchu jest insolace; je-li značná vzduch dosti vlhký, vzniká prudká konden­ sace par tím náhlý vzrůst el.000 voltů, jenž může vyrovnati jiskrou. Přechlazení vrstev horních sice bud přímým sáláním (Davis) aneb změnou skupenství hydrometeorů klesajících, kapek vodních aneb krystalů ledových (Leyst. Dťe Landleute nennen daher Platzregen sekr richtig stille Gewitter. Nastane-li tedy ovzduší příčin jakýchkoli prudký vzestupný pohyb vzduchu, vzniká tím jistěji bouře, čím prudcí pohyb ten byl čím vlhčí byl vzduch. napjetí. Jak veliký musí býti rozdíl napjetí, aby vznikl blesk dlouhý, udati nelze; jelikož naše stroje elektřinu tak vysokého napjetí nevyvinují u n není ž t jest míře nemalé závislá okolních tělesech; vzdálíme-li svodiče elektriky tak daleko, jiskra nepřeskakuje, přeskočí ihned, přiblížíme-li jim rukou, deskou ebonitovou Wurts-ovi podařilo se podobným způsobem zvýšiti doskok jiskry elektriky 6*4 na 21-6 em.- si© ist kein Product, sondern ein Process, sie besteht nur, indem sie entsteht und vergeht.u Jak vzniká bouře, nejlépe lze pozorovati při výbuchu sopky. Avšak millionů voltů jest jistě třeba, aby vznikla jiskra něko­ lik kilometrů dlouhá. Příčina pohybu takového může býti dvojí: Přehřátí vrstev spodních sice bud přímou insolací (Řeye), aneb kondensací par přesycených (Bezold). elektřina ') Nejvyšší teplota bývá 1—4° vyšší než jindy, tlak par 1-8 vyšši, množství spadlého deště dvojnásobné. . jiskra déšť. Humboldt praví, bouře nikde nejsou tak časté jako pásmu horkém. roz­ měrech malých, bouře tím prudcí, čím rychlejší byl vzestupný pohyb, Čím náhlejší kondensace