několik blesků severní šířce 65°,
v šířkách větších nikdy, kapitán Parry taktéž. bř. Rakouská expedice polární blesku nezmiňuje. 1826 březích Bílého moře mezi 69—70° bouří, uprostřed
polárního moře pozoroval bouři 27. Uvnitř tohoto pásma jsou
však rozsáhlé krajiny bouře přechudé, jsou krajiny střední Asie,
pouště severně Himalájského pohoří, Arábie severní Afrika, vesměs
krajiny trpící nedostatkem vody. př.) Bár Lehman pozorovali Laponsku asi pod 68° 23. Průměrný
počet bouří nad 40° udává následující tabulka:
Severní šířka
40—45°
45—50
5 5
55—60
60—65
Roční počet bouří
30
21*5
18
13
6-1
Y Bergen-u bývá průměrem roč. srpen 4-9 červenec červe. Ruský kapitán Reineke pozoroval
r. bouří, těch 2/3 zimě,
v Irsku jsou téměř výhradně bouře zimní, Skotsku převahou bouře
zimní, Skotsku severním Islandě výhradně bouře zimní (An
dersen.
uzřel pouze dvakráte blesk, hromu pak neuslyšel nikdy, moři Spic-
berském ani blesku neviděl. srpna 1837 Rus Wrangel, Bár Zi-
volka 73° 10'.
. 0*9 led. Skoresby všech svých polárních cestách 65° š. Franklin, jenž letech
1825—26 zdržoval šířkách nad 67°, slyšel pouze 29., jež burany provázejí. Kapitán Ross uviděl všech svých po
lárních cestách pouze srpna 1821. říj. únor říj.
Jsou tedy blesky mezi 65—75° úkazem velmi vzácným, šíř
kách vyšších pak asi neznámým. Rozdělení bouří dle ročních počasí
zřejmo jest následujících Kámtz-em sestavených tabulek:
Praha (10 r)
--------------------1
—
Kroměříž Vídeň (20 Budín (10 r)
Max. května 1826
jeden hrom sice Fort-u Franklin-ova, následujícího roku pak na
témž místě.—
dosáhne napjetí mnohem vyššího než nás, brzy dostaví blesk}- sice
jsou Častější světlejší, než nás, rachocení hromu pak jest hrozné,
zvlášt zlopověstným jest pásmo kalmň, kde bouře dostavují denně.u
Bouře jsou nejčastější střední Americe, Polynesii západním
rovníkovém pobřeží Afriky (50—100 více ročně); vzdálenosti asi
40" rovníku jest průměrný počet 30—50. června
1837 bouři, jež hodiny trvala. 0*0 př. ítaimanna. 0
Jaro 24-5o/o 36-4o/o 21-7o/o 24-7o/0
Léto 70-4o/0 3o/o 71-lo/o 67-2o/o
Podzim 5-lo/o 2-2o/o 3*6o/o 8-lo/o
Zima O
-O
o/o 1-1o/o 3*6o/o O
-O
o/o
’) Dle záznamů prof. Čím blíže točnám, tím menší počet
bouří, insolace není to, aby způsobila vzestupný pohyb par, proto
bouře letní (za bezvětří vzniklé) mizejí zbývají jen bouře zimní,
vznikající hrozných převratů atmosfér. červen 7*2
Min
