0
Jaro 24-5o/o 36-4o/o 21-7o/o 24-7o/0
Léto 70-4o/0 3o/o 71-lo/o 67-2o/o
Podzim 5-lo/o 2-2o/o 3*6o/o 8-lo/o
Zima O
-O
o/o 1-1o/o 3*6o/o O
-O
o/o
’) Dle záznamů prof. května 1826
jeden hrom sice Fort-u Franklin-ova, následujícího roku pak na
témž místě. Franklin, jenž letech
1825—26 zdržoval šířkách nad 67°, slyšel pouze 29. ítaimanna. bř.
Jsou tedy blesky mezi 65—75° úkazem velmi vzácným, šíř
kách vyšších pak asi neznámým. Uvnitř tohoto pásma jsou
však rozsáhlé krajiny bouře přechudé, jsou krajiny střední Asie,
pouště severně Himalájského pohoří, Arábie severní Afrika, vesměs
krajiny trpící nedostatkem vody. srpna 1837 Rus Wrangel, Bár Zi-
volka 73° 10'. únor říj.
uzřel pouze dvakráte blesk, hromu pak neuslyšel nikdy, moři Spic-
berském ani blesku neviděl. Rakouská expedice polární blesku nezmiňuje.u
Bouře jsou nejčastější střední Americe, Polynesii západním
rovníkovém pobřeží Afriky (50—100 více ročně); vzdálenosti asi
40" rovníku jest průměrný počet 30—50. př. Ruský kapitán Reineke pozoroval
r. srpen 4-9 červenec červe.) Bár Lehman pozorovali Laponsku asi pod 68° 23. bouří, těch 2/3 zimě,
v Irsku jsou téměř výhradně bouře zimní, Skotsku převahou bouře
zimní, Skotsku severním Islandě výhradně bouře zimní (An
dersen. Skoresby všech svých polárních cestách 65° š. 0*0 př. Kapitán Ross uviděl všech svých po
lárních cestách pouze srpna 1821. několik blesků severní šířce 65°,
v šířkách větších nikdy, kapitán Parry taktéž. říj. 0*9 led. Průměrný
počet bouří nad 40° udává následující tabulka:
Severní šířka
40—45°
45—50
5 5
55—60
60—65
Roční počet bouří
30
21*5
18
13
6-1
Y Bergen-u bývá průměrem roč., jež burany provázejí. červen 7*2
Min.—
dosáhne napjetí mnohem vyššího než nás, brzy dostaví blesk}- sice
jsou Častější světlejší, než nás, rachocení hromu pak jest hrozné,
zvlášt zlopověstným jest pásmo kalmň, kde bouře dostavují denně. 1826 březích Bílého moře mezi 69—70° bouří, uprostřed
polárního moře pozoroval bouři 27.
. Čím blíže točnám, tím menší počet
bouří, insolace není to, aby způsobila vzestupný pohyb par, proto
bouře letní (za bezvětří vzniklé) mizejí zbývají jen bouře zimní,
vznikající hrozných převratů atmosfér. Rozdělení bouří dle ročních počasí
zřejmo jest následujících Kámtz-em sestavených tabulek:
Praha (10 r)
--------------------1
—
Kroměříž Vídeň (20 Budín (10 r)
Max. června
1837 bouři, jež hodiny trvala
