výšky 1600 (Kulm Sonnblicku) 75, *
abs. těchto dotýČe, byla, jak dříve praveno,
všemi pozorovateli povrchu zemském konstatována dvě maxima dvé
minima denně, výšce poměrně nepatrné, však jedno max. napjetí zaznamenávají.
V bouří. Jak vysvětliti shodu tuto? Elster Geitel dokázali, nejvíce
paprsků ultrafialových mizí spodních vrstvách atmosféry. svah klesá.
Zajímavo jest, době nejnovější učiněn pokus vysvětliti zá
vislost el. výšky (Wolfenbůttel) . stav
ovzduší.
Již Abney-byl odrazu paprsků těch, částic prachu vzduchu
obsažených, jako hlavní příčině absorpce poukázal, zajisté čásť
těchto paprsků přímou absorpcí vodních par mizí, jak pokusů spek
trálních známo.
Elster Geitel užili této vlastnosti určili rychlosti, jakou
se ztráta elektřiny děla, intensitu zářivé energie sluneční, hlavně pak
paprsků ultrafialových. večerní, minimum na
4. Položíme-li
množství ultrafialových slunečních paprsků, jež proniknou Sonn-
blicku, (abs. vlhkost
vzduchu. napjetí témž poměru zvyšuje, jakém
se povrch zmenšuje, vždy jen určitých mezích, má-li voda zůstati
v kapkách; dokázalf lord Rayleigh, pro každý poloměr vodních
kapek lze udati napjetí, při kterém musí nastati rozprášení. do
vzduchu odvádí, tím více el. výška 3100 100, pronikne jich do
abs.40. Dove pak praví: „Eine Wolke ůberhaupt ist nichts Eertiges,
. jedno
min. svahu abs. ranní. vlhkostí nevysvětlují známé variace
roční, tím méně denní.
Mraky bouřné nelze sobě mysliti jako svodiče -|- neb elektrické,
jsou mraky obyčejné, jež prudkou kondensaci par stávají bouř
nými; nebof kondensaci el. Chauveau záznamy tyto zpracoval
a shledal, ranní maximum polední minimum Eiffel-ově věži
neexistují, jediné maximum připadá hod.—
v lednu asi 2kráte větší než červnu; jest tedy patrno, vedle čini
telů Exnerem uvedených ještě jiní neznámí činitelé mají vliv el.
Již Deluc Saussure tvrdí, mraky nejsou snad jakási skladiště
elektřiny, nýbrž Často elektřina mraku blesk vznikají týmže
okamžikem. věži Eiffel-ově postaveny registrující stroje, jež mezi
jiným el. Dle Aitken-a však právě prach vzduchu vznáše
jící zavdává podnět kondensaci par. Při své cestě Ceylon seznal Exner, denní variace
v tropických krajinách jsou nepatrné, velmi často nebyl to, aby nějaké
denní maximum konstatoval. vlhkosti vzduchu. Při pracích těchto vyšlo jevo, intensita
slunečních paprsků fialových jest tím značnější, čím vyšší abs. mizí. Je-li tedy při značné vlhkosti
nebe jasné jen takového počasí možno intensitu sluneční energie
zářivé měřiti), jest důkazem, jest vzduchu jen málo prachu
obsaženo; Čím v}7
šší tedy nebe jasného abs. Přede vším zdá mně, vedle vlhkosti též teplota nemalý
má vliv, počet mých vlastních pozorování jest doposud příliš malý, než
aby určitého úsudku připouštěl, tolik však dnes mohu tvrditi, že
ani vliv teploty spojení abs. vlhkost, tím čistší vzduch,
tím víceultrafialových paprsků zemi proniká,tím vice el. hod. Jest známo, některé hmoty
působením světla, hlavně však působením paprsků ultrafialových stávají
se neelektrickými, byla-li el
