napjetí témž poměru zvyšuje, jakém
se povrch zmenšuje, vždy jen určitých mezích, má-li voda zůstati
v kapkách; dokázalf lord Rayleigh, pro každý poloměr vodních
kapek lze udati napjetí, při kterém musí nastati rozprášení. vlhkosti vzduchu. mizí.
V bouří. Dle Aitken-a však právě prach vzduchu vznáše
jící zavdává podnět kondensaci par.
Již Abney-byl odrazu paprsků těch, částic prachu vzduchu
obsažených, jako hlavní příčině absorpce poukázal, zajisté čásť
těchto paprsků přímou absorpcí vodních par mizí, jak pokusů spek
trálních známo. Jest známo, některé hmoty
působením světla, hlavně však působením paprsků ultrafialových stávají
se neelektrickými, byla-li el. ranní. věži Eiffel-ově postaveny registrující stroje, jež mezi
jiným el. Položíme-li
množství ultrafialových slunečních paprsků, jež proniknou Sonn-
blicku, (abs. večerní, minimum na
4. svah klesá. výšky (Wolfenbůttel) . hod. výšky 1600 (Kulm Sonnblicku) 75, *
abs.
Mraky bouřné nelze sobě mysliti jako svodiče -|- neb elektrické,
jsou mraky obyčejné, jež prudkou kondensaci par stávají bouř
nými; nebof kondensaci el. Při pracích těchto vyšlo jevo, intensita
slunečních paprsků fialových jest tím značnější, čím vyšší abs.
Již Deluc Saussure tvrdí, mraky nejsou snad jakási skladiště
elektřiny, nýbrž Často elektřina mraku blesk vznikají týmže
okamžikem. Je-li tedy při značné vlhkosti
nebe jasné jen takového počasí možno intensitu sluneční energie
zářivé měřiti), jest důkazem, jest vzduchu jen málo prachu
obsaženo; Čím v}7
šší tedy nebe jasného abs. Chauveau záznamy tyto zpracoval
a shledal, ranní maximum polední minimum Eiffel-ově věži
neexistují, jediné maximum připadá hod. vlhkostí nevysvětlují známé variace
roční, tím méně denní.
Elster Geitel užili této vlastnosti určili rychlosti, jakou
se ztráta elektřiny děla, intensitu zářivé energie sluneční, hlavně pak
paprsků ultrafialových. těchto dotýČe, byla, jak dříve praveno,
všemi pozorovateli povrchu zemském konstatována dvě maxima dvé
minima denně, výšce poměrně nepatrné, však jedno max. jedno
min.—
v lednu asi 2kráte větší než červnu; jest tedy patrno, vedle čini
telů Exnerem uvedených ještě jiní neznámí činitelé mají vliv el. vlhkost, tím čistší vzduch,
tím víceultrafialových paprsků zemi proniká,tím vice el.40. svahu abs. vlhkost
vzduchu. do
vzduchu odvádí, tím více el. Přede vším zdá mně, vedle vlhkosti též teplota nemalý
má vliv, počet mých vlastních pozorování jest doposud příliš malý, než
aby určitého úsudku připouštěl, tolik však dnes mohu tvrditi, že
ani vliv teploty spojení abs. Při své cestě Ceylon seznal Exner, denní variace
v tropických krajinách jsou nepatrné, velmi často nebyl to, aby nějaké
denní maximum konstatoval. stav
ovzduší. Dove pak praví: „Eine Wolke ůberhaupt ist nichts Eertiges,
. výška 3100 100, pronikne jich do
abs.
Zajímavo jest, době nejnovější učiněn pokus vysvětliti zá
vislost el. napjetí zaznamenávají. Jak vysvětliti shodu tuto? Elster Geitel dokázali, nejvíce
paprsků ultrafialových mizí spodních vrstvách atmosféry
