mizí. Jak vysvětliti shodu tuto? Elster Geitel dokázali, nejvíce
paprsků ultrafialových mizí spodních vrstvách atmosféry. ranní. výšky 1600 (Kulm Sonnblicku) 75, *
abs. vlhkosti vzduchu.
Zajímavo jest, době nejnovější učiněn pokus vysvětliti zá
vislost el. vlhkost
vzduchu. těchto dotýČe, byla, jak dříve praveno,
všemi pozorovateli povrchu zemském konstatována dvě maxima dvé
minima denně, výšce poměrně nepatrné, však jedno max. Položíme-li
množství ultrafialových slunečních paprsků, jež proniknou Sonn-
blicku, (abs. Je-li tedy při značné vlhkosti
nebe jasné jen takového počasí možno intensitu sluneční energie
zářivé měřiti), jest důkazem, jest vzduchu jen málo prachu
obsaženo; Čím v}7
šší tedy nebe jasného abs. výšky (Wolfenbůttel) . Dle Aitken-a však právě prach vzduchu vznáše
jící zavdává podnět kondensaci par. výška 3100 100, pronikne jich do
abs. Chauveau záznamy tyto zpracoval
a shledal, ranní maximum polední minimum Eiffel-ově věži
neexistují, jediné maximum připadá hod. vlhkost, tím čistší vzduch,
tím víceultrafialových paprsků zemi proniká,tím vice el. vlhkostí nevysvětlují známé variace
roční, tím méně denní. Při pracích těchto vyšlo jevo, intensita
slunečních paprsků fialových jest tím značnější, čím vyšší abs.
Mraky bouřné nelze sobě mysliti jako svodiče -|- neb elektrické,
jsou mraky obyčejné, jež prudkou kondensaci par stávají bouř
nými; nebof kondensaci el.
V bouří. Dove pak praví: „Eine Wolke ůberhaupt ist nichts Eertiges,
.40. napjetí témž poměru zvyšuje, jakém
se povrch zmenšuje, vždy jen určitých mezích, má-li voda zůstati
v kapkách; dokázalf lord Rayleigh, pro každý poloměr vodních
kapek lze udati napjetí, při kterém musí nastati rozprášení. napjetí zaznamenávají.
Elster Geitel užili této vlastnosti určili rychlosti, jakou
se ztráta elektřiny děla, intensitu zářivé energie sluneční, hlavně pak
paprsků ultrafialových. Přede vším zdá mně, vedle vlhkosti též teplota nemalý
má vliv, počet mých vlastních pozorování jest doposud příliš malý, než
aby určitého úsudku připouštěl, tolik však dnes mohu tvrditi, že
ani vliv teploty spojení abs. do
vzduchu odvádí, tím více el. hod. svah klesá. Jest známo, některé hmoty
působením světla, hlavně však působením paprsků ultrafialových stávají
se neelektrickými, byla-li el. večerní, minimum na
4. věži Eiffel-ově postaveny registrující stroje, jež mezi
jiným el. stav
ovzduší.
Již Abney-byl odrazu paprsků těch, částic prachu vzduchu
obsažených, jako hlavní příčině absorpce poukázal, zajisté čásť
těchto paprsků přímou absorpcí vodních par mizí, jak pokusů spek
trálních známo. jedno
min.
Již Deluc Saussure tvrdí, mraky nejsou snad jakási skladiště
elektřiny, nýbrž Často elektřina mraku blesk vznikají týmže
okamžikem. svahu abs.—
v lednu asi 2kráte větší než červnu; jest tedy patrno, vedle čini
telů Exnerem uvedených ještě jiní neznámí činitelé mají vliv el. Při své cestě Ceylon seznal Exner, denní variace
v tropických krajinách jsou nepatrné, velmi často nebyl to, aby nějaké
denní maximum konstatoval
