Mezi oběma
jest shoda dostatečná.—
7 6*8 116 8
14 106 17
16 9*5 12
12 104 9
14 11*4 7
10 12*5 10
Všechna pozorování konána jasného počasí. vlh
kosti vzduchu 2000 výšky jest obsažena, jest elektřina tato asi
hlavně nižších vrstvách obsažena. vlhkosti
na svah, pak stoupá sice proto, bývá
v zimě abs. napjetí sice tím vyšší, čím vzdálenější od
povrchu jsou vrstvy.
. jedničkách
by pak rovnala: 0*0035, celý náboj země pak 2*10'6
elst. Je-li el. snaží vzdáliti 7. Hustota elektrost. svahu při abs.
Z el.
Exner přijal theorii Ermann-Peltier-ovu, vypracoval po
drobnosti srovnal výsledky počtu svými pozorováními. jedniček, elektrický tlak em*, síla, kterou výše uvedené
množství el. hmot na
pjetí 9*109 voltů vyšší než země. napjetí ovzduší
závislé pouze el. t
t abs. podává tabulka následující:
Počet pozor. náboje naší
země vzniká ovzduší el.
Exner vypočetl také el. m
z abs. vlhkosti létě zimě musely míti
hodnotu stálou, čemuž tak jestiť při téže abs., klesne napjetí jeho úro
veň okolí, přiblíží-li pak mrak takový zemi, působí jako -f- těleso. Relat. napjetí země shledal, rovná asi
V 9109 voltů, hmota vzdálená ode všech el. Páry vod pozemských tvořící atmosfér}^
vystupující berou čásť elektřiny sebou sice tím značnější, čím vyšší
jest hustota l. . náboji země abs. snižuje.10"8 čili 0000072 dyn. vlhkosti svah
*) Hustota jest množství elektřin}1
, em3 povrchu obsažené. vlhkosti, pak zajisté é
hodnoty el. nepozoroval Exner nikdy domnívá se, jinými
pozorovateli -f- el.
Mraky -f- el. Indukcí tohoto el. Jelikož vzduch sám neelektrický země obklo
pena hladinami, jichž napjetí jest tím vyšší, Čím vzdálenější povrchu
jsou, jest nám zemi považovati elektrickou,její náboj pak záporný;
elektřina tato nahromaděna části větší povrchu zemském, části
jen nepatrné vodních parách ovzduší jelikož polovina veškeré atm. Závislost svahu
na vlhkosti relat. Tak
variace denní roční zůstaly nevysvětleny. určené mraky byly jen zdánlivě el.
Dostačí-li tato theorie vysvětlení úkazů el.; pozbyl-li
totiž mrak odpařováním neb deštěm své el. atm.') místa dotyčného, tím pak svah el. obrysech
hlavních, nelze přece popřiti, podrobnosti vysvetiiti nedovede. vlhkost o/0 Vjm
6 116
11 138
32 128
30 120
23 179
8 249
Mezi 44—75o/o nelze pozorovati téměř žádného vlivu relat.