náboji země abs. jedničkách
by pak rovnala: 0*0035, celý náboj země pak 2*10'6
elst. Relat.
Exner přijal theorii Ermann-Peltier-ovu, vypracoval po
drobnosti srovnal výsledky počtu svými pozorováními. snižuje. vlhkosti svah
*) Hustota jest množství elektřin}1
, em3 povrchu obsažené.
Mraky -f- el. Indukcí tohoto el. Tak
variace denní roční zůstaly nevysvětleny. nepozoroval Exner nikdy domnívá se, jinými
pozorovateli -f- el. napjetí sice tím vyšší, čím vzdálenější od
povrchu jsou vrstvy. Mezi oběma
jest shoda dostatečná. Hustota elektrost. vlh
kosti vzduchu 2000 výšky jest obsažena, jest elektřina tato asi
hlavně nižších vrstvách obsažena. vlhkost o/0 Vjm
6 116
11 138
32 128
30 120
23 179
8 249
Mezi 44—75o/o nelze pozorovati téměř žádného vlivu relat.
Dostačí-li tato theorie vysvětlení úkazů el.; pozbyl-li
totiž mrak odpařováním neb deštěm své el. jedniček, elektrický tlak em*, síla, kterou výše uvedené
množství el. Závislost svahu
na vlhkosti relat. t
t abs.10"8 čili 0000072 dyn. . vlhkosti, pak zajisté é
hodnoty el. vlhkosti létě zimě musely míti
hodnotu stálou, čemuž tak jestiť při téže abs. Je-li el., klesne napjetí jeho úro
veň okolí, přiblíží-li pak mrak takový zemi, působí jako -f- těleso. hmot na
pjetí 9*109 voltů vyšší než země. svahu při abs. Páry vod pozemských tvořící atmosfér}^
vystupující berou čásť elektřiny sebou sice tím značnější, čím vyšší
jest hustota l. podává tabulka následující:
Počet pozor. napjetí země shledal, rovná asi
V 9109 voltů, hmota vzdálená ode všech el.
Z el. napjetí ovzduší
závislé pouze el. atm. snaží vzdáliti 7.') místa dotyčného, tím pak svah el.
. . vlhkosti
na svah, pak stoupá sice proto, bývá
v zimě abs.—
7 6*8 116 8
14 106 17
16 9*5 12
12 104 9
14 11*4 7
10 12*5 10
Všechna pozorování konána jasného počasí. náboje naší
země vzniká ovzduší el. m
z abs.
Exner vypočetl také el. Jelikož vzduch sám neelektrický země obklo
pena hladinami, jichž napjetí jest tím vyšší, Čím vzdálenější povrchu
jsou, jest nám zemi považovati elektrickou,její náboj pak záporný;
elektřina tato nahromaděna části větší povrchu zemském, části
jen nepatrné vodních parách ovzduší jelikož polovina veškeré atm. určené mraky byly jen zdánlivě el. obrysech
hlavních, nelze přece popřiti, podrobnosti vysvetiiti nedovede
