. Indukcí tohoto el. podává tabulka následující:
Počet pozor. napjetí ovzduší
závislé pouze el. svahu při abs. vlhkost o/0 Vjm
6 116
11 138
32 128
30 120
23 179
8 249
Mezi 44—75o/o nelze pozorovati téměř žádného vlivu relat. vlh
kosti vzduchu 2000 výšky jest obsažena, jest elektřina tato asi
hlavně nižších vrstvách obsažena. hmot na
pjetí 9*109 voltů vyšší než země. obrysech
hlavních, nelze přece popřiti, podrobnosti vysvetiiti nedovede.
Dostačí-li tato theorie vysvětlení úkazů el. vlhkosti svah
*) Hustota jest množství elektřin}1
, em3 povrchu obsažené. Závislost svahu
na vlhkosti relat. Je-li el. vlhkosti, pak zajisté é
hodnoty el. napjetí země shledal, rovná asi
V 9109 voltů, hmota vzdálená ode všech el.10"8 čili 0000072 dyn. Tak
variace denní roční zůstaly nevysvětleny. jedničkách
by pak rovnala: 0*0035, celý náboj země pak 2*10'6
elst., klesne napjetí jeho úro
veň okolí, přiblíží-li pak mrak takový zemi, působí jako -f- těleso.—
7 6*8 116 8
14 106 17
16 9*5 12
12 104 9
14 11*4 7
10 12*5 10
Všechna pozorování konána jasného počasí.
Exner přijal theorii Ermann-Peltier-ovu, vypracoval po
drobnosti srovnal výsledky počtu svými pozorováními. vlhkosti
na svah, pak stoupá sice proto, bývá
v zimě abs.
Mraky -f- el. Hustota elektrost. m
z abs. Jelikož vzduch sám neelektrický země obklo
pena hladinami, jichž napjetí jest tím vyšší, Čím vzdálenější povrchu
jsou, jest nám zemi považovati elektrickou,její náboj pak záporný;
elektřina tato nahromaděna části větší povrchu zemském, části
jen nepatrné vodních parách ovzduší jelikož polovina veškeré atm. snaží vzdáliti 7. t
t abs. Páry vod pozemských tvořící atmosfér}^
vystupující berou čásť elektřiny sebou sice tím značnější, čím vyšší
jest hustota l.
Z el. jedniček, elektrický tlak em*, síla, kterou výše uvedené
množství el. atm.
Exner vypočetl také el.') místa dotyčného, tím pak svah el. . snižuje. určené mraky byly jen zdánlivě el. Relat. nepozoroval Exner nikdy domnívá se, jinými
pozorovateli -f- el. náboje naší
země vzniká ovzduší el. vlhkosti létě zimě musely míti
hodnotu stálou, čemuž tak jestiť při téže abs. náboji země abs. Mezi oběma
jest shoda dostatečná.
.; pozbyl-li
totiž mrak odpařováním neb deštěm své el. napjetí sice tím vyšší, čím vzdálenější od
povrchu jsou vrstvy
