Páry vod pozemských tvořící atmosfér}^
vystupující berou čásť elektřiny sebou sice tím značnější, čím vyšší
jest hustota l. napjetí země shledal, rovná asi
V 9109 voltů, hmota vzdálená ode všech el. napjetí ovzduší
závislé pouze el. vlhkosti svah
*) Hustota jest množství elektřin}1
, em3 povrchu obsažené. nepozoroval Exner nikdy domnívá se, jinými
pozorovateli -f- el.; pozbyl-li
totiž mrak odpařováním neb deštěm své el. jedničkách
by pak rovnala: 0*0035, celý náboj země pak 2*10'6
elst. atm.
Z el. náboje naší
země vzniká ovzduší el. náboji země abs. Relat. .
. vlhkost o/0 Vjm
6 116
11 138
32 128
30 120
23 179
8 249
Mezi 44—75o/o nelze pozorovati téměř žádného vlivu relat. Hustota elektrost.
Exner vypočetl také el.
Mraky -f- el. jedniček, elektrický tlak em*, síla, kterou výše uvedené
množství el.10"8 čili 0000072 dyn. podává tabulka následující:
Počet pozor. napjetí sice tím vyšší, čím vzdálenější od
povrchu jsou vrstvy. obrysech
hlavních, nelze přece popřiti, podrobnosti vysvetiiti nedovede. Mezi oběma
jest shoda dostatečná., klesne napjetí jeho úro
veň okolí, přiblíží-li pak mrak takový zemi, působí jako -f- těleso. hmot na
pjetí 9*109 voltů vyšší než země. vlh
kosti vzduchu 2000 výšky jest obsažena, jest elektřina tato asi
hlavně nižších vrstvách obsažena. určené mraky byly jen zdánlivě el. Závislost svahu
na vlhkosti relat. m
z abs. Je-li el. .
Dostačí-li tato theorie vysvětlení úkazů el. svahu při abs. Tak
variace denní roční zůstaly nevysvětleny. snaží vzdáliti 7. vlhkosti, pak zajisté é
hodnoty el. vlhkosti
na svah, pak stoupá sice proto, bývá
v zimě abs. Jelikož vzduch sám neelektrický země obklo
pena hladinami, jichž napjetí jest tím vyšší, Čím vzdálenější povrchu
jsou, jest nám zemi považovati elektrickou,její náboj pak záporný;
elektřina tato nahromaděna části větší povrchu zemském, části
jen nepatrné vodních parách ovzduší jelikož polovina veškeré atm. Indukcí tohoto el. vlhkosti létě zimě musely míti
hodnotu stálou, čemuž tak jestiť při téže abs.') místa dotyčného, tím pak svah el.
Exner přijal theorii Ermann-Peltier-ovu, vypracoval po
drobnosti srovnal výsledky počtu svými pozorováními. snižuje. t
t abs.—
7 6*8 116 8
14 106 17
16 9*5 12
12 104 9
14 11*4 7
10 12*5 10
Všechna pozorování konána jasného počasí
