Stůjtež zde dotyčná čísla:
5 stěny
výška 7)i 40
napjetí 0
35 stěny
výška yn
napjetí ve
25 40
V 80
100 stěny
výška 40
napjetí 150 200 230. byl nejméně roven 1300 V/m, kdyby vzduch byl abs., hladiny jsou tu
rovnoběžný stěnou; větší vzdálenosti svahu výškou ubývá, sice
dle tab. Wolfganga
spadá.
Počet pozor. suchým.
Ve vzdálenosti stěny není svahu, el. Tlak par Vjm J/n
12 2*3 325 92
6 3*8 297 42
11 4-4 197 63
8 5-5 166 53
') těchto čísel patrno, Edlundova theorie elektřiny atm. napjetí jest úmemo vzdálenosti povrchu, určil ze
svých pokusů . tabulce
následující uvádíme průměrná Čísla, získaná celé řady pozorování,
J znamená rozdíl jednotlivých hodnot hodnoty průměrné, počet
pozorování; 2?Jjn tedy průměrnou amplitudou variace. poměru :20 15; kdežto tabulky třetí plyne napřed příbytek,
pak náhlý úbytek: 72:80:69; což patrně podmíněno nerovností stěny. Dle theorie této byl svah elektrický roven asi 002 F,m tedy asi
BOOOkráte menší než průměrná hodnot pozorovaných.
Čísla tato nutno považovati průměrná, bylť sám Exner na
temeni Schatbergu pozoroval svah ‘
2000 V/m počasí velmi jasného,
kdežto naopak předhoří Thordsen Špicberkách shledán svah
12 Vjm. jest nesprávná.
Závislost svahu abs. ')
Nad rozsáhlými rovinami jsou hladiny povrchem zemským téměř
rovnoběžný, stromy, budovy, hory obklopují jsouce nad vrcholem nejvíce
stěsnány. Zajímavý jest průběh hladin pozorovaný poblíž široké stěny
skalní, jež výše asi 200 téměř svisle hladině jezera sv.
Edlund považuje zdroj elektřiny unipolarní indukci atmosféru následkem
rotace zemské. vlhkost největší), horní zimě (abs.
.příbytek napjetí výšky čísly 60—636, při čemž
meze dolní dosáhne létě (abs. vlhkosti teplotě zřejmá tabulky ná
sledující :
túC V/m (/r na
— 532 31
— 526 3*3
~h 292 3-7
+ 5-3
+ 5*7
+ 7-8
Jindy jasného dne při stanoven svah 560 Vjm, během
45 minut pokryly mraky asi */« obzoru, svah klesl 333 V/m dosáhl
hodnoty 107 když byly mraky celou oblohu pokryly.—
arní el.
vlhkost nejmenší); ostatně soudí Exner důvodů theoretických, že
by svah el
