byl nejméně roven 1300 V/m, kdyby vzduch byl abs. vlhkost největší), horní zimě (abs. poměru :20 15; kdežto tabulky třetí plyne napřed příbytek,
pak náhlý úbytek: 72:80:69; což patrně podmíněno nerovností stěny.
vlhkost nejmenší); ostatně soudí Exner důvodů theoretických, že
by svah el.
Ve vzdálenosti stěny není svahu, el.
. vlhkosti teplotě zřejmá tabulky ná
sledující :
túC V/m (/r na
— 532 31
— 526 3*3
~h 292 3-7
+ 5-3
+ 5*7
+ 7-8
Jindy jasného dne při stanoven svah 560 Vjm, během
45 minut pokryly mraky asi */« obzoru, svah klesl 333 V/m dosáhl
hodnoty 107 když byly mraky celou oblohu pokryly. suchým.
Čísla tato nutno považovati průměrná, bylť sám Exner na
temeni Schatbergu pozoroval svah ‘
2000 V/m počasí velmi jasného,
kdežto naopak předhoří Thordsen Špicberkách shledán svah
12 Vjm.
Edlund považuje zdroj elektřiny unipolarní indukci atmosféru následkem
rotace zemské., hladiny jsou tu
rovnoběžný stěnou; větší vzdálenosti svahu výškou ubývá, sice
dle tab. jest nesprávná. Tlak par Vjm J/n
12 2*3 325 92
6 3*8 297 42
11 4-4 197 63
8 5-5 166 53
') těchto čísel patrno, Edlundova theorie elektřiny atm. Dle theorie této byl svah elektrický roven asi 002 F,m tedy asi
BOOOkráte menší než průměrná hodnot pozorovaných. ')
Nad rozsáhlými rovinami jsou hladiny povrchem zemským téměř
rovnoběžný, stromy, budovy, hory obklopují jsouce nad vrcholem nejvíce
stěsnány.—
arní el. Wolfganga
spadá. tabulce
následující uvádíme průměrná Čísla, získaná celé řady pozorování,
J znamená rozdíl jednotlivých hodnot hodnoty průměrné, počet
pozorování; 2?Jjn tedy průměrnou amplitudou variace.
Počet pozor. Stůjtež zde dotyčná čísla:
5 stěny
výška 7)i 40
napjetí 0
35 stěny
výška yn
napjetí ve
25 40
V 80
100 stěny
výška 40
napjetí 150 200 230. Zajímavý jest průběh hladin pozorovaný poblíž široké stěny
skalní, jež výše asi 200 téměř svisle hladině jezera sv.
Závislost svahu abs. napjetí jest úmemo vzdálenosti povrchu, určil ze
svých pokusů .příbytek napjetí výšky čísly 60—636, při čemž
meze dolní dosáhne létě (abs
