Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Skončilo pouze výrobou elektrické energie pohybem vodiče magnetic
kém poli generátorů výrobu stejnosměrného střídavého proudu.
Teprve 1959 podařilo získat elektrickou energii několik sekund la
boratořích firmy Avco-Everett USA při použití zařízení ark plazmotronem.
V roce 1953 znovu ověřil švédský fyzik Alfén magnetohydrodynamický
zákon objevený Faradayem tekutinách.
169
. Elektrony, které mají dostatečnou kinetickou energii,
dosáhnou anody (kolektoru) projdou vnějšího obvodu zátěže. Pracují
tedy principu kondukce, nebo indukce. 1945 vývojem čerpadel tekuté
kovy zabývala Akademie věd Litevské SSR Doněcká katedra fyzikální hydrodyna
miky.2 y
Přímou přeměnu energií lze uskutečnit několika způsoby jedním nich je
využití magnetohydrodynamického principu, objeveného anglickým fyzikem
a chemikem Michaelem Faradayem 1831.tenzívní proud elektronů.
Teprve 1931 Albert Einstein Lev Szillard podali první patent výrobu
magnetohydrodynamického čerpadla. Do
savadními technickými prostředky však nebylo možné tento zákon důsledně vy
užít.
Výkonnější zařízení ark mělo výkon 400 pracovalo vždy Vývoj
postupoval dále, 1980 zařízení AVGO Everett ark výkonu W
pracovalo již několik minut.
3. Při pokusech zjistil, tekutinách
vzniká reakce hydrodynamických pohybů, která tvar vln byla objeviteli
nazvána Alfénovými vlnam i).
Účinnost termoemisních měničů poměrně nízká, přesto však bylo dosaženo
již řady dobrých výsledků. Jedním nich byl Dominique Fran£ois Arago (1786 až
1853) illiam Thomson, nazývaný též lordem Kelvinem (1824 1907). SSSR byla zhotovena řada termoemisních reakto
rů sestavených jaderných reaktorů vestavěných cesiových termoemis
ních měničů.
Například jaderné elektrárny mohou zvětšit svou účinnost spo
jení termoelektrickými termoemisními generátory, tj.
Později vyslovil Faraday též myšlenku využití pohybu mořské vody při
přílivu odlivu magnetickém poli Země přím výrobě elektrické energie.
M agnetohydrodynamické stroje bud vyrábějí elektrickou energii, anebo vyko
návají mechanickou práci, když nich elektrická energie přivádí. Jejich výhodou je, nemají točivé čás
ti tím odpadá řada konstrukčních problémů náročná údržba.
Poněvadž jde nové typy fotoelektrických, termoelektrických termoemis
ních měničů, lze předpokládat, budoucnu budou dosahovat mnohem vyš
ších výkonů. Dosahují elektrického výkonu kW.
Tento významný objev (byl poctěn 1970 Nobelovou cenou) stal zá
kladem pro stavbu nejrůznějších strojů. dvojnásobek elektric
kého výkonu.
Tento odvážný magnetohydrodynamický zákon prověřilo praxi mnoho fyziků
různými experimenty
