Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
V mikrosvetejsou rychlosti elementárních částicjiž blízké rychlosti světla.10-8) (s)
= 7,186.10-6), IOOOto
podle rovnice (i). Při některých procesech vysokých vrstvách atmosféry vznikají
mezony obrovských energií.Rozdíl pozemském kosmickém čase téměř nezjistitelný.
mění jiné částice, již proběhnutí velmi krátké vzdálenosti
l --- 0
od místa vzniku.108 1,113 (s)
= 22,77 roků 1,114 sekundy.
T pro mezon, jehož rychlost
v (l—0 . Spektrální čáry jsou potom
posunuty červené části spektra. příčném Dopplerově efektu.
Aby tento jev nemísil jevem Dopplerovým, pozorují spektra směru
kolmém anodovému paprsku.109 16,7
= 7,186.
Použijeme vztah:
_______ Aí_________2 . čas určený hodinami není absolutně
přesný, nýbrž závisí jejich pohybovém stavu.
D ráha tohoto mezonu je
l 450 km. Zanikají proto, tj. Kladné
mezony označované //+ (miony) mají dobu života
r .
asi mld.108(1 1,55. Hovoří tzv.
Podle rovnice (i)
T Ay. rostoucí rychlostí chod času
zpomaluje.
Jenom proto mohou tyto mezony vznikající vysokých vrstvách atmosféry
proniknout zemskému povrchu.
V posledních letech byla dilatace času znovu prokázána mezonech.10~6s,
mají-li malé rychlosti vůči laboratoři, níž jsou pozorovány. Délka letu bude několik roků, neboť musí urazit vzdálenost asi AU, tj. (tam zpět).
P e
Výchozí podmínky: kosmická loď letí kosmickou rychlostí (16,7 s-1) hranicím slu
neční soustavy. Jejich rychlostí jsou pak dosti blízké rychlosti světla. Jestliže jsou pohybu, musí být itavá doba ato
m podle rovnice (i) delší než pro tytéž atomy klidu.
V teorii relativity neexistuje absolutní čas. Dilataci
času prokázal Ives již 1936 spektrech anodových paprsků, které jsou
proudem velmi rychlých iontů.
152
