Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
10-8) (s)
= 7,186. Kladné
mezony označované //+ (miony) mají dobu života
r . čas určený hodinami není absolutně
přesný, nýbrž závisí jejich pohybovém stavu.
D ráha tohoto mezonu je
l 450 km.
Použijeme vztah:
_______ Aí_________2 .
mění jiné částice, již proběhnutí velmi krátké vzdálenosti
l --- 0
od místa vzniku.
Podle rovnice (i)
T Ay.
152
.Rozdíl pozemském kosmickém čase téměř nezjistitelný.10-6), IOOOto
podle rovnice (i).
asi mld.108(1 1,55. (tam zpět). Jejich rychlostí jsou pak dosti blízké rychlosti světla. Hovoří tzv.108 1,113 (s)
= 22,77 roků 1,114 sekundy. Jestliže jsou pohybu, musí být itavá doba ato
m podle rovnice (i) delší než pro tytéž atomy klidu.109 16,7
= 7,186. Zanikají proto, tj.
V mikrosvetejsou rychlosti elementárních částicjiž blízké rychlosti světla. Spektrální čáry jsou potom
posunuty červené části spektra. Při některých procesech vysokých vrstvách atmosféry vznikají
mezony obrovských energií.
V teorii relativity neexistuje absolutní čas.
T pro mezon, jehož rychlost
v (l—0 . Délka letu bude několik roků, neboť musí urazit vzdálenost asi AU, tj. příčném Dopplerově efektu. rostoucí rychlostí chod času
zpomaluje.
Jenom proto mohou tyto mezony vznikající vysokých vrstvách atmosféry
proniknout zemskému povrchu.
P e
Výchozí podmínky: kosmická loď letí kosmickou rychlostí (16,7 s-1) hranicím slu
neční soustavy.
Aby tento jev nemísil jevem Dopplerovým, pozorují spektra směru
kolmém anodovému paprsku.
V posledních letech byla dilatace času znovu prokázána mezonech.10~6s,
mají-li malé rychlosti vůči laboratoři, níž jsou pozorovány. Dilataci
času prokázal Ives již 1936 spektrech anodových paprsků, které jsou
proudem velmi rychlých iontů
