Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Uvažujeme dále dvě události, které nastaly klidné soustavě určitém bodě xl9
po sobě, přičemž:
í2 ^
At časový interval, který prošel mezi oběma událostmi, jak jej lze změřit klidné
soustavě.
Z rovnice (g) plyne:
t (Xl—x t).rovnice (g) plynou jisté velmi významné důsledky.
Při vždy At.
Vyvrácení absolutní současnosti odpovídá plně vyvrácení absolutního pohybu. dilataci čili prodloužení času. Tato rovnice vy
jadřuje tzv. Například pro druhou kosmickou
rychlost činí pouze:
At At
.
Z rovnice (i) vyplývá, pohybující soustavě čas plyne pomaleji. Pojem současnosti dvou prostorově vzdálených událostí
je relativní závisí pohybu pozorovatele.
Z toho vyplývá že:
,,současnost událostí, které udály témže místě, absolutní .
Podle posledního nelze zjistit, stejné místo různých časových okamžicích,
podle prvního nelze zjistit, stejný časový okamžik různých místech.
V makrosvete, kde jsou zatím dosažené rychlosti velmi malé vzhledem rychlosti
světla, nebylo dosud zpomalení času pozorováno. Předpokládejme, jsou
obě události klidné soustavě současné, takže tľ.
J e'1Í VŠak *I3 i
Události, které byly současné pro pozorovatele klidu, nejsou současné pro
pozorovatele pohybu. (h)
Jestliže obě události proběhly témže místě, potom x1; takže rovnice (h)
plyne, Obě soumístné události jsou současné souřadné soustavě
v pohybu.
Z rovnice (g) vyplývá: _
At yAí5
takže Einsteinova rovnice relativity
At
i v‘
í a
(i)
kde pozemský čas, čas kosmonautů Vesmíru,
v rychlost letu, rychlost světla
