Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
nejkvalitnějšího černého uhlí, tj. Rozdělení jednotlivých oblastí nitru Země
a přibližné ohraničení jednotlivých vrstev, složení zemské kůry (litosféry)
1 jádro průměru 300 km, kovové žhavé jádro, Fe, (10 cm-3), obal
bohatý rudy, tzv.
přírůstek teploty hloubky. 92. olovo, hliník, zlato platina. hloubce tedy asi 100 °C, hloubce 10
kilometrů již 300 hloubce již teplota 1800 (teoreticky), při
níž taje většina kovů, např. Prům ěrně uvažuje hloubkou jsou však
místa, která mají tuto hodnotu mnohem nižší, nebo 0,5 ložisek
rtuti mocných hnědouhelných slojí m). Jak málo stačí to
mu, aby byl tento obal proražen?
K dyby snad náhodou došlo někde Zemi podobném výbuchu, jako např.
Za jeden' rok vyzáří Země okolního prostoru teplo, jehož výrobě bylo
zapotřebí asi mld. hloubka, níž teplota
hornin zemské kůry zvýší °G.obrázku znázorněno rozdělení jednotlivých oblastí nitru Země. 1/2 světových zásob pří
rodních paliv.
-60 km
a, b,
Obr.
Připomeňme ještě, geotermický stupeň.
Pokud jde využití geotermálního tepla Země, hloubkou stoupá teplota ři
bližně každých °G. Kdybychom
si představili Zemi jako balón prům ěru byla jeho stěna tlustá asi 0,5 cm.
U vnitř balónu vzduch, pod zemskou kůrou žhavá hmota.
před dávnými časy při erupci sopky Laki Islandě, kdy uniklo Země 3
lávy, mohl vzniknout kráter široký 600 hluboký km.
Převrácenou hodnotou geotermického stupně geotermický gradient, tj.
Zemská kůra, níž chodíme, měří asi 0,5 poloměru Země. mezivrstva cm-3), horninový plášť (2,7 4,75 cm-8,
5 zemská kůra
K podobném proražení zemské kůry mohlo dojít při výbuchu většího skla
diště jaderných bomb.
123