Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 122 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
U vnitř balónu vzduch, pod zemskou kůrou žhavá hmota. přírůstek teploty hloubky. 123 . -60 km a, b, Obr. hloubka, níž teplota hornin zemské kůry zvýší °G. Připomeňme ještě, geotermický stupeň. Kdybychom si představili Zemi jako balón prům ěru byla jeho stěna tlustá asi 0,5 cm. Jak málo stačí to­ mu, aby byl tento obal proražen? K dyby snad náhodou došlo někde Zemi podobném výbuchu, jako např. Zemská kůra, níž chodíme, měří asi 0,5 poloměru Země. Převrácenou hodnotou geotermického stupně geotermický gradient, tj. 1/2 světových zásob pří­ rodních paliv.obrázku znázorněno rozdělení jednotlivých oblastí nitru Země. Rozdělení jednotlivých oblastí nitru Země a přibližné ohraničení jednotlivých vrstev, složení zemské kůry (litosféry) 1 jádro průměru 300 km, kovové žhavé jádro, Fe, (10 cm-3), obal bohatý rudy, tzv. před dávnými časy při erupci sopky Laki Islandě, kdy uniklo Země 3 lávy, mohl vzniknout kráter široký 600 hluboký km. olovo, hliník, zlato platina. 92. hloubce tedy asi 100 °C, hloubce 10 kilometrů již 300 hloubce již teplota 1800 (teoreticky), při níž taje většina kovů, např. Prům ěrně uvažuje hloubkou jsou však místa, která mají tuto hodnotu mnohem nižší, nebo 0,5 ložisek rtuti mocných hnědouhelných slojí m). mezivrstva cm-3), horninový plášť (2,7 4,75 cm-8, 5 zemská kůra K podobném proražení zemské kůry mohlo dojít při výbuchu většího skla­ diště jaderných bomb. Pokud jde využití geotermálního tepla Země, hloubkou stoupá teplota ři­ bližně každých °G. nejkvalitnějšího černého uhlí, tj. Za jeden' rok vyzáří Země okolního prostoru teplo, jehož výrobě bylo zapotřebí asi mld