Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Mezi obalem pevnou zemskou kůrou 2900 široká hrubá vrstva žha
vých nerostů, jejichž teplota povrchu místech, kde stýká pevnou zemí,
asi 1000 °C. Domažlicku, Čáslavsku, Vysokém Jeseníku Dobšiné. Okolo
jád obal roztaveného železa niklu, který rovněž vyplňuje kouli prům ěru
asi 6800 (od středu Země).
122
.
V zahraničí používá jako dekorační materiál.gie ukryté nitru Země. let. těchto důvodů kladou lidé otázku, jak bylo mož
no zkrotit tuto sílu prospěch všeho lidstva.
G e
Myšlenka využití geotermální energie Země není nová, ale kolik této energie
ukryto podzem není dodnes příliš známo.
V zemské kůře tlustými vrstvami hlíny písku jsou velká podzemní jezera
nebo dokonce moře. ČSSR vyskytuje velmi
zřídka, např. rok 820 trii.
Pomocí tohoto zařízení lze zobrazovat zemské nitro, určovat zrod evoluci magmati
ckých krbů tvorbu zdrojů nerostných surovin, zjišťovat předpovídat místa zemětřesení.
Tato energie sice nesrovnatelně menší než energie slunečního záření dopa
dajícího Zemi, ale její využití zdá mnohem snadnější než stavba kosmických
elektráren.
Měli bychom uvědomit, všichni žijeme tenké, nepříliš pevné kůře po
vrchu Země téměř jako vrcholu činné sopky neměli bychom pokoušet pro
razit tuto tenkou skořápku neuváženými činy (např. Celá vrstva označuje jako lito-
sféra.
N některých místech proniká tato voda nebo pára zemskou kůrou.
Těm horninám říkáme sialické bloky. hlavně žula, gabro různé usazeniny.
Zemské jádro tvoří žhavá kašovitá ota roztavených kovů, která pod tla
kem asi 350 tis. uzavřena tvaru koule prům ěru asi 300 km. Kdybychom pokryli veškerou současnou budoucí energetickou
spotřebu lidstva nitra Země, poklesla teplota pouze mil. nekontrolovatelnými hro
m adnými výbuchy jaderných nebo termojaderných náloží). Tyto bloky jsou tlusté km, pod
oceány bývají tenčí nebo někdy úplně chybějí. zatím nejmocnější, nevyčerpatelný prakticky věčný zdroj ener
gie. Přitom kteréhokoli místa Zemi vzdálen pouze směrem do
středu Země. J. podstatě těžká čedičovitá hornina, znám ájiž dna oceánských
hlubin, níž velké množství křemíku hořčíku.
Pracovník Státního výboru pro vědu techniku při radě ministrů SSSR Aladjev in
formoval možnostech hlubinných vrtů a’zkoumání zemského nitra pomocí magnetohy-
drodynamického generátoru, jehož paprsky proniknou hloubky 100 km. Dostanou-li tyto vody styku žhavým obalem, zahří
vají vysoké teploty někdy vytvoří velká ložiska suché nebo vlhké páry.
Gabro avá, středně zrnitá hlubinná hornina. Pevnina tvořena lehčích
hornin bohatých křemík hliník. ohly totiž
uvolnit přírodní síly, které nejen smetly dnešní civilizaci, ale trvalo opět
milióny nebo miliardy let, než Zemi opět vytvořily podmínky pro vznik
života snad někdy člověka. Bylo ověřeno, tepelný tok nitra
Země její povrch dosahuje s~l, tj
