Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 114 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velká část zbývajícího tepla dostává vody odrazem oblohy. Oceány moře jsou obrovskými akum ulátory tepelné energie, což způsobeno tím, sluneční záření odráží vodní hladiny méně intenzívně než pevniny litosféry). 115 . Ve skutečnosti tyto změny probíhají mnohem rychleji, což způsobeno kon- vekčním tepelným prouděním turbulencí vody. srovnání atmosférou povrch vodních mas teplejší než vzduch. erti­ kálně jsou okamžité změny tepelného režim zaznam enány např. Rov­ něž ochlazením zvětšuje hustota vody, tím její klesání hloubky, což je příčinou spodního proudění polárních chladných vod směrm rovníku. epatrný zlomek tepla dodáván vody vrstvy usazenin zemské kůře. Asi jsou vodní masy ohřívány slunečním zářením, čehož 84,5 zů­ stává horní jednom etrové vrstvě vody zbytek odráží zpět atmosféry. Polární moře hloubky několika set etrů mírně oteplují, než dosáhnou ho­ mogenní, chladnou vrstvu sahající dnu. Prům ěrná teplota povrchové vodní vrstvy všech oceánů 17,4 °G. Přenos tepla vodních masách oceánů moří velmi intenzívní horizon­ tálním vertikálním směru, ale horizontálním směru vzlášť výrazný. Hranice mezi nimi pohybuje 100 1000 hloubky. hloubce m za čtvrt roku, hloubce let, hloubce 100 2600 let tisícimetro- vých hloubkách milióny let. Tato čísla platí však pouze teoreticky před­ pokladu, teplo přenáší vertikálním směrem pouze vodivostí mořské vody. Zajímavé je, východnější části oceánů jsou chladnější než západní se­ verní polokoule teplejší než jižní. D ruhý způsob, tj. orní vrstva proměnlivou teplotou se někdy označuje jako oceánská troposféra vrstva spodnější, tepelně homogenní, oceánská stratosféra. První způsob přenosu tepla způsoben zvýšenou teplotou salinitou horních vodních vrstev, které tím stávají hustějšími klesají vertikálním směrem. způsobeno většinou tím, hlubinné vody vystupují povrch více východních oblastech Země teplé proudy mají zhruba severní směr, čímž přenášejí teplo jižní polokoule severní. Také jižní polární oblasti jsou více zaledněny než severní, což ovlivňuje teplo­ tu vod nižších zeměpisných šířkách Země. turbulence, doprovází horizontální proudění vodních mas. Vznikají víry, které vystřelují vodní částice vyšších nebo nižších vrstev, ovšem jen vzdálenosti několika málo metrů. část tepla získává voda třením větru mořskou hladinu nebo třením vod při přílivu odlivu. Důležité hloubkové rozmístění teplot.přenos tepla atmosféry, kondenzace vodních par radioaktivní rozpad prv­ ků. Vody oceánů moří však též ochlazují, vyzařováním tepla povrchu oceánů moří, vlivem konvenčního proudění chladnějšího vzduchu rozhra­ ní atmosférou odpařováním. Asi % plochy oceánů povrchovou teplotu teplotu °G