Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Polární moře hloubky několika set etrů mírně oteplují, než dosáhnou ho
mogenní, chladnou vrstvu sahající dnu.přenos tepla atmosféry, kondenzace vodních par radioaktivní rozpad prv
ků. Asi %
plochy oceánů povrchovou teplotu teplotu °G.
Přenos tepla vodních masách oceánů moří velmi intenzívní horizon
tálním vertikálním směru, ale horizontálním směru vzlášť výrazný.
Asi jsou vodní masy ohřívány slunečním zářením, čehož 84,5 zů
stává horní jednom etrové vrstvě vody zbytek odráží zpět atmosféry. srovnání atmosférou povrch vodních mas teplejší než
vzduch.
První způsob přenosu tepla způsoben zvýšenou teplotou salinitou horních
vodních vrstev, které tím stávají hustějšími klesají vertikálním směrem. epatrný
zlomek tepla dodáván vody vrstvy usazenin zemské kůře. hloubce m
za čtvrt roku, hloubce let, hloubce 100 2600 let tisícimetro-
vých hloubkách milióny let. turbulence, doprovází horizontální proudění vodních mas. Rov
něž ochlazením zvětšuje hustota vody, tím její klesání hloubky, což je
příčinou spodního proudění polárních chladných vod směrm rovníku.
Oceány moře jsou obrovskými akum ulátory tepelné energie, což způsobeno
tím, sluneční záření odráží vodní hladiny méně intenzívně než pevniny
litosféry). způsobeno většinou tím, hlubinné
vody vystupují povrch více východních oblastech Země teplé proudy
mají zhruba severní směr, čímž přenášejí teplo jižní polokoule severní.
Vody oceánů moří však též ochlazují, vyzařováním tepla povrchu
oceánů moří, vlivem konvenčního proudění chladnějšího vzduchu rozhra
ní atmosférou odpařováním.
Také jižní polární oblasti jsou více zaledněny než severní, což ovlivňuje teplo
tu vod nižších zeměpisných šířkách Země.
Zajímavé je, východnější části oceánů jsou chladnější než západní se
verní polokoule teplejší než jižní. erti
kálně jsou okamžité změny tepelného režim zaznam enány např.
D ruhý způsob, tj.
Prům ěrná teplota povrchové vodní vrstvy všech oceánů 17,4 °G.
Velká část zbývajícího tepla dostává vody odrazem oblohy.
Vznikají víry, které vystřelují vodní částice vyšších nebo nižších vrstev, ovšem
jen vzdálenosti několika málo metrů. Tato čísla platí však pouze teoreticky před
pokladu, teplo přenáší vertikálním směrem pouze vodivostí mořské
vody.
Důležité hloubkové rozmístění teplot.
část tepla získává voda třením větru mořskou hladinu nebo třením vod při
přílivu odlivu.
115
. Hranice mezi nimi pohybuje 100 1000 hloubky.
Ve skutečnosti tyto změny probíhají mnohem rychleji, což způsobeno kon-
vekčním tepelným prouděním turbulencí vody. orní vrstva proměnlivou teplotou
se někdy označuje jako oceánská troposféra vrstva spodnější, tepelně homogenní,
oceánská stratosféra
