Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 114 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zajímavé je, východnější části oceánů jsou chladnější než západní se­ verní polokoule teplejší než jižní.přenos tepla atmosféry, kondenzace vodních par radioaktivní rozpad prv­ ků. První způsob přenosu tepla způsoben zvýšenou teplotou salinitou horních vodních vrstev, které tím stávají hustějšími klesají vertikálním směrem. srovnání atmosférou povrch vodních mas teplejší než vzduch. Asi % plochy oceánů povrchovou teplotu teplotu °G. 115 . Asi jsou vodní masy ohřívány slunečním zářením, čehož 84,5 zů­ stává horní jednom etrové vrstvě vody zbytek odráží zpět atmosféry. orní vrstva proměnlivou teplotou se někdy označuje jako oceánská troposféra vrstva spodnější, tepelně homogenní, oceánská stratosféra. erti­ kálně jsou okamžité změny tepelného režim zaznam enány např. hloubce m za čtvrt roku, hloubce let, hloubce 100 2600 let tisícimetro- vých hloubkách milióny let. Vznikají víry, které vystřelují vodní částice vyšších nebo nižších vrstev, ovšem jen vzdálenosti několika málo metrů. Rov­ něž ochlazením zvětšuje hustota vody, tím její klesání hloubky, což je příčinou spodního proudění polárních chladných vod směrm rovníku. Ve skutečnosti tyto změny probíhají mnohem rychleji, což způsobeno kon- vekčním tepelným prouděním turbulencí vody. Také jižní polární oblasti jsou více zaledněny než severní, což ovlivňuje teplo­ tu vod nižších zeměpisných šířkách Země. Polární moře hloubky několika set etrů mírně oteplují, než dosáhnou ho­ mogenní, chladnou vrstvu sahající dnu. Důležité hloubkové rozmístění teplot. Tato čísla platí však pouze teoreticky před­ pokladu, teplo přenáší vertikálním směrem pouze vodivostí mořské vody. epatrný zlomek tepla dodáván vody vrstvy usazenin zemské kůře. Hranice mezi nimi pohybuje 100 1000 hloubky. Přenos tepla vodních masách oceánů moří velmi intenzívní horizon­ tálním vertikálním směru, ale horizontálním směru vzlášť výrazný. Vody oceánů moří však též ochlazují, vyzařováním tepla povrchu oceánů moří, vlivem konvenčního proudění chladnějšího vzduchu rozhra­ ní atmosférou odpařováním. turbulence, doprovází horizontální proudění vodních mas. Prům ěrná teplota povrchové vodní vrstvy všech oceánů 17,4 °G. Velká část zbývajícího tepla dostává vody odrazem oblohy. D ruhý způsob, tj. část tepla získává voda třením větru mořskou hladinu nebo třením vod při přílivu odlivu. způsobeno většinou tím, hlubinné vody vystupují povrch více východních oblastech Země teplé proudy mají zhruba severní směr, čímž přenášejí teplo jižní polokoule severní. Oceány moře jsou obrovskými akum ulátory tepelné energie, což způsobeno tím, sluneční záření odráží vodní hladiny méně intenzívně než pevniny litosféry)