Nové zdroje energie

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Rudolf Balák, Karel Prokeš

Strana 113 z 208

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Uvedeným jevem poprvé zabýval francouzský fyzik Arsene ďArsonval r.Projektem celého komplexu přílivových elektráren Ochotském moři zabý­ vá hydroprojekt Žukova, který řeší přílivové elektrárny Lumbovská (500 MW Mezeňská (10 000 ). změna teploty mezi místem, něhož teplo odchází, místem, kam přichází. V podstatě jde využití teplotního gradientu mořských hloubek neboli teplot- Obr. Prof. Průřez jedním blokem Penžinské přílivo­ vé elektrárny 1 Ochotské moře, — Penžinský záliv, be­ tonový blok elektrárny, dopravený místo stav­ by moři, dopravní automobilový tunel přes hráz, strojovna elektrárny rozvodnami, 6 pomocná komunikace, 7 prostory pro zařízení elektrárny rozvodnami, 8 přímoproudé vodní Kaplanovy turbíny al­ ternátory, vyrovnáva­ cí vodní propusť, zá­ kladová deska, níž byly pevně zakotveny betono­ vé bloky elektrárny ního spádu. Bylo již sestrojeno zařízení, které schopné vyrábět tomto principu elektric­ ký proud. Brunse (1972) jejich vědeckých týmů především absorpce slunečního záření, předávání tepla dna oceánů, zemské kůry pláště Země, přem ěna kinetické energie Země teplo, ohřívání vody chemickými biologickými procesy, í­ 114 . V í Mořskou energetikou nerozumíme pouze využívání energie vlnění, přílivu a odlivu, ale tepelné energie akumulované oceánech mořích. Sehner doporučuje praktické využití právě tohoto rozdílu. tropických vodách se horní vrstvy nepřesahující několik etrů ohřívají °C, kdežto teploty vod v hloubce jednoho kilometru nepřesahují °C. 1881 1926 francouzský fyzik Georges Claude (1870 1960). Americký profesor Sehner vychází při svých úvahách toho, Slunce zahřívá jen horní vrstvu vody oceánů moří tato ohřátá voda neklesá nižších po­ loh, protože její ěrná hmotnost menší než studené vody. Jak dochází akumulaci tepla Hlavní příčinou ohřívání vod oceánů moří podle Sverdrupa (1942), E. 87