Publikace se zabývá možnostmi nekonvenčního využití zdrojů energie, a to využitím energie sluneční, energie vodní a moderními způsoby využití energie větru, dále energie geotermální, energie z Vesmíru, energie moře, energie termonukleární a způsoby přímé přeměny energie. Ukazuje způsoby exploatace druhotných zdrojů energie, kterými jsou odpadní suroviny, odpadní plyny, odpadní teplo. Text je doplněn tabulkovými přehledy a ilustracemi. Určeno nejširšímu okruhu čtenářů.
Prof.
Uvedeným jevem poprvé zabýval francouzský fyzik Arsene ďArsonval r.
V podstatě jde využití teplotního gradientu mořských hloubek neboli teplot-
Obr. Brunse (1972) jejich vědeckých týmů především absorpce slunečního záření,
předávání tepla dna oceánů, zemské kůry pláště Země, přem ěna kinetické
energie Země teplo, ohřívání vody chemickými biologickými procesy, í
114
.
Americký profesor Sehner vychází při svých úvahách toho, Slunce zahřívá
jen horní vrstvu vody oceánů moří tato ohřátá voda neklesá nižších po
loh, protože její ěrná hmotnost menší než studené vody. tropických vodách
se horní vrstvy nepřesahující několik etrů ohřívají °C, kdežto teploty vod
v hloubce jednoho kilometru nepřesahují °C.
Jak dochází akumulaci tepla
Hlavní příčinou ohřívání vod oceánů moří podle Sverdrupa (1942),
E.
1881 1926 francouzský fyzik Georges Claude (1870 1960). 87.
Bylo již sestrojeno zařízení, které schopné vyrábět tomto principu elektric
ký proud.
V í
Mořskou energetikou nerozumíme pouze využívání energie vlnění, přílivu
a odlivu, ale tepelné energie akumulované oceánech mořích. Průřez jedním
blokem Penžinské přílivo
vé elektrárny
1 Ochotské moře, —
Penžinský záliv, be
tonový blok elektrárny,
dopravený místo stav
by moři, dopravní
automobilový tunel přes
hráz, strojovna
elektrárny rozvodnami,
6 pomocná komunikace,
7 prostory pro zařízení
elektrárny rozvodnami,
8 přímoproudé vodní
Kaplanovy turbíny al
ternátory, vyrovnáva
cí vodní propusť, zá
kladová deska, níž byly
pevně zakotveny betono
vé bloky elektrárny
ního spádu.Projektem celého komplexu přílivových elektráren Ochotském moři zabý
vá hydroprojekt Žukova, který řeší přílivové elektrárny Lumbovská (500
MW Mezeňská (10 000 ). Sehner doporučuje praktické
využití právě tohoto rozdílu. změna teploty mezi místem, něhož teplo odchází, místem,
kam přichází
