Jaká tom bude jednota, budou-li impregnovat říkali
Čechové napouštéti, Poláci nasycať Rusové propityvať atd. silnik Rusovi představu „siláka“ nebo
„násilníka“ atd. hýblo, když slovo dvigat
(— hýbali) budí Čechovi představu „zdvihání“, čes. silnik, čes. míti při tvoření českého názvu zřeteli především věc, nikoli
cizojazyčný název, který může býti leda pomůckou pomůckou tím
účinnější, čím většího počtu jazyků použije;
4. Takových
společných prvku není však přece slovanských jazycích tolik, aby bylo
možno nich tvořiti slova tvarem významem tak shodná jako uvedený
právě překlad franc. starati náhradu (zvi. Ale jak možno mluviti jednotě, navrhuje-li
se motor rus. To, zde pověděno
o společném tvoření, platí stejnou měrou pro přejímání jinoslovanských
slov náhradu termínů mezinárodních, kde vhodného slova českého
není.
* *
Hlavní požadavky při tvoření českých termínů odborných tedy
shmouli takto:
1., slovo dvounitkový,
pol. Tím nechci říci, taková slova neměla
nahrazovali slovy domácími, ale taková slova ovšem každý slovanský
národ tvoří svůj vrub, podle zásad vlastního jazyka ovšem
od jednotnosti slovanského názvosloví daleko. dvunitočnyj (dvunitnyj) mohlo bytí tedy ta
kovou společnou slovanskou náhradou bifilární, náhradou, které by
rozuměl odborník, neznající právě všech slovanských jazyků. Nahradit! něm. dvígatél, pol. hýblo Rusovi
představu „hynutí“ (gibnuť= hynouti, gibel záhuba) Polákovi ohý
bání (gibki=ohebný), pol. divunitkoivy rus.? Nebude
v tom mnohem více jednoty, budou-li všichni Slované užívali raději
v takových případech internacionálních výrazů motor, impregnovali, než
budou-li vymýšlet takovéto mezislovanské termíny, při nichž nebudou
navzájem rozumět? Tedy takových případech jako bifilaire dvou-
nitkový společné názvosloví slovanské mělo praktický smysl, pří
padech jako motor dvígatél, silnik, hýblo jsou praktičtější pro vzájemný
styk slova mezinárodní. tvořiti názvy české podle zásady, jimiž dnešní čeština nová slova
tvoří, tedy jen dobrým vzděláním linguistickým;
. starati více zčešťování názvů obecně potřebných než čes
kou náhradu termínů čistě odborných, vědeckých;
2. Než takové ná
hrady, raději nic. slovo pláština, tom není možno najiti smyslu, leda
překlad tout prix, neboť českému člověku plastina slovo tak abso
lutně cizí, nic nenapovídající, jako mezinárodní lamela. při termínech obecně potřebných) co
nejdříve, dříve než slovo cizí zapustí pevné kořeny;
3. Luft ruským vozduch (ve zčeštěné formě vzduch),
to smysl, protože nové české slovo ruštiny přejaté budí českém
člověku představu „dýchání“ snadno proto ujímá, ale zaváděli místo
slova lamela rus. bijilaire.201
za naše nitka mají Poláci nitka, Rusové nitka atd
