příponou -slo máslo, maz-lo, veslo vez-lo p. Literatura věd exaktních velmi rychle zastarává odborníci těchto
odborů. Ale jakých podmínek bylo
možno toho cíle dosáhnouti Rozumí samo sebou, jen tou pod
mínkou, použilo-li vytvoření této mezislovanské terminologie
takových slov, která jsou většině slovanských řečí společná.). tom stala
již zmínka zpředu obecně; odborných terminologiích však platí
zvlášť. velmi často zbytečné plýtvání časem
i důmyslem, nemusím snad ani zvlášť podotýkali.se poměrně zřídka vracejí pro její dnes bezcenný obsah.) přestávaje jen
na příponě -dlo.
.
Je pochopitelné stanoviska věcného; ale nesprávné sta
noviska formálního, jazykového. své odborné literatuře, psané některými
ze slovanských jazyků, snáze mezi sebou dorozumívali, když pro
tytéž představy užívali týchž výrazů. Jednotná terminologie
slovanská měla výhodu, odborníci slovanští, řekněme
Čechové, Poláci, Rusové atd. Tedy př.
Posledním omezením při tvoření českých termínů odborných, ome
zením, které elektrotechniky jako vědy nás poměrně mladé skoro
ani netýká, požadavek, netvořili české názvy zbytečné. ohniště, tržiště, strniště p. vozy), cihel-na kde jsou cihly), ratej-na kde jsou rataji, oráči),
ředitel-na kde ředitel) atd. nás začíná zpravidla každá terminologická komise tak, ně
mecké nomenklatuře přidělává slovo slovem české termíny, to, co
bylo dříve, nestarajíc. Proto vytvoření správ
ných termínů odborných třeba buď odborníka dobrým citem jazyko
vým, anebo společné práce odborníka (pro věcnou stránku slova) filo
logem (pro stránku formální).
Zbývá ještě zmíniti konec jednotné terminologii slovanské
v elektrotechnice. Každý nový pokus vytvoření termino
logie jistého oboru mělo předcházeli pilné studium starší literatury
toho oboru stránce terminologické, aby použilo toho, čeho dnes
použiti dá, neboť starší generace měly často lepší cit jazykový než naše
doba. Proto slovo vládlo působí Čecha cize, strojeně, právě
tak, jako když pověstný Pohl podle starého slova star-osta tvořil touto
dnes tenkrát neproduktívni příponou -osta slova jako far-nosta
(== farář), véz-nosta dozorce vězňů), skokot-nosta taneční mistr),
redl-nosta generál) atd. Tvarba
je pak slovo hůře tvořené než Pohlova varba, protože Pohl věděl aspoň,
že slova příponou -ba tvoří sloves (vařiti), kdežto slovesa tvářili
v češtině není (je jen tvořiti odvoz, tvorba). Ale než tvořiti termíny chybně, nečesky,
je vždycky lépe zůstati při termínu cizojazyčném, tedy raději kontrolér,
než vládlo, raději transformace než tvarba atd. kol-na místo kola,
t. Anebo příponou -na tvoří názvy míst, kde
bývají věcí základním slovem vyjádřené př. Tvárná tedy může pro Čecha zname
nali leda místnost, kde ukládají tvary, však transformační míst
nost; právě tak tvařišté (srov. naskytuje dvojí otázka, nichž jedna závisí na
druhé: jaký zisk slibujeme této jednotné terminologie slovanské
a jakými prostředky zamýšlíme vytvořili
