zálibě slovech složených,
která jsou češtině omezena skoro touž měrou, jako př. Jungmann: vysoké stáří, vysoká cena, vysoké
umění p. tvoří pak často proti duchu jazyka.) germanismům tvarovým, př.
Slovo vládlo (za kontrolér) utvořeno slovesa vlasti (1., ale mezi návrhy počeštění některých
termínů elektrotechnických nalézám slova jako tvárná, tvarba, toařiště,
vládlo, hýblo, které působí znalce jazyka stejně komicky jako cito
vaná slova 17., jako otrocký nečeský překlad něm.) příponou -lo, jako hřeb-lo, pekdo p. prostě její
hotový název cizojazyčný. Erdung
a p. Odtud přenáší
slovo vysoký jiným představám, kde slovy velký malý vždycky
vystihnouti nedá (srov. Nečeská arci nosná šňůrka, protože sobě lampu ne-
nese, nýbrž drží (aby nespadla). transmission totéž
pojetí), ačkoliv říkáme, sloupy nesou strop, nohy nesou tělo,
že stojan nese vedení (ostatně tuším rozdíl mezi stojany nosnými a
podpěrnými). stě. při teplotě zjevný základ stoupání teploměru: teplo
měr stoupá teplota stoupá; pod. os. železobeton,
vodotěsný ovšem při věci třeba opatrnosti, aby nepřestřelo-
valo opačnou stranu nezabíhalo zbytečný purismus. Ani slovo vysoký není možno po
kládali všech případech germanismus, neboť mnohých případech
se zakládá jeho širší význam představě stoupáni (vzrůstu) nebo kle
sání (na př. Dnes usmíváme
útrpně nad nepodařenými slovy dob úpadku české řeči, jako nčna,
oučtna, vazba, vázlo, vrhlo p. Tak zbytečně
se pokládá germanismus výraz jako přenášení energie, nosný stojan
a (energie prý nenosí, nýbrž posílá), ačkoliv mluvíme češtině
o přenášení nemocí, přenášení významu, přenášení funkce někoho
jiného, přenášení síly (ostatně franc. Jde jen to, aby základem českého pojmeno
vání byla především věc sama, její vlastnosti, funkce atd.pro vytvoření českého termínu nebylo vůbec dovoleno použiti překladu
termínu cizojazyčného, vždyť jsou tvořeny většinou přímo před
stavu termíny cizí (ne ovšem jak často nás děje, termín
z jednoho jazyka, zpravidla němčiny, vzor vybraný) mohou jako
pomůcka uvésti dobře moment, podle něhož mohlo utvoříti
pojmenování české. přípony
mrtvé, jimiž dnešní jazyk jména nástrojů netvoří, jako netvoří
. při tlaku) nebo představě vody:
vysoká voda velká voda, nízká voda malá voda.
Proto vytvoření správného termínu českého třeba také dobré
teoretické znalosti jazyka, aby nezabředlo ani leva, ani prava. 18. Ukáži aspoň některých případech proč. Tyto imitace cizích, nejčastěji německých
názvu vedou totiž zpravidla nečeskosti termínů odborných, výrazo
vým germanismům (takovým germanismem př. století. vládu,
odvoz, vláda, vládce p.
Lid tvoří správně, protože zná živý jazyk, kdežto naši inteligenti bývají
často zmateni kusými znalostmi dějin řeči, nářečí, jiných slovanských
jazyku atd.)., kde
přípona -lo, kterou tvoří jména nástrojů, patří mezi tak zv.: často již citované
žerném, uzemění p
