Dějiny českého jazyka 17., slovech cigáro, které stále lidovější
než doutník, konduktér, kterého stále užívá raději než slova prů
vodčí atd.198
(často zkomolených, domácí výslovnosti přizpůsobených, jako éroplán,
areoplán, kládinet p. Tak překřtila lidová řeč tornistru tele, amplion tlampač,
bager drapák atd. Lid tvoří dále přímo podle
názoru, prostřednictvím slova cizího.
Druhou podmínkou úspěchu zčešťování cizích názvů je, aby nové
české slovo bylo utvořeno správně, aby shodovalo duchem
jazyka jeho tvůrčími zákony. Lid tvoří instinktivně podle principů
přirozených podle neporušeného materiálu jazykového, který nosí
v sobě podle něhož tvořili jeho předkové. Preslových
názvů prvků ujaly jen ty, které vyskytovaly nejčastěji, př. Tím, zde uvádím, nechci arci říci, by
., slov mrtvě porozených! Nesnáz, proniknouti po
češtěným termínem odborným, ovšem menší, protože vytrvalé uží
vání takového výrazu odborné literatuře, zvláště spisech vyni
kajících, může konec přece dopomoci úspěchu, ale odpor slova
zakořeněného vždycky velkou překážkou (na př. akumulátor= elektrojem, syn
chronní konvertor =jednokotevný měnič, ovšem nedovedu posoudit, vy-
hovují-li stránce věcné. století
poskytly nekonečnou spoustu dokladů tom, jak snaha počeštit
ten neb onen termín cizí potkala nezdarem, protože byl pevně
zakořeněn. stránce velké výhodě tvo
ření lidové před tvořením učeným. Proto volí prostředky bud
metaforu (přenesení významu) anebo správné živé odvozování za
základ pojmenování bere buď podobu zevní anebo vlastnost nejvíce do
očí bijící.
Proti těmto zásadám terminologie literární, učená, hřeší takřka na
pořád.
kyslík, vodík, však dusík pod. Tak vznikl na
př. Táž podmínka pro zdar zče
štění cizího názvu platí ovšem pro pokusy, které stále dějí poli
termínů odborných, učených.).) atd. Schwingungszahl, návodník věrný otisk
lat. Stačí jen projít návrhy Jungmannovy, Preslovy, Markovy,
Šafaříkovy j. největší výhodě jsou arci slova, která pro věci nově
do našeho života vnikající utvoří lid sám. kmitočet překladem něm. Především při tvoření českého názvu málokdy zřeteli věc
a její vlastnosti, nýbrž její cizojazyčný název, naše učená termino
logie zřídka kdy názvy tvoří jako lid, nýbrž překládá. návrzích
autorů dřívějších článků jsou takové české názvy, které jsou tvořeny
nezávisle termínu cizojazyčném, př. inductor (neboť naše sloveso navěsti nemá toho významu, nějž
zde běží který franc. enduire) zemení Erdung atd. Zato pojmenování domácí ražená včas zabraňují tomu, aby
se ústech lidu neustálila; tak slovo plyn, vržené novinami lidu
hned zavedením osvětlování svítiplynem, nedalo proniknout slovu
gáz\ žárovka, utvořená podle Gluhlampe zamezila úplně vznik cizího
slova řekněme inka desceutká-, protože při objevení chřipky jmeno
vali hned lékaři tuto nemoc českým jménem, cizí její název (influenza')
se neujal atd
