NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 199 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Lid tvoří instinktivně podle principů přirozených podle neporušeného materiálu jazykového, který nosí v sobě podle něhož tvořili jeho předkové. Zato pojmenování domácí ražená včas zabraňují tomu, aby se ústech lidu neustálila; tak slovo plyn, vržené novinami lidu hned zavedením osvětlování svítiplynem, nedalo proniknout slovu gáz\ žárovka, utvořená podle Gluhlampe zamezila úplně vznik cizího slova řekněme inka desceutká-, protože při objevení chřipky jmeno­ vali hned lékaři tuto nemoc českým jménem, cizí její název (influenza') se neujal atd., slov mrtvě porozených! Nesnáz, proniknouti po­ češtěným termínem odborným, ovšem menší, protože vytrvalé uží­ vání takového výrazu odborné literatuře, zvláště spisech vyni­ kajících, může konec přece dopomoci úspěchu, ale odpor slova zakořeněného vždycky velkou překážkou (na př. stránce velké výhodě tvo­ ření lidové před tvořením učeným.). enduire) zemení Erdung atd. Druhou podmínkou úspěchu zčešťování cizích názvů je, aby nové české slovo bylo utvořeno správně, aby shodovalo duchem jazyka jeho tvůrčími zákony. Dějiny českého jazyka 17. Proto volí prostředky bud metaforu (přenesení významu) anebo správné živé odvozování za základ pojmenování bere buď podobu zevní anebo vlastnost nejvíce do očí bijící. Schwingungszahl, návodník věrný otisk lat. Preslových názvů prvků ujaly jen ty, které vyskytovaly nejčastěji, př. Stačí jen projít návrhy Jungmannovy, Preslovy, Markovy, Šafaříkovy j. návrzích autorů dřívějších článků jsou takové české názvy, které jsou tvořeny nezávisle termínu cizojazyčném, př. Tak vznikl na př. Především při tvoření českého názvu málokdy zřeteli věc a její vlastnosti, nýbrž její cizojazyčný název, naše učená termino­ logie zřídka kdy názvy tvoří jako lid, nýbrž překládá. kyslík, vodík, však dusík pod. kmitočet překladem něm.198 (často zkomolených, domácí výslovnosti přizpůsobených, jako éroplán, areoplán, kládinet p. Tím, zde uvádím, nechci arci říci, by . století poskytly nekonečnou spoustu dokladů tom, jak snaha počeštit ten neb onen termín cizí potkala nezdarem, protože byl pevně zakořeněn. Táž podmínka pro zdar zče­ štění cizího názvu platí ovšem pro pokusy, které stále dějí poli termínů odborných, učených. Tak překřtila lidová řeč tornistru tele, amplion tlampač, bager drapák atd. inductor (neboť naše sloveso navěsti nemá toho významu, nějž zde běží který franc. akumulátor= elektrojem, syn­ chronní konvertor =jednokotevný měnič, ovšem nedovedu posoudit, vy- hovují-li stránce věcné., slovech cigáro, které stále lidovější než doutník, konduktér, kterého stále užívá raději než slova prů­ vodčí atd. Lid tvoří dále přímo podle názoru, prostřednictvím slova cizího.) atd. největší výhodě jsou arci slova, která pro věci nově do našeho života vnikající utvoří lid sám. Proti těmto zásadám terminologie literární, učená, hřeší takřka na­ pořád