NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 197 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
To platí tak zv. slovech cizích, zvláště slovech ražení mezi­ národního. Jde-li tedy přesnou terminologii, dobře odborníku znalému věcné stránky slova poraditi linguistou odborně vzdělaným hned, jak termín tvoří. Proti cizím slovům takto věcí samou) přejatým odjinud, zvláště jde-li slova učená, uchráníme, protože si je vzdělanec snadno osvojuje (t. Slova cizí přicházejí zpravidla jazyka věcmi cizího pů­ vodu, protože halíře přešly Čech Německa Halle), mají jméno německé, protože polce naučili Němci Čechů, nich dále jméno české (něm. Slova nesprávně tvořená rozrušují strukturu řeči, jsou cizím elementem jeho organismu a lom jejich nebezpečí. slovo slepýš tvorem, kterému říkají místy (snad vhodněji) vretenice jinak, zkrátka pokud jsou chyby mladé. proměňuje symboly) protože usnadňují mezinárodní vědě mezinárodní dorozumívání. Slovo již cirkulující páčí užívání vždycky už mnohem hůře. franc. Polka, franc. Ovšem zakročovati úspěchem proti slovům tvořeným proti duchu jazyka možno jen potud, pokud nestala obecnými symboly, pokud nesrostla obecné praksi představou tak pevně jako př.196 význam pozbude přesnosti vznikne škoda hlavnímu účelu řeči, němž bylo výše mluveno, jeho obecné srozumitelnosti. Překladem slova dynamo nezískali bychom tím nic mezinárodní jednota názvo­ slovná docela nic. Stane-li se, cizí slovo přejme odjinud anebo časem ustálí ve významu poněkud odchylném, jak ukazuje prof. Wysocki růz­ ných významech slova dynamo franštině, němčině, angličtině snad i nás, ovšem znesnadnění mezinárodní jednoty názvoslovné, ale nás specielně netýká, představují-li všichni odborníci naši pod slovem dynamo touž věc (je-li nám symbolem téže věci). Takových cizích slov, zna­ menajících věci odjinud přinesené, každé řeči bezpočtu, skoro celá naše toaleta, kabát, kalhoty, vesta, košile, kravata, manšety, boty, klo­ bouk názvy cizího původu. Jazyk je také formálně snadno přizpůsobuje: obavu skloňovatelnost slova dy­ namo rozptýlili správně jiní, slova jako relé nám nevadí, zůstanou-li neskloňována, takových slov máme více, négližé, clišé, souper, diner atd. I těchto cizích slovech platí slovech domácích: jsou symboly, volené často dosti libovolně (ha př. Ostatně nejsou takové případy nic zvláštního; to co nazýváme Němcích francouzským jménem parterre divadle), . volí názvy řecko-la- tinské, protože vzdělání těchto dvou jazycích bylo nedávna obecné. Jinak je boj marný. Polka) atd. Před slovem kmitočet, proti němuž jsem měl svého času podobné námitky, jako proti slovu uzemiti, musil jsem kapitulovali, protože prý termín naprosto vžitý; sloveso uzemiti, pokud mohu sledoyati, vymizelo aspoň oficielních publikací ESC, jiných spisech žije vesele dále. cravate, něhož naše kra­ vata, neznamená nic než chorvatský, šátek, jaký nosili krku chorvatští vojáci službách francouzských). Snazšímu přejímání napo­ máhá tím, pro nové věci, vynálezy atd