196
význam pozbude přesnosti vznikne škoda hlavnímu účelu řeči, němž
bylo výše mluveno, jeho obecné srozumitelnosti. Jinak
je boj marný. Ostatně nejsou takové případy nic zvláštního; to
co nazýváme Němcích francouzským jménem parterre divadle),
. Snazšímu přejímání napo
máhá tím, pro nové věci, vynálezy atd. Před slovem kmitočet, proti němuž jsem měl svého
času podobné námitky, jako proti slovu uzemiti, musil jsem kapitulovali,
protože prý termín naprosto vžitý; sloveso uzemiti, pokud mohu
sledoyati, vymizelo aspoň oficielních publikací ESC, jiných spisech
žije vesele dále. Polka) atd. Stane-li se, cizí slovo přejme odjinud anebo časem ustálí
ve významu poněkud odchylném, jak ukazuje prof. Takových cizích slov, zna
menajících věci odjinud přinesené, každé řeči bezpočtu, skoro celá
naše toaleta, kabát, kalhoty, vesta, košile, kravata, manšety, boty, klo
bouk názvy cizího původu. Wysocki růz
ných významech slova dynamo franštině, němčině, angličtině snad
i nás, ovšem znesnadnění mezinárodní jednoty názvoslovné, ale
nás specielně netýká, představují-li všichni odborníci naši pod
slovem dynamo touž věc (je-li nám symbolem téže věci). Jazyk je
také formálně snadno přizpůsobuje: obavu skloňovatelnost slova dy
namo rozptýlili správně jiní, slova jako relé nám nevadí, zůstanou-li
neskloňována, takových slov máme více, négližé, clišé, souper, diner
atd. Slova cizí přicházejí zpravidla jazyka věcmi cizího pů
vodu, protože halíře přešly Čech Německa Halle), mají jméno
německé, protože polce naučili Němci Čechů, nich dále
jméno české (něm. proměňuje symboly) protože
usnadňují mezinárodní vědě mezinárodní dorozumívání. cravate, něhož naše kra
vata, neznamená nic než chorvatský, šátek, jaký nosili krku
chorvatští vojáci službách francouzských). Slova nesprávně
tvořená rozrušují strukturu řeči, jsou cizím elementem jeho organismu
a lom jejich nebezpečí.
I těchto cizích slovech platí slovech domácích: jsou symboly,
volené často dosti libovolně (ha př. Překladem
slova dynamo nezískali bychom tím nic mezinárodní jednota názvo
slovná docela nic. franc. Jde-li tedy přesnou terminologii, dobře odborníku
znalému věcné stránky slova poraditi linguistou odborně vzdělaným
hned, jak termín tvoří. Ovšem zakročovati úspěchem proti slovům
tvořeným proti duchu jazyka možno jen potud, pokud nestala
obecnými symboly, pokud nesrostla obecné praksi představou
tak pevně jako př. slovo slepýš tvorem, kterému říkají místy (snad
vhodněji) vretenice jinak, zkrátka pokud jsou chyby mladé.
To platí tak zv. Proti cizím slovům takto věcí samou)
přejatým odjinud, zvláště jde-li slova učená, uchráníme, protože si
je vzdělanec snadno osvojuje (t. Slovo již cirkulující páčí užívání vždycky
už mnohem hůře. slovech cizích, zvláště slovech ražení mezi
národního. Polka, franc. volí názvy řecko-la-
tinské, protože vzdělání těchto dvou jazycích bylo nedávna obecné
