NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 196 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) stalo schopným vyvolati nás všech, kteří toho slova užíváme, tutéž představu, tu, jejímž je právě symbolem.) mettre la terre, však pro jeho věcnou nesprávnost, nýbrž pro nesprávné utvoření. sloveso ublátiti slovo téhož rázu budou užívati ve významu mettre boue (dáti, pustiti bláta), který ne­ patří. Mohlo namitnouti, jazykověda vystupuje přece ne­ zřídka proti některým jménům, př. Proto je jazyk konservativní svém materiálu slovním, když slova často věcné analyse nevyhovují. Zajisté, ale neděje zpravidla důvodů jejich nesprávnosti věcné, nýbrž nesprávnosti formální, jazykové. termínům odborným, žádajíc, aby byly opraveny, nahrazeny správnějšími. Mohlo zase namitnouti, konečně jedno, je-li slovo vadné věcně formálně, jen když rozumí smyslu žádoucím. Ale při zásadě formální je přece jen situace jiná., ne­ znamenají svésti něco prachu, smoly, bláta, lepu, nýbrž pokrýti prachem, smolou atd.,aby terminologie elektrotechnické bylo vylou­ čeno sloveso uzemiti (uzemniti, uzemněni, uzemění atd. tak také uzemiti pro přirozeného Čecha může značití jen pokrýti, poházeti pomazati zemí. krajčím), který látky nekrájí, nýbrž stříhá atd. Kdy­ bychom stanovisko reformování názvů, které nevyhovují věcně, postavili jazyce vůbec, musili bychom měniti svůj jazyk znovu se mu učiti) skoro každé čtvrtstoletí. Slovesa takto utvořená, jako uprásiti, usmoliti, ublátiti, ulepiti p. Mohli bychom dnes mluviti korunách, když nich žádné koruny není, sirkách, když jsou bez síry, psaní perem, když pero brk, lesních rozích, které nejsou rohu, nýbrž z plechu, starých novinách (které nejsou nové), starém mládenci (který není mladý), slepýši, který oči jako jiný živočich, plotu, který není pletený, krejčím (pův. Tím významu slovesa ublátiti nastane kolísání, nejistota, jeho 13 *. Nemohu mísit diskuse, je-li věcně správnější termín proud stejnosměrný proud neměnný, je-li lépe říkati kmitočet či častost, mohu jen linguistického stanoviska konstatovati, jsou-li názvy stejnosměrný, kmitočet elektrotechnice vžity, rozumí-li každý, co jimi míní, staly-li zkrátka symboly představ, jež označují, mají větší hodnotu než názvy navrhované, jež musily projiti týmž psychologickým procesem, který názvy zavedené mají sebou. Při- pustíme-li jednou, uzemiti rovná mettre terre, může nastati moment lidí dost pevných mateřské řeči, budou pokládati také př. koukol; to není chrpa, koukol; utrhni tam ten koukol atd.195 K čemu ten výklad? Především tomu, abych ukázal, nej­ větší cenou každého slova je, aby stalo symbolem predstavy, aby častým spojováním představou samou řeči (na př. Všechno mluvení založeno imitaci. Podřízenou, byť zcela indiferentní stránkou jména je, je-li správně voleno. Žádal jsem př.? bychom tím získali, kdybychom všechny tyto nepřesné názvy nahradili názvy věcně správnějšími? Nic, leda, bychom ztížili jediný hlavní raison ďětre řeči, totiž obecnou srozumitelnost