Mohli bychom dnes mluviti korunách,
když nich žádné koruny není, sirkách, když jsou bez síry, psaní
perem, když pero brk, lesních rozích, které nejsou rohu, nýbrž
z plechu, starých novinách (které nejsou nové), starém mládenci
(který není mladý), slepýši, který oči jako jiný živočich, plotu,
který není pletený, krejčím (pův. Kdy
bychom stanovisko reformování názvů, které nevyhovují věcně,
postavili jazyce vůbec, musili bychom měniti svůj jazyk znovu se
mu učiti) skoro každé čtvrtstoletí. termínům odborným, žádajíc, aby
byly opraveny, nahrazeny správnějšími.) stalo schopným
vyvolati nás všech, kteří toho slova užíváme, tutéž představu, tu, jejímž
je právě symbolem., ne
znamenají svésti něco prachu, smoly, bláta, lepu, nýbrž
pokrýti prachem, smolou atd. Podřízenou, byť zcela indiferentní stránkou jména
je, je-li správně voleno. sloveso ublátiti slovo téhož rázu budou užívati
ve významu mettre boue (dáti, pustiti bláta), který ne
patří. tak také uzemiti pro přirozeného Čecha
může značití jen pokrýti, poházeti pomazati zemí.
Slovesa takto utvořená, jako uprásiti, usmoliti, ublátiti, ulepiti p. Mohlo zase
namitnouti, konečně jedno, je-li slovo vadné věcně formálně,
jen když rozumí smyslu žádoucím. Žádal jsem př. Všechno mluvení založeno imitaci. koukol; to
není chrpa, koukol; utrhni tam ten koukol atd. Proto
je jazyk konservativní svém materiálu slovním, když slova často
věcné analyse nevyhovují. Při-
pustíme-li jednou, uzemiti rovná mettre terre, může nastati
moment lidí dost pevných mateřské řeči, budou pokládati
také př.,aby terminologie elektrotechnické bylo vylou
čeno sloveso uzemiti (uzemniti, uzemněni, uzemění atd.195
K čemu ten výklad? Především tomu, abych ukázal, nej
větší cenou každého slova je, aby stalo symbolem predstavy, aby
častým spojováním představou samou řeči (na př. krajčím), který látky nekrájí, nýbrž
stříhá atd.) mettre la
terre, však pro jeho věcnou nesprávnost, nýbrž pro nesprávné utvoření. Ale při zásadě formální
je přece jen situace jiná. Nemohu mísit diskuse, je-li věcně správnější
termín proud stejnosměrný proud neměnný, je-li lépe říkati kmitočet
či častost, mohu jen linguistického stanoviska konstatovati, jsou-li
názvy stejnosměrný, kmitočet elektrotechnice vžity, rozumí-li každý,
co jimi míní, staly-li zkrátka symboly představ, jež označují, mají
větší hodnotu než názvy navrhované, jež musily projiti týmž
psychologickým procesem, který názvy zavedené mají sebou. Tím významu slovesa ublátiti nastane kolísání, nejistota, jeho
13
*.? bychom tím získali, kdybychom všechny tyto nepřesné
názvy nahradili názvy věcně správnějšími? Nic, leda, bychom ztížili
jediný hlavní raison ďětre řeči, totiž obecnou srozumitelnost.
Mohlo namitnouti, jazykověda vystupuje přece ne
zřídka proti některým jménům, př. Zajisté, ale neděje
zpravidla důvodů jejich nesprávnosti věcné, nýbrž nesprávnosti formální,
jazykové
