NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 194 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, zatím jiní národové, znajíce cenu stability, zachovávají svůj pravopis, když není odůvodněn ničím jiným než pouhým zvykem, nezměněný, změní-li něm co, smítka, nepatrná maličkost, jak ukazuje př. stol. poslední reforma pravopisu fran­ couzského. Všechny dnešní pravopisy, které známe, jsou kompromisní, takovým pravopisem pravopis český. Ostatně ani výslovnost, kterou spravovali pravopis fonetický, není nás jednotná; někdo říká vídeňský, jiný vídenský zase jiný vídencký. fonetizace (měl ovšem psáti důsledně fonetyzace), vy­ dává podezření, neumí pravopisně psát, protože způsob pravo­ pise ustálený fonetisace-, prolomí-li tato síla setrvačnosti, hledala by těžko autorita, která zabránila změnám dalším úplného rozkladu pravopisu. Pravopis cenu jen konvenční, poslušně bez odporu píšeme tak, jako psala generace před námi. Stačí vzpomenouti jen zuřivé pravopisné spory v první pol., nýbrž hlavně, je-li ustálený jednotný. Pro fonetický pravopis schází nám také spousta liter, když jde jen slovo domácí; každý cítí př. výslovnosti budeme řídit? Atd. jedno právě důvod tom, píšeme dosud pravopisem nefonetickým, historickým, neboli, písaři, kterým psané znělo jednou (zima), jednou (žito). pro významovou stránku slova; psalo př. Pravopis čistě fonetický má zkrátka řadu nevýhod, jako jiné pravopisy, proto pravopisu fonetického užívá jen dílech vědeckých. 13 .193 v písmě báti, ale pak jsme ovšem tam, kde angličtina, píši př.). většina nás se domnívá, máme př. My, Čechové, kteří jsme směšní svým věčně neukojeným reformá- torstvím, reformovali bychom aspoň jednou týden svůj pravopis, svou terminologii, ústavu, zákony atd. Neboť největší předností pravopisu, je, jaký je, není, ani je-li fonetický, etymologický atd. touž literou různé odstíny hlásky slovech jako far, glass, fall, dáte, man, bare atd. ozdoba, těch ozdop, ozdúpka, těch ozdúbek, ozdobím, ozdop, ozdobme, ozdopte atd. různou výslovnost skupiny doufati doučiti, ale písmem to nevyjadřujeme; liteře označující hlásku nehlasnou co, potře­ bujeme literu označující hlásku stejně artikulovanou, ale SQnorní (jako pil, óil) př. slově leckdo (vyslovované ledzgdo, psaní ne­ vyslovuje hlásku, niž jde) atd. Pokud však nedosáhne úplného souhlasu všech vrstev, lépe zachovati pravopise status quo, jakýkoli., pravopise historickém, podržujicím minulosti jisté znaky hlásek, jejichž výslovnost časem změnila. Největší cena každého pravopisu jest jeho jednotnost největší nepochopení účelu pravopisu je stavětí otázkách pravopisných hlavu zaváděti něm reformy na Normalisace. Čistě fonetickým pravopisem není ani pravopis srbský, němž zmiňují různí autoři (píší srpski, můski, ale grád, gradski, muž atd. XIX. Pravopis fonetický rozrušuje úplně povědomí etymologické spojitosti mezi různými slovy, tak důležité na př. Tato tradice hlavní je­ dinou autoritou pravopise, neboť, kdo svévolně odchyluje a píše př