NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 194 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výslovnosti budeme řídit? Atd. Tato tradice hlavní je­ dinou autoritou pravopise, neboť, kdo svévolně odchyluje a píše př. pro významovou stránku slova; psalo př., nýbrž hlavně, je-li ustálený jednotný.). XIX. Pro fonetický pravopis schází nám také spousta liter, když jde jen slovo domácí; každý cítí př. Všechny dnešní pravopisy, které známe, jsou kompromisní, takovým pravopisem pravopis český.193 v písmě báti, ale pak jsme ovšem tam, kde angličtina, píši př. 13 . Stačí vzpomenouti jen zuřivé pravopisné spory v první pol. ozdoba, těch ozdop, ozdúpka, těch ozdúbek, ozdobím, ozdop, ozdobme, ozdopte atd. většina nás se domnívá, máme př. Pravopis čistě fonetický má zkrátka řadu nevýhod, jako jiné pravopisy, proto pravopisu fonetického užívá jen dílech vědeckých. Neboť největší předností pravopisu, je, jaký je, není, ani je-li fonetický, etymologický atd. touž literou různé odstíny hlásky slovech jako far, glass, fall, dáte, man, bare atd. Největší cena každého pravopisu jest jeho jednotnost největší nepochopení účelu pravopisu je stavětí otázkách pravopisných hlavu zaváděti něm reformy na Normalisace., pravopise historickém, podržujicím minulosti jisté znaky hlásek, jejichž výslovnost časem změnila. fonetizace (měl ovšem psáti důsledně fonetyzace), vy­ dává podezření, neumí pravopisně psát, protože způsob pravo­ pise ustálený fonetisace-, prolomí-li tato síla setrvačnosti, hledala by těžko autorita, která zabránila změnám dalším úplného rozkladu pravopisu. slově leckdo (vyslovované ledzgdo, psaní ne­ vyslovuje hlásku, niž jde) atd. Pokud však nedosáhne úplného souhlasu všech vrstev, lépe zachovati pravopise status quo, jakýkoli. My, Čechové, kteří jsme směšní svým věčně neukojeným reformá- torstvím, reformovali bychom aspoň jednou týden svůj pravopis, svou terminologii, ústavu, zákony atd. jedno právě důvod tom, píšeme dosud pravopisem nefonetickým, historickým, neboli, písaři, kterým psané znělo jednou (zima), jednou (žito). Ostatně ani výslovnost, kterou spravovali pravopis fonetický, není nás jednotná; někdo říká vídeňský, jiný vídenský zase jiný vídencký. Pravopis cenu jen konvenční, poslušně bez odporu píšeme tak, jako psala generace před námi. Čistě fonetickým pravopisem není ani pravopis srbský, němž zmiňují různí autoři (píší srpski, můski, ale grád, gradski, muž atd. různou výslovnost skupiny doufati doučiti, ale písmem to nevyjadřujeme; liteře označující hlásku nehlasnou co, potře­ bujeme literu označující hlásku stejně artikulovanou, ale SQnorní (jako pil, óil) př., zatím jiní národové, znajíce cenu stability, zachovávají svůj pravopis, když není odůvodněn ničím jiným než pouhým zvykem, nezměněný, změní-li něm co, smítka, nepatrná maličkost, jak ukazuje př. Pravopis fonetický rozrušuje úplně povědomí etymologické spojitosti mezi různými slovy, tak důležité na př. poslední reforma pravopisu fran­ couzského. stol