NORMALISACE

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Česká matice technická Autor: Vladimír List

Strana 193 z 227

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Naši autoři nevydávají knihy, nýbrž brožurky; naši nakladatelé neprodukují knihy, nýbrž více méně luxusní makulaturu. Namítne ovšem, takových rozdílů výslovnosti není třeba . Jde konec konců poměr knize jako trvalé hodnotě; stačí podívat regál českými knížkami, abyste něco řekli o^poměru velmi nevážném při všem bibliofilství nápadně ledabylém. našem pravopisu tvrdívá, podstatě fonetický, fonetický pravopis je nejideálnější. 81. Především pokládám potřebné vžiti ochranu dnešní náš pravopis nejen vůbec, nýbrž psaní cizích slov zvlášt.192 úzká jako prkno čtvrtá usmyslila být širší než delší; ale všechny jsou hubené jako dlaška. Fonetický pravopis arciť nejideálnější, ale zapomíná se, systém velmi obtížný, kdo kdy měl příležitost zabývati se fonetickou transkripcí (t. 81. (Obr. Elektrotechnický Obzor 1926 uveřejnil několik článků elektro­ technických názvech; závěrem byl článek prof. V. není jen psáti hlásku literou hlásku n literou atd. ČESKÉ NÁZVOSLOVÍ ELEKTROTECHNICKÉ. pravopisem, kteréhokoli jazyka), ví, jak je komplikovaný systém. Proto neváhám zde článek otisknouti, odpovědí na několik článků jiných.) Obr., když zcela jinak vyslovujeme slově tri jinak ve slově dři týmž rozdílem jako když vyslovujeme slabiky psi bzi), zcela jinak slově spona jinak slově sponka (skoro jako mon coeuř). Ertla, jenž tak znamenitě vystihuje otázku důležitou pro všechny technické odbory, býti vše­ obecně známý. Když napíše poeta sedm básniček, udělá nich knížku; ale knížka vyjde buď formátu cigaretového papíru nebo ve formátu Doréovy bible; teď pro Kristapána srovnejte! Snad se to zdá být nakladatelům zajímavější, když každá knížka jiného světa, jednou Liliputu druhé Brobdignacu; ale podstatě tento zvyk svědčí něčem jiném: naši nakladatelé (ve svém podvědomí) pova­ žují literaturu věc efemerní, která přečte zahodí která se neuchovává; papírové stlaní, které nepatří knihovny, nýbrž na I půdu beden. ERTL