Kniha nejdříve pojednává o dokumentaci a přípravě staveb a dále jsou podrobně probírány elektrický i mechanický návrh vedení, volba trasy, stožárů a izolátorů. Závěr je věnován problematice křižování, souběhu a ochranám vedední. Je určena projektantům , technikům, konstruktérům a montážním pracovníkům projektových, investorských, montážních a provozních organizací.
2.
Lať stavím dále význačná ísta trase vedení (např. hyba odstraní správným zaostřením ;
— chyba vzniklá při chvění obrazu: chvění (vlnění) raz způsobeno
výpary nad značně ohřátým plocham uto chybu odstraním buď zkrá
cením vzdálenosti čtení, nebo čtem výše nad terénem .
D první části zapisují údaje získané terénu, dru část určena pro
výpočet délek výšek.
3. terénní
zlom okraje potoků, řek, cest apod.
V ístech velkého bočního převýšení ještě ěří výška terénu nad raj
ním vodičem. ěření úhlu lom úhlom ěrem trasovacího
plánku není již tak přesné. tachymetrického
zápisníku (provádím e-li výpočet profilu sami) nebo výškového zápis
níku (při výpočtu prováděném pom ocí počítače).). Jestliže ístě ěření křižu
jem cizí zařízení, zapisujem vertikální úhel svíraný tím zařízením .
71
.
D ále zapíšem také vertikální úhel terénu. u
Po ěření podélného profilu terénu přistoupím zpracování druhé
části zápisníku, tedy výpočtu. Ten běžné praxi provádím dvěm a
zp :
a) atem aticky použití pom ůcek neboli „ručně” ;
b) pom ocí počítače předem připraveným program . ato chyba projevuje tím při pohybu oka ryskový
kříž zdánlivě posouvá lati.
Jak již bylo uvedeno, všechny nam ěřené údaje zapisují tachy
m etrického zápisníku.), dále pak ěřím výšky křižovaných
zařízení (potrubí, venkovní vedení nn, vn, vvn, sdělovací vedení apod.
Ve zvlněném terénu volím větší hustotu ěření než terénu rovinném .paralaxa ryskového kříže, která vznikne nesprávným zaostřením
dalekohledu, kdy rovina skutečného bodu lati není shodná rovinou
výškového kříže. úřední tiskopis, který skládá dvou částí. počáteční bod postavím nivelační lať
a přečtem pokud ožno hodnoty všech třech ryskách, inim álně
však alespoň dvou. ískané údaje zapisujem tzv.
Při započetí ěřičských prací postavím teodolit vzdálenosti 150 až
200 výchozího bodu trasy, kud však není nutné vzhledem ístní
situaci postavit přístroj blíže.
V ístech lomu trasy vedení zapisujem úhel horizontální, který slouží pro
výpočet rohového stožáru
