Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 123 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
54) Proto pro napětí Uvýst platí: 1 2 1 1 2\ 1 1 N N s s U N N UUvýst − == (9. Energie přenesená periodě tedy nejprve době akumuluje jádra něj čerpá.55) Pro zvlnění proudu (obr. Pro napětí U1 \ musí platí stejný vztah, jaký platí pro měniče bez transformátoru tj.8) platí obdoba vztahu (8. Všimněme důležité skutečnosti. Oba jsou svázány tokem, oba mají tedy význam proudu magnetizačního. 3) Vypneme-li tranzistor, dostaneme výchozího stavu 1). Transformátor blokujícího měniče pracuje odlišně. Nedochází žádné kompenzaci magnetických účinků transformovaných proudů proto sycení jádra přímo úměrné výstupnímu proudu. Pak proud lineárně klesá (u2 konstantní). době teče pouze primární proud, době t2 pouze sekundární.56) Napěťové dimenzování polovodičů: Vypnutý tranzistor namáhán napětím U1 \ . Primární proud i1(t) odebírán ze zdroje lineárně narůstá počáteční hodnoty I0N2/N1.4), kap. 1) Tranzistor vypnutý. Velikost sekundárního proudu pak nemá vliv sycení jádra. 3. 2) Zapneme-li tranzistor vnutíme primáru napětí +U1. Plyne z nutnosti nulové střední hodnoty u1(t): 1 \ 1 1 U s s U − = (9. Tok ale nemůže zaniknout skokem, proto okamžitě vzniká primární proud velikosti I0N2/N1, přičemž odpovídá hodnotě i2(t) těsně před zapnutím tranzistoru.40): 1 1 fL sU I (9. Proto proud i2(t) skokem zaniká.38). Režim spojitého toku vztahu (3. Jde stav, kdy magnetický tok neklesne v průběhu doby nulu, nebo mezním případě právě jejím konci. U síťových transformátorů propustných měničů počáteční hodnota nulová tok úměrný pouze integrálu primárního napětí. kapitole 3. tomu tak síťových transformátorů nebo propustných měničů. znamená, při vypnutí tranzistoru vytvoří takové napětí, aby mohl proud i2(t) téci. Stejně tak roste magnetický tok, svázaný nyní proudem i1. Primárním vinutím proud téci nemůže, teče proto sekundárem (stále musí některým vinutím téci magnetizační proud, jenž je svázán existujícím magnetickým tokem). (8. Napětí bude mít opačnou polaritu než mělo době dioda polarizována závěrném směru. Napětí tedy u1) mají proto opačnou polaritu než v době t1. tuto hodnotu tok vyšší než udává časový integrál napětí. jeho sepnutí dioda namáhána závěrným napětím: .1, charakterizován nenulovou počáteční hodnotou φµpoč. Přitom v jádře, režimu spojitého toku, stále nějaká nenulová energie zůstává. Při obvyklé funkci transformátoru teče primárním vinutím vedle magnetizačního proudu ještě přetransformovaný sekundární proud. jádře transformátoru akumulován tok φµ.1 bylo ukázáno, těchto případech se magnetické účinky sekundárního proudu jemu odpovídající přetransformované primární složky dokonale ruší tok svázán pouze magnetizačním proudem (což druhá složka primárního proudu). 9.123 bychom tedy měli mluvit „režimu spojitého toku“)