Napájení elektronických zařízení (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka

Strana 121 z 139

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Navíc vzniká mírná výhoda tom, chladicí poměry dvou menších transformátorů jsou výhodnější než u jediného většího, viz kap. • praxi nemají obě primární vinutí nikdy dokonale těsnou vazbu. RZ CZ L D0 D1 D2 Obr. zdroji PC. výhodu lze považovat ušetření jedné usměrňovací diody na sekundární straně. V praxi místo dvojčinného měniče často používají dva jednočinné měniče pracující protitaktně do společné zátěže podle obr. Výhody zapojení: • Pouze dva spínací tranzistory, oba navíc emitory potenciálu minusové svorky stejnosměrného meziobvodu možnost použití mírně jednodušších budičů. 9. Zejména posledně jmenovaná nevýhoda předurčuje toto zapojení pro menší výkony, řádově desítky až malé stovky wattů. „prohoření“ díky nedostatečnému odskoku při provozu střídou blízkou 0,5 (příznivý účinek rozptylu mezi primárními vinutími). Dále starších konstrukcích, kdy dominovala snaha ušetřit drahé spínací tranzistory.8. Jedná podobný jev špatného využití vinutí transformátoru jako při srovnání dvoucestného usměrňovače Graetzově zapojení dvoucestného usměrňovače dvěma diodami dvěma sekundárními vinutími (vinutí s dvojnásobným počtem závitů vyvedeným středem). Často nutné použít robustní odlehčovací obvody. Tranzistor pak namáhám špičkově napětím daleko vyšším než jen teoretickým dvojnásobkem U1. Poloviční celkové ztráty na tranzistorech. Díky tomu jsou při vyšších výkonech (proudech) kritické výše zmiňované napěťové překmity při vypínání tranzistoru. Výsledkem tedy krát větší objem primárního vinutí.8 Protitaktní zapojení dvou jednočinných můstkových propustných měničů pracujících do společné zátěže . Pak odpadají nevýhody dvojčinného měniče. • Větší odolnost proti tzv.121 a) schéma zapojení b) průběhy veličin (při indukčnosti tlumivky ∞) Použití dvou primárních vinutí představuje několik nevýhod: • nutno navinout celkově dvojnásobný počet primárních závitů než můstkového měniče, ovšem s průřezem nikoliv 2krát menším, ale jen krát menším chceme-li zachovat stejnou proudovou hustotu. 9. • vypnutém stavu tranzistor namáhán dvojnásobným napětím, než vstupní U1. dominantní důvody však nutno považovat odpadnutí problémů se stejnosměrnou magnetizací jádra podstatně menší hysterezní ztráty. Setkáme ním např