Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 121 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Výhody zapojení:
• Pouze dva spínací tranzistory, oba navíc emitory potenciálu minusové svorky stejnosměrného
meziobvodu možnost použití mírně jednodušších budičů.
Zejména posledně jmenovaná nevýhoda předurčuje toto zapojení pro menší výkony, řádově desítky až
malé stovky wattů.121
a) schéma zapojení
b) průběhy veličin (při indukčnosti tlumivky ∞)
Použití dvou primárních vinutí představuje několik nevýhod:
• nutno navinout celkově dvojnásobný počet primárních závitů než můstkového měniče, ovšem
s průřezem nikoliv 2krát menším, ale jen krát menším chceme-li zachovat stejnou proudovou
hustotu. 9.
RZ
CZ
L
D0
D1
D2
Obr.8 Protitaktní zapojení dvou jednočinných můstkových propustných měničů pracujících do
společné zátěže
. Často nutné použít robustní odlehčovací obvody.8. Navíc vzniká
mírná výhoda tom, chladicí poměry dvou menších transformátorů jsou výhodnější než u
jediného většího, viz kap. Pak odpadají nevýhody dvojčinného měniče. výhodu lze považovat ušetření jedné usměrňovací diody na
sekundární straně. Dále starších konstrukcích, kdy
dominovala snaha ušetřit drahé spínací tranzistory. Jedná podobný jev
špatného využití vinutí transformátoru jako při srovnání dvoucestného usměrňovače Graetzově
zapojení dvoucestného usměrňovače dvěma diodami dvěma sekundárními vinutími (vinutí
s dvojnásobným počtem závitů vyvedeným středem). Setkáme ním např.
• Větší odolnost proti tzv. Výsledkem tedy krát větší objem primárního vinutí. „prohoření“ díky nedostatečnému odskoku při provozu střídou blízkou
0,5 (příznivý účinek rozptylu mezi primárními vinutími). 9. Poloviční celkové ztráty na
tranzistorech. zdroji PC. dominantní důvody však nutno považovat odpadnutí problémů se
stejnosměrnou magnetizací jádra podstatně menší hysterezní ztráty. Díky tomu jsou při vyšších
výkonech (proudech) kritické výše zmiňované napěťové překmity při vypínání tranzistoru.
Tranzistor pak namáhám špičkově napětím daleko vyšším než jen teoretickým dvojnásobkem
U1.
• vypnutém stavu tranzistor namáhán dvojnásobným napětím, než vstupní U1.
V praxi místo dvojčinného měniče často používají dva jednočinné měniče pracující protitaktně do
společné zátěže podle obr.
• praxi nemají obě primární vinutí nikdy dokonale těsnou vazbu
