Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 106 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
obr. později. Zato ale maximální dovolená střída
smax 0,5 tedy větší maximální dosažitelné výstupní napětí. výše uvedeného důvodu musí být maximální střída
omezena hodnotu:
demag
tt
t
s
+
=
1
1
max
(9.7).1b), pro špičkovou, střední efektivní
hodnotu kolektorového proudu tranzistoru:
.15)
Volba poměru N3/N1:
Volíme-li N1, U1
\
> tedy namáhání UCEmax 2U1.11)
Je zřejmé, musíme zajistit, aby tdemag, jinak tok ještě nestačil úplně zaniknout bychom
znovu spínali tranzistor. praxi se
nejčastěji volí důvodu snadného souběžného (bifilárního) vinutí obou cívek viz.106
Za φµmax dosadíme vztah (9.11) tdemag dostaneme:
31
1
max
NN
N
s
+
= (9. Zato ale maximální dovolená střída
smax 0,5 tedy menší maximální dosažitelné výstupní napětí.13)
Výstupní napětí Uvýst rovno střední hodnotě napětí platí proto:
s
N
N
U
tt
t
N
N
UUvýst
1
2
1
21
1
1
2
1 =
+
= (9.14)
Napěťové dimenzování tranzistoru:
V době tdemag tranzistor namáhán napětím UCEmax:
1
31
11
1
3
1
\
11max
N
NN
UU
N
N
UUUUCE
+
=+=+= (9. 9.2) U1
\
vztah (9.12)
Dosazením (9.
Volíme-li N1, U1
\
< tedy UCEmax 2U1. Tím dostaneme:
1
1
3
t
N
N
tdemag
= (9. Jev
by postupoval zničení tranzistoru. Iµmax), ale nenulové počáteční hodnoty tak neustále vzrůstal (během
dalších period „naintegroval“ teoreticky hodnotu ∞), došlo přesycení jádra tím k
prudkému lavinovitému růstu magnetizačního proudu (neboť současně klesla indukčnost L1). průběhu dalšího sepnutí tok magnetizační proud) zvýšil opět
o hodnotu φµmax (resp.
Volba poměru N3/N1 proto záleží tom, pro nás více kritické, zda napěťové namáhání
tranzistoru, největší dosažitelné výstupní napětí neměnným převodem N2/N1).
Proudové dimenzování tranzistoru:
Zanedbáme-li magnetizační proud, pak lze psát, viz
