Elektronická zařízení potřebují ke své činnosti zdroj elektrické energie a to nejčastěji ve formě stejnosměrného DC výkonu. Postupem času zastarala klasická koncepce napájecích zdrojů proti napájenému zařízení tak mohutně, že disproporce byla nepřiměřená. Proto je možno cca od začátku 70-tých let 20. století pozorovat snahu i renomovaných firem tuto otázku řešit. U nás jsou tyto pokusy spojeny se jménem Ing.Kabeše, ve světě s tak proslulými firmami jako Hewlett§Packard a jiné. Každý napájecí zdroj lze podle Theveninovy věty nahradit sériovým spojením ideálního zdroje napětí a jeho ...
Vydal: FEKT VUT Brno
Autor: UREL - Vlastislav Novotný, Pavel Vorel, Miroslav Patočka
Strana 106 z 139
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
12)
Dosazením (9. Jev
by postupoval zničení tranzistoru.13)
Výstupní napětí Uvýst rovno střední hodnotě napětí platí proto:
s
N
N
U
tt
t
N
N
UUvýst
1
2
1
21
1
1
2
1 =
+
= (9. Tím dostaneme:
1
1
3
t
N
N
tdemag
= (9.106
Za φµmax dosadíme vztah (9. výše uvedeného důvodu musí být maximální střída
omezena hodnotu:
demag
tt
t
s
+
=
1
1
max
(9. Zato ale maximální dovolená střída
smax 0,5 tedy větší maximální dosažitelné výstupní napětí. praxi se
nejčastěji volí důvodu snadného souběžného (bifilárního) vinutí obou cívek viz.15)
Volba poměru N3/N1:
Volíme-li N1, U1
\
> tedy namáhání UCEmax 2U1.1b), pro špičkovou, střední efektivní
hodnotu kolektorového proudu tranzistoru:
.2) U1
\
vztah (9. později.14)
Napěťové dimenzování tranzistoru:
V době tdemag tranzistor namáhán napětím UCEmax:
1
31
11
1
3
1
\
11max
N
NN
UU
N
N
UUUUCE
+
=+=+= (9. Zato ale maximální dovolená střída
smax 0,5 tedy menší maximální dosažitelné výstupní napětí.
Volba poměru N3/N1 proto záleží tom, pro nás více kritické, zda napěťové namáhání
tranzistoru, největší dosažitelné výstupní napětí neměnným převodem N2/N1). obr.
Volíme-li N1, U1
\
< tedy UCEmax 2U1.
Proudové dimenzování tranzistoru:
Zanedbáme-li magnetizační proud, pak lze psát, viz. průběhu dalšího sepnutí tok magnetizační proud) zvýšil opět
o hodnotu φµmax (resp. 9.11) tdemag dostaneme:
31
1
max
NN
N
s
+
= (9.7). Iµmax), ale nenulové počáteční hodnoty tak neustále vzrůstal (během
dalších period „naintegroval“ teoreticky hodnotu ∞), došlo přesycení jádra tím k
prudkému lavinovitému růstu magnetizačního proudu (neboť současně klesla indukčnost L1).11)
Je zřejmé, musíme zajistit, aby tdemag, jinak tok ještě nestačil úplně zaniknout bychom
znovu spínali tranzistor
