Dnes je
znám pod názvem Stefan Boltzmannův zákon. Původně byly infračervené tep-
loměry využívány vojenských aplikacích (noční vidění, navádění) průmyslu
(měření teploty tavenin, pecí motorů).
Patentovaný přístroj pracoval principu radiační termometrie. letech 20. Monitorování teploty součástek bez nutnosti jejich demontáže bylo
velkým přínosem oblasti výzkumu zdokonalování vojenské techniky zbraní. První komerčně
dostupné radiační termometry, které některých aplikacích používají dodnes, se
pak objevily roce 1931.
Významný pokrok popisu absolutně černého tělesa učinil Wilhelm Wien, který
popsal vztah termodynamické teploty vlnové délky absolutně černého tělesa. Tyto inovace vedly nejen zmenšení fyzických rozměrů
zařízení, ale také zvýšení jejich citlivosti, přesnosti spolehlivosti. století nástupem rozvoje průmyslu, dopravy techno-
logií vyvstala potřeba měření vysokých teplot. Tento zákon však platil pouze rozsahu krátkých vlnových délek.Na základě této teore-
tické myšlenky odvodil univerzální fyzikální konstantu, dnes známou jako Planckova
konstanta.
Během druhé světové války zažily bezdotykové teploměry velký rozvoj, pře-
devším vojenském odvětví, kde byla potřeba rychlého přesného měření teploty
na dálku klíčová. Firma vznikla postupnou integrací evropských
a amerických firem vyrábějících infračervené systémy. let 20.Od 70. Po
druhé světové válce začínají objevovat první infračervené kvantové detektory,
které vedly rozvoji termovize nočního vidění.
V roce 1989 byl vyvinut první ucelený systém infračervené kamery digitální
pamětí, určený primárně pro účely vědeckého výzkumu.
Ludwig Boltzmann teoreticky odvodil matematicky popsal zákon vyzařování
absolutně černého tělesa, který byl empiricky stanoven Josephem Stefanem.vykazuje vynikající dlouhodobou stabilitu elektrického odporu. století umož-
nil technologický pokrok oblasti polovodičových senzorů, integrovaných obvodů,
mikrooptiky mikroelektromechanických systémů (MEMS) výraznou miniaturizaci
infračervených teploměrů. 20. témže roce, kdy Planck publikoval zákon vyzařování
absolutně černého tělesa, byl podán první patent bezdotykový měřící přístroj.
Na přelomu 19. století vzniká firma FLIR Systems, která významný podíl
na vývoji infračervené termografie. Problematikou záření absolutně
černého tělesa také zabýval Max Planck, který při snaze teoretické vysvětlení
experimentálních dat navrhl revoluční hypotézu, elektromagnetické záření není
vyzařováno spojitě, ale diskrétních energetických kvantech. Dále
odvodil zákon závislosti spektrální hustoty vyzařování absolutně černého tělesa na
vlnové délce. roce 1901 publikoval zákon popisující spektrální rozložení vyzařování
absolutně černého tělesa, který přesně odpovídá experimentálním datům celém
rozsahu vlnových délek. třináct let později, v
roce 2002, trhu objevila první cenově dostupná příruční termokamera, čímž se
15
.
V 60
