Patentovaný přístroj pracoval principu radiační termometrie.
Na přelomu 19. Po
druhé světové válce začínají objevovat první infračervené kvantové detektory,
které vedly rozvoji termovize nočního vidění.
Během druhé světové války zažily bezdotykové teploměry velký rozvoj, pře-
devším vojenském odvětví, kde byla potřeba rychlého přesného měření teploty
na dálku klíčová. Monitorování teploty součástek bez nutnosti jejich demontáže bylo
velkým přínosem oblasti výzkumu zdokonalování vojenské techniky zbraní. století vzniká firma FLIR Systems, která významný podíl
na vývoji infračervené termografie. témže roce, kdy Planck publikoval zákon vyzařování
absolutně černého tělesa, byl podán první patent bezdotykový měřící přístroj. Dnes je
znám pod názvem Stefan Boltzmannův zákon.
V roce 1989 byl vyvinut první ucelený systém infračervené kamery digitální
pamětí, určený primárně pro účely vědeckého výzkumu. třináct let později, v
roce 2002, trhu objevila první cenově dostupná příruční termokamera, čímž se
15
. Původně byly infračervené tep-
loměry využívány vojenských aplikacích (noční vidění, navádění) průmyslu
(měření teploty tavenin, pecí motorů).
Ludwig Boltzmann teoreticky odvodil matematicky popsal zákon vyzařování
absolutně černého tělesa, který byl empiricky stanoven Josephem Stefanem. letech 20. roce 1901 publikoval zákon popisující spektrální rozložení vyzařování
absolutně černého tělesa, který přesně odpovídá experimentálním datům celém
rozsahu vlnových délek. století nástupem rozvoje průmyslu, dopravy techno-
logií vyvstala potřeba měření vysokých teplot.vykazuje vynikající dlouhodobou stabilitu elektrického odporu.Od 70. První komerčně
dostupné radiační termometry, které některých aplikacích používají dodnes, se
pak objevily roce 1931. Firma vznikla postupnou integrací evropských
a amerických firem vyrábějících infračervené systémy.Na základě této teore-
tické myšlenky odvodil univerzální fyzikální konstantu, dnes známou jako Planckova
konstanta.
Významný pokrok popisu absolutně černého tělesa učinil Wilhelm Wien, který
popsal vztah termodynamické teploty vlnové délky absolutně černého tělesa. Problematikou záření absolutně
černého tělesa také zabýval Max Planck, který při snaze teoretické vysvětlení
experimentálních dat navrhl revoluční hypotézu, elektromagnetické záření není
vyzařováno spojitě, ale diskrétních energetických kvantech. 20.
V 60. let 20. století umož-
nil technologický pokrok oblasti polovodičových senzorů, integrovaných obvodů,
mikrooptiky mikroelektromechanických systémů (MEMS) výraznou miniaturizaci
infračervených teploměrů. Dále
odvodil zákon závislosti spektrální hustoty vyzařování absolutně černého tělesa na
vlnové délce. Tento zákon však platil pouze rozsahu krátkých vlnových délek. Tyto inovace vedly nejen zmenšení fyzických rozměrů
zařízení, ale také zvýšení jejich citlivosti, přesnosti spolehlivosti
