Německý fyzik optik Joseph von Fraunhofer se-
strojil okolo roku 1814 spektroskop, který umožňoval pozorovat studovat spektrum
světla tím položil základy spektrální analýzy. tomto jevu jsou založeny termo-
elektrické teploměry. Kir-
chhoff dále formuloval definice absolutně černého tělesa ideálního objektu, který
při ochlazování vyzařuje záření celého spektra frekvencí naopak při zahřívání je
dokáže absorbovat.století spo-
lečně formulovali obecnou teorii emise radiace, která známá pod názvem Kirchhoffův-
Bunsenův zákon. druhé polovině 19.
Roku 1864 James Clerk Maxwell matematicky popsal elektromagnetické pole. Tímto zjištěním položil základní kámen pro vznik odporových teploměrů.
Na základě matematických rovnic předpověděl rozpětí elektromagnetického záření,
které dnes známo jako Maxwellova duha. Dále dospěl závěru, světlo formou
elektromagnetického vlnění, což odvodil výpočtem rychlosti šíření elektromagnetic-
kého vlnění, která odpovídá rychlosti světla vakuu. Platina, jako snímací
prvek, ukázala jako mimořádně vhodný materiál díky svým fyzikálně-chemickým
vlastnostem. Zároveň vysoce teplotně odolná a
14
.
Ve stejném roce objevil popsal Thomas Seebeck svůj objev termoelektrice,
který dnes znám pod jménem Seebeckův jev.
O jedenáct let později Gustav Robert Kirchhoff Robert Bunsen pozorovali
charakteristická spektra elektromagnetického záření použití zdokonalené verze
Frounhoferova spektroskopu, který sami vylepšili.století Joseph Stefan základě experimentálních měření
stanovil pomocí experimentů kvantitativní vztah mezi celkovou energií vyzářenou
absolutně černým tělesem jeho termodynamickou teplotou.
Sir William Siemens využil platinu odporovém teploměru. [2; 4]
Roku 1821 Sir Humphrey Davy objevil, měrný odpor kovů výrazně mění s
teplotou. Známá také pod názvem termodynamická stupnice.
V druhé polovině 19. Sestavil britský fyzik
lord William Thomson Kelvin roce 1848. století objevil William Herschel při svých experimentech, červenou
barvou spektra nachází „neviditelné světlo“, které dokáže ohřívat teploměr dnes
ho známe jako infračervené záření.upravení Celsiovi stupnice dnešní podoby zasloužil jeho žák Martin
Strömer, který navrhl švédské akademii prohození hodnot tání ledu bodu varu
vody. Platina patří skupiny ušlechtilých kovů, které vyznačují nízkou
chemickou reaktivitou vůči ostatním prvkům.
Zásadní význam pro výzkum oblasti teoretické fyziky chemie Kelvinova
stupnice.
V 19. Tento vztah dnes
znám jako Stefanův zákon. Počátek této stupnice odpovídá teplotě
termodynamické absolutní nuly. Tato teorie popisuje schopnost tělesa absorbovat emitovat elek-
tromagnetické záření, kdy vlastnosti jsou při dané teplotě vzájemně shodné
