|
Kategorie: Skripta |
Tento dokument chci!
V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 76 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
Proto
jsou praxi pouˇz´ıvan´e sloˇzitˇejˇs´ı druhy vyrovnavaˇc˚u jako napˇr. ortogon´aln´ı frekvenˇcn´ı multiplex OFDM.2)
kde C(f) pˇrenos r´adiov´eho kan´alu. D´ale m˚uˇzeme vyrovnavaˇce dˇelit vyrovnavaˇce line´arn´ı
a neline´arn´ı.1 Ekvalizace kan´alu
Pro r´adiov´e kan´aly ˇcasto pouˇz´ıvaj´ı vyrovnavaˇce adaptivn´ı, kter´e umoˇzˇnuj´ı ekvalizaci kan´al˚u
s ˇcasovˇe promˇennou charakteristikou.11a,g). 7.2. Nejv´yznamnˇejˇs´ım pˇredstavitelem
pˇrenosu dat v´ıce nosn´ymi tzv. druh´em pˇr´ıpadˇe (tzv. adap-
tivn´ı OFDM nebo nˇekdy tak´e tzv. Tud´ıˇz charakteristika
vyrovnavaˇce pro danou nosnou m˚uˇze b´yt rovna konstantˇe.2 Pˇrenos informace vyuˇzit´ım v´ıce nosn´ych, adaptivn´ı modulace
Zmenˇsen´ı vlivu v´ıcecestn´eho ˇs´ıˇren´ı komunikaˇcn´ı sign´al moˇzn´e dos´ahnout rozdˇelen´ım da-
tov´eho toku v´ıce paraleln´ıch vˇetv´ı tzv.2 pouze principieln´ı, praxi ana-
logov´a implementace nepouˇz´ıv´a z´akladn´ım blokem vys´ılaˇce/pˇrij´ımaˇce blok inverzn´ı/pˇr´ım´e
rychl´e Fourierovy transformace. praxi mohou nastat dva odliˇsn´e
pˇr´ıpady. Pˇri poˇzadovan´e pˇrenosov´e
rychlosti tak dojde podstatn´emu prodlouˇzen´ı doby trv´an´ı datov´eho prvku. Tento vyrovnavaˇc tedy podstatˇe inverzn´ı filtr, nebot’
jeho pˇrenos inverzn´ı pˇrenosu kan´alu C(f). me-
toda roje ˇc´astic). zero forcing vyrovnavaˇc frekvenˇcn´ım
pˇrenosem HE(f):
HE(f) =
1
C(f)
=
1
|C(f)|
e−jφc(f)
, (7.
Na obr´azku 7. Vyrovnavaˇce
b´yvaj´ı obvykle implementov´any jako filtr typu FIR koneˇcnou d´elkou impulsn´ı charakteristiky. Pˇren´aˇsej´ı-li se
data pˇrenosov´ym kan´alem v´ıcecestn´ym ˇs´ıˇren´ım, pak impulsn´ı odezva kan´alu ovlivˇnuje pomˇeru
M-kr´at kratˇs´ı ˇc´ast uˇziteˇcn´eho sign´alu. Nejjednoduˇsˇs´ım vyrovnavaˇcem tzv.2. DMT) poˇcet bit˚u, pˇren´aˇsen´ych jednotliv´ych nosn´ych,
optimalizov´an napˇr´ıklad ohledem pomˇer sign´al ˇsum dan´ych frekvenˇcn´ıch p´asmech. poˇc´atku jsou poˇcty
pˇren´aˇsen´ych bit˚u jednotliv´ych nosn´ych inicializov´any nulu (ˇz´adn´a nosn´ych tak nepˇren´aˇs´ı
.2 zn´azornˇena principieln´ı struktura modul´atoru v´ıce tomto pˇr´ıpadˇe
M) nosn´ymi. optimalizaci parametr˚u jednotliv´ych nosn´ych
(obecnˇe lze mˇenit nejen poˇcet bit˚u, ale vys´ılan´y v´ykon) moˇzno pouˇz´ıt r˚uzn´e sofistiko-
van´e algoritmy napˇr´ıklad greedy algoritmus, nebo glob´aln´ı optimalizaˇcn´ı metody (napˇr. V´ystupy vˇsech modul´ator˚u jsou pak seˇcteny. modulace v´ıce nosn´ymi. Poznamenejme, ˇze je-li doba trv´an´ı
p˚uvodn´ıho symbolu rovna Ts, pak doba trv´an´ı symbolu jedn´e vˇetv´ı MTs.
7.3. Zat´ımco syst´emu jednou nosnou frekvenˇcn´ı charakteristika
vyrovnavaˇce pomˇernˇe sloˇzit´a funkce ˇcehoˇz vypl´yv´a jej´ı obt´ıˇzn´a realizovatelnost), frek-
venˇcn´ı charakteristika kan´alu C(f) okol´ı jedn´e nosn´e t´emˇeˇr konstantn´ı. Podstatnˇe tak´e
zjednoduˇs´ı ekvalizace kan´alu. MMSE (Minimum Mean Square
Error) vyrovnavaˇc, pˇr´ıpadnˇe neline´arn´ı vyrovnavaˇce zpˇetnou vazbou jako DFE (Decision
Feedback Equalizer) .
V´yˇse uveden´y vztah vˇsak neuvaˇzuje pˇr´ıtomnost ˇsumu, nebo nepˇresnosti odhadu pˇrenosu kan´alu. Zjednoduˇsen´y princip greedy algoritmu n´asleduj´ıc´ı. Schema obr. Data kaˇzd´e vˇetvi jsou
pot´e mapov´ana pomoc´ı zvolen´eho konstelaˇcn´ıho diagramu n´aslednˇe modulov´ana danou
subnosnou.
Zamysl´ıme-li nad n´ım, zjist´ıme, ˇze pokud modul C(f) dan´em kmitoˇctu mal´y, nast´av´a
probl´em, nebot’ pˇrevr´acen´a hodnota 1
C(f) velk´a doch´az´ı zv´yrazˇnov´an´ı vlivu ˇsumu. Zaj´ımav´ym probl´emem zpracov´an´ı sign´alu je
pak adaptivn´ı identifikace pˇrenosu kan´alu n´aslednˇe v´ypoˇcet inverzn´ı funkce. 7.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 75
7. Bin´arn´ı data jsou nejprve rozdˇelena paraleln´ıch vˇetv´ı. prvn´ım vˇsech nosn´ych pouˇzita stejn´a modulace. Ten souˇcasnosti
naˇsel sv´e uplatnˇen´ı syst´emech digit´aln´ıho televizn´ıho vys´ıl´an´ı DVB-T bezdr´atov´ych lok´aln´ıch
s´ıt´ıch WiFi (IEEE 802.
Jednotliv´e nosn´e pˇren´aˇsej´ı data mapovan´a dle konstelaˇcn´ıho diagramu nˇekter´e z´akladn´ıch
modulac´ı napˇr´ıklad BPSK, QPSK, 16QAM nebo 64QAM. Tato
situace graficky zn´azornˇena obr
