V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Mezi bˇeˇzn´e vˇsak patˇr´ı: pˇrenos (Carry),
poloviˇcn´ı pˇrenos (Half carry), pˇreteˇcen´ı (Overflow), nulov´y v´ysledek (Zero), z´aporn´y v´ysledek
(Negative), paritn´ı bit (Parity), aj. ˇS´ıˇrka t´eto sbˇernice nen´ı typick´a liˇs´ı pro kaˇzd´y procesor. data vstupnˇe/v´ystupn´ı jednotku pro
komunikaci extern´ımi zaˇr´ızen´ımi (viz obr. nˇekolik datov´ych sbˇernic pro souˇcasn´y pˇrenos instrukc´ı, ˇci dat. D´ale kaˇzd´em
syst´emu obsaˇzena tzv.
Dle von Neumanna tedy kaˇzd´y mikrokopˇc´ıtaˇc obsahuje z´akladn´ı ˇc´asti: centr´aln´ı ˇr´ıdic´ı
jednotku CPU, d´ale pamˇeti pro obsluˇzn´y program, pˇr´ıp. CPU kombinuje obvody generuj´ıc´ı vˇsechny
potˇrebn´e ˇr´ıdic´ı sign´aly pro v´ykon instrukc´ı obvody pro samotn´y v´ykon volan´ych instrukc´ı
(napˇr. Tak´e
tyto bity jsou odliˇsn´e pro jednotliv´e j´adra procesor˚u. Nev´yhodou
ovˇsem nemoˇznost vyuˇzit´ı neobsazen´e ˇc´asti pamˇeti pro data pro uloˇzen´ı programu naopak. Z´astupcem Harvardsk´e architektury
je napˇr. 6.
Obr. Poˇcetnˇe n´aroˇcnˇejˇs´ı instrukce lze ovˇsem ”poskl´adat”ze st´avaj´ıc´ıch instrukc´ı (napˇr.
Informace jsou mikroprocesorov´ych syst´emech ˇs´ıˇreny prostˇrednictv´ım soustav. Nav´ıc lze pouˇz´ıt pamˇeti odliˇsn´ych technologi´ı (EEPROM,
Flash, .), pˇr´ıp. ˇS´ıˇrka sbˇernice (poˇcet vodiˇc˚u) kore-
sponduje ˇs´ıˇrkou ALU jednotky oznaˇcen´ım procesoru (8bitov´y, 16bitov´y, . Sbˇernice tvoˇrena paraleln´ı skupinou vodiˇc˚u, jejichˇz poˇcet koresponduje cel-
kovou pamˇet’ovou kapacitou pˇr´ıpadˇe multiplexov´an´ı adresy toto neplat´ı). ˇR´ıdic´ı sign´aly mohou
b´yt pohledu mikroprocesoru ch´ap´any jako vstupn´ı, jin´e jako v´ystupn´ı, pˇr´ıp. mikrokontrol´er AVR, jehoˇz zjednoduˇsen´a blokov´a struktura zobrazena obr.
Aritmeticko/logick´a jednotka (ALU Arithmetic/Logic Unit) prov´ad´ı aritmetick´e logick´e ope-
race daty, kter´a jsou reprezentov´ana jedn´ım nebo dvˇema bin´arn´ımi ˇc´ısly. Z´asadn´ı rozd´ıl oddˇelen´e ˇc´asti pamˇeti pro program data –
program tak nem˚uˇze pˇrepsat s´am sebe. paraleln´ı zpra-
cov´an´ı lze prov´adˇet pouze ´urovni operaˇcn´ıho syst´emu. Tyto operace z´avis´ı
na sloˇzitosti mikropoˇc´ıtaˇc˚u jejich instrukˇcn´ı sadˇe, proto vˇsechny ALU jednotky nejsou
schopny vykon´avat stejn´e operace.6: Principi´aln´ı struktura mikropoˇc´ıtaˇce dle von Neumanna.
Veˇsker´e ˇr´ıdic´ı povely jsou pˇren´aˇseny prostˇrednictv´ım vodiˇc˚u, kter´e tvoˇr´ı ˇr´ıdic´ı sbˇernici (Con-
trol bus). pˇr´ıznakov´ych bit˚u (Flag bits). obousmˇern´e.7.).Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 69
• neexistuje princip paralelismu,
• pamˇet’ rozdˇelena stejnˇe velk´e buˇnky, jejichˇz poˇradov´e ˇc´ısla vyuˇz´ıvaj´ı jako identi-
fikaˇcn´ı adresy. datov´a sbˇernice (Data bus), pˇren´aˇsej´ıc´ı instrukce nebo data mezi d´ılˇc´ımi
bloky syst´emu (typicky mezi j´adrem procesoru pamˇet’mi). 6.
Harvardsk´a architektura chronologicky navazuje architekturu von Neumannovu od-
straˇnuje nˇekter´e jej´ı nedostatky. pro instrukci ADD r16, r18 ˇr´ıd´ı volbu operand˚u typ operace tomto pˇr´ıpadˇe sˇc´ıt´an´ı). Jedn´a
se adresn´ı sbˇernici (Address bus), kter´e pˇren´aˇs´ı pozice pamˇeti odkud/kam m´a
ˇc´ıst/zapisovat. Mezi rozˇsiˇruj´ıc´ı operace lze zaˇradit napˇr.
Kaˇzd´a ALU jednotka vrac´ı dva typy v´ysledk˚u: jednak aritmetickou nebo logickou hodnotu,
ale tak´e identifikuje charakter t´eto hodnoty pomoc´ı tzv.:
postupn´e n´asoben´ı bit bitu).6).
Sekvenˇcn´ı vykon´av´an´ı instrukc´ı bylo Harvardskou architekturou zachov´ano, tzn.). 6. Mezi
.
CPU pˇredstavuje ˇr´ıdic´ı mozek cel´eho syst´emu (je jeho nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı ˇc´ast´ı) obsahuje aritme-
tricko/logickou jednotku samotnou ˇr´ıdic´ı jednotku. Mezi z´akladn´ı operace, kter´e jsou implementov´any kaˇzd´e
ALU patˇr´ı pochopitelnˇe sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı, bitov´y posun (shift), logick´e operace (AND,
OR, . dˇelen´ı, odmocninu, v´ypoˇcet exponenci´aln´ı
funkce, atd
