Moderní bezdrátová komunikace (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Martin Slanina

Strana 70 z 170

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
: postupn´e n´asoben´ı bit bitu). Mezi bˇeˇzn´e vˇsak patˇr´ı: pˇrenos (Carry), poloviˇcn´ı pˇrenos (Half carry), pˇreteˇcen´ı (Overflow), nulov´y v´ysledek (Zero), z´aporn´y v´ysledek (Negative), paritn´ı bit (Parity), aj. Kaˇzd´a ALU jednotka vrac´ı dva typy v´ysledk˚u: jednak aritmetickou nebo logickou hodnotu, ale tak´e identifikuje charakter t´eto hodnoty pomoc´ı tzv. mikrokontrol´er AVR, jehoˇz zjednoduˇsen´a blokov´a struktura zobrazena obr. Sbˇernice tvoˇrena paraleln´ı skupinou vodiˇc˚u, jejichˇz poˇcet koresponduje cel- kovou pamˇet’ovou kapacitou pˇr´ıpadˇe multiplexov´an´ı adresy toto neplat´ı). 6. data vstupnˇe/v´ystupn´ı jednotku pro komunikaci extern´ımi zaˇr´ızen´ımi (viz obr.), pˇr´ıp. paraleln´ı zpra- cov´an´ı lze prov´adˇet pouze ´urovni operaˇcn´ıho syst´emu. Nev´yhodou ovˇsem nemoˇznost vyuˇzit´ı neobsazen´e ˇc´asti pamˇeti pro data pro uloˇzen´ı programu naopak.7. 6. CPU pˇredstavuje ˇr´ıdic´ı mozek cel´eho syst´emu (je jeho nejd˚uleˇzitˇejˇs´ı ˇc´ast´ı) obsahuje aritme- tricko/logickou jednotku samotnou ˇr´ıdic´ı jednotku. Obr. Mezi . Tak´e tyto bity jsou odliˇsn´e pro jednotliv´e j´adra procesor˚u. Z´asadn´ı rozd´ıl oddˇelen´e ˇc´asti pamˇeti pro program data – program tak nem˚uˇze pˇrepsat s´am sebe. obousmˇern´e. Aritmeticko/logick´a jednotka (ALU Arithmetic/Logic Unit) prov´ad´ı aritmetick´e logick´e ope- race daty, kter´a jsou reprezentov´ana jedn´ım nebo dvˇema bin´arn´ımi ˇc´ısly. pˇr´ıznakov´ych bit˚u (Flag bits). Informace jsou mikroprocesorov´ych syst´emech ˇs´ıˇreny prostˇrednictv´ım soustav. Z´astupcem Harvardsk´e architektury je napˇr. Nav´ıc lze pouˇz´ıt pamˇeti odliˇsn´ych technologi´ı (EEPROM, Flash, . ˇS´ıˇrka t´eto sbˇernice nen´ı typick´a liˇs´ı pro kaˇzd´y procesor.). Jedn´a se adresn´ı sbˇernici (Address bus), kter´e pˇren´aˇs´ı pozice pamˇeti odkud/kam m´a ˇc´ıst/zapisovat. Veˇsker´e ˇr´ıdic´ı povely jsou pˇren´aˇseny prostˇrednictv´ım vodiˇc˚u, kter´e tvoˇr´ı ˇr´ıdic´ı sbˇernici (Con- trol bus). Mezi z´akladn´ı operace, kter´e jsou implementov´any kaˇzd´e ALU patˇr´ı pochopitelnˇe sˇc´ıt´an´ı, odˇc´ıt´an´ı, n´asoben´ı, bitov´y posun (shift), logick´e operace (AND, OR, . dˇelen´ı, odmocninu, v´ypoˇcet exponenci´aln´ı funkce, atd. Harvardsk´a architektura chronologicky navazuje architekturu von Neumannovu od- straˇnuje nˇekter´e jej´ı nedostatky.). D´ale kaˇzd´em syst´emu obsaˇzena tzv. nˇekolik datov´ych sbˇernic pro souˇcasn´y pˇrenos instrukc´ı, ˇci dat. Mezi rozˇsiˇruj´ıc´ı operace lze zaˇradit napˇr. pro instrukci ADD r16, r18 ˇr´ıd´ı volbu operand˚u typ operace tomto pˇr´ıpadˇe sˇc´ıt´an´ı).6: Principi´aln´ı struktura mikropoˇc´ıtaˇce dle von Neumanna. 6. Sekvenˇcn´ı vykon´av´an´ı instrukc´ı bylo Harvardskou architekturou zachov´ano, tzn. Dle von Neumanna tedy kaˇzd´y mikrokopˇc´ıtaˇc obsahuje z´akladn´ı ˇc´asti: centr´aln´ı ˇr´ıdic´ı jednotku CPU, d´ale pamˇeti pro obsluˇzn´y program, pˇr´ıp. datov´a sbˇernice (Data bus), pˇren´aˇsej´ıc´ı instrukce nebo data mezi d´ılˇc´ımi bloky syst´emu (typicky mezi j´adrem procesoru pamˇet’mi). ˇS´ıˇrka sbˇernice (poˇcet vodiˇc˚u) kore- sponduje ˇs´ıˇrkou ALU jednotky oznaˇcen´ım procesoru (8bitov´y, 16bitov´y, .6). ˇR´ıdic´ı sign´aly mohou b´yt pohledu mikroprocesoru ch´ap´any jako vstupn´ı, jin´e jako v´ystupn´ı, pˇr´ıp.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 69 • neexistuje princip paralelismu, • pamˇet’ rozdˇelena stejnˇe velk´e buˇnky, jejichˇz poˇradov´e ˇc´ısla vyuˇz´ıvaj´ı jako identi- fikaˇcn´ı adresy. Poˇcetnˇe n´aroˇcnˇejˇs´ı instrukce lze ovˇsem ”poskl´adat”ze st´avaj´ıc´ıch instrukc´ı (napˇr. CPU kombinuje obvody generuj´ıc´ı vˇsechny potˇrebn´e ˇr´ıdic´ı sign´aly pro v´ykon instrukc´ı obvody pro samotn´y v´ykon volan´ych instrukc´ı (napˇr. Tyto operace z´avis´ı na sloˇzitosti mikropoˇc´ıtaˇc˚u jejich instrukˇcn´ı sadˇe, proto vˇsechny ALU jednotky nejsou schopny vykon´avat stejn´e operace