V úvodní kapitole společně projdeme cestou objevů, nápadů i omylů, které umožnily vývoj prostředků pro bezdrátovou komunikaci až do jejich současné podoby. Dříve, než se vydáme na procházku historií, definujme si cíl, ke kterému chceme dojít. Komunikace je obecně charakterizována výměnou informací mezi dvěma (nebo více) uživateli.
Strana 64 z 170
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
6.), ale tak´e realizaci komplexn´ıch zaˇr´ızen´ı jako jsou osobn´ı
poˇc´ıtaˇce, ˇr´ıdic´ı jednotky, kod´ery video sign´al˚u, aj. Tato operace m´a pr´avˇe dvˇe vstupn´ı logick´e veliˇciny.Fakulta elektrotechniky komunikaˇcn´ıch technologi´ı VUT Brnˇe 63
6 ˇc´ıslicov´ych obvod˚u mikroprocesor˚um
ˇC´ıslicov´e obvody vyuˇz´ıvaj´ı realizaci jednoduch´ych aplikac´ı (napˇr. Pamˇet’
tˇechto syst´em˚u zpravidla realizov´ana bistabiln´ımi klopn´ymi obvody. exkluzivn´ı souˇcet (nonekviva-
lence, EX-OR) viz vztah (6. Dle [6.
V n´asleduj´ıc´ım textu jsou pˇredstaveny moˇznosti aplikac´ı vyuˇzit´ım jednotliv´ych logick´ych
ˇclen˚u pomoc´ı mikrokontrol´eru. Obecnˇe
vˇsak existuj´ı tyto moˇznosti:
• obvod poˇzadovanou funkc´ı bˇeˇznˇe vyr´ab´ı,
• sestaven´ı jednoduch´e aplikace pouˇzit´ım jednotliv´ych logick´ych ˇclen˚u (AND, OR, XOR),
• vyuˇzit´ı programovateln´ych logick´ych obvod˚u (PAL, PLD, CPLD, FPGA),
• v´yvoj specifick´eho obvodu ASIC,
• pouˇzit´ı mikroprocesoru, ˇci sign´alov´ych procesor˚u.2] jsou
ˇc´ıslicov´e sign´aly popisov´any nˇekolika zp˚usoby. dru-
hou stranu, ne´uplnˇe urˇcen´a funkce vyznaˇcuje pouze nˇekter´ymi kombinacemi vstupn´ıch veliˇcin. stavy v´ystupn´ıch
veliˇcin z´avis´ı kromˇe hodnot vstupn´ıch veliˇcin, tak´e hodnot´ach pˇredeˇsl´ych v´ystup˚u. Tyto hodnoty oznaˇcujeme jako logick´a jedniˇcka logick´a nula.
Vzhledem dvou-stavovosti sign´al˚u ˇc´ıslicov´e technice celkov´y poˇcet kombinac´ı vstupn´ıch
veliˇcin pr´avˇe 2n. Logick´y souˇcin souˇcet m˚uˇze m´ıt libovoln´y poˇcet
vstupn´ıch veliˇcin. Kombinac´ı tˇechto operac´ı lze vytvoˇrit tak´e tzv. Vˇzdy z´aleˇz´ı sloˇzitosti, dosaˇziteln´ych parametrech
(rychlost, pˇresnost, n´akladech (finance, ˇcas), rozmˇerech, poˇzadovan´e variabilitˇe, atd. Definiˇcn´ı obor takov´eto funkce pak urˇcuje, zda
se jedn´a ´uplnˇe urˇcenou kombinaˇcnˇe logickou funkci, nebo funkci ne´uplnˇe urˇcenou.
Logick´e operace, kter´e kombinaˇcnˇe logick´e funkce obsahuj´ı jsou negace, logick´y souˇcin (kon-
junkce, AND) logick´y souˇcet (disjunkce, OR). Pomoc´ı
. ovl´ad´an´ı dom´ac´ıch
spotˇrebiˇc˚u, ovl´ad´an´ı osvˇetlen´ı, apod.
6.2 Kombinaˇcnˇe logick´e funkce
Kombinaˇcnˇe logick´a funkce pravidlo, kter´e pˇriˇrazuje kaˇzd´e kombinaci vstupn´ıch veliˇcin de-
finiˇcn´ıho oboru funkce) jedinou v´ystupn´ı hodnotu. Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvaj´ı n´asleduj´ıc´ı interpretace:
• logick´a hodnota: O,
• pravdivostn´ı: v´yrok pravdiv´y, nepravdiv´y,
• bin´arn´ı hodnotou: 0,
• nebo interpretace prostˇrednictv´ım aktivn´ıho neaktivn´ıho stavu ˇr´ıdic´ı veliˇciny.1). Realizaci libovoln´e logick´e ˇci ˇr´ıdic´ı aplikace
lze zpravidla vyˇreˇsit nˇekolika zp˚usoby.
ˇC´ıslicov´e syst´emy dˇel´ı dvˇe velk´e ˇc´asti: kombinaˇcn´ı syst´emy (Combinational systems),
kdy hodnoty v´ystupn´ıch veliˇcin jsou z´avisl´e v´yhradnˇe aktu´aln´ıch stavech vstupn´ıch veliˇcin,
a sekvenˇcn´ı syst´emy (Sequential systems). ´uplnˇe
urˇcen´ych funkc´ı obsahuje jej´ı definiˇcn´ı obor veˇsker´e moˇzn´e kombinace vstupn´ıch veliˇcin.1 ´Uvod ˇc´ıslicov´e techniky
V ˇc´ıslicov´e technice analogov´e sign´aly povaˇzuj´ı skokovˇe promˇenn´e veliˇciny, kdy nab´yvaj´ı
pouze dvou hodnot. vyznaˇcuj´ı pamˇet´ı, tj
