Modelování vícekanálového optického bezkabelového spoje

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Tato práce se zabývá problematikou vícekanálových bezkabelových spojů s vyšším dosahem určeným pro komunikaci ve volném atmosférickém prostředí. Je proveden rozbor šíření optického svazku atmosférickým prostředím a popsány různé vlivy, které působí na kvalitu přenášeného signálu. V práci je provedena simulace duálního optického spoje, kterou jsou zjištěny energetické bilance optických zdrojů pracujících na vlnových délkách v atmosférických oknech v oblasti 850 a 1550nm. Je také zkoumáno rozložení optické intenzity vevysílací části. Na závěr práce jsou proveden měření, která ověřují správnost simulací a také použitých komponent bezdrátového spoje.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Michal Pavlů

Strana 26 z 72

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vlnoplochy jsou krčku rovinné, postupně zakřivují. Z vlnové rovnice jsme schopni určit minimální úhlovou divergenci normál vlnoploše pro danou šířku svazku. Za určitých podmínek lze šíření světelné vlny aproximovat šířením tzv. Aproximace světelné vlny Gaussovými svazky však možná pouze případě tzv. krčku. Při detekci světla tato kvanta zaznamenávají. Gaussových svazků.26 4. Pro vakuum Helmholtzova rovnice tvar: 022 2 2 2 = ∂ ∂ −      ∂ ∂ + ∂ ∂ z A kjA yx , (4.GAUSSŮV SVAZEK Z důvodu vlnové povahy světla není možné, aby byla energie soustředěna pouze vymezeného prostoru. Rozložení intenzity příčné rovině dáno kruhově symetrickou Gaussovou funkcí, která osu shodnou osou svazku. Nicméně velmi hrubém přiblížení možné uvažovat soustředění energie velmi úzkého svazku (paprsku). Sférická vlna se šíří jediného bodu, takže také normály vlnoploch vycházejí pouze jediného bodu. Prvním případem rovinná vlna, druhým je sférická vlna. Úhlovou divergencí nazýváme jev, kdy paprsek rozbíhá, roste jeho tloušťka (zvětšuje jeho stopa). Normály rovinné vlny jsou paralelní sobě navzájem hlavnímu směru šíření.2) kde souřadnice podélné osy směru šíření vlny vlnové číslo. Komplexní obálka vyhovuje paraxiální Helmholtzově rovnici pro posunutí konstantu pokud tato konstanta čistě imaginární jz0, kde reálná hodnota představuje tzv. V dalších úvahách budeme předpokládat, Gaussova vlna modulovaná proměnnou funkcí polohy, nazývanou komplexní obálka nebo komplexní amplituda A(r). Potom lze komplexní obálku Gaussova svazku přepsat tvaru [1]: . Ve směru šíření Gaussův svazek minimální šířku tzv. Výkon Gaussova svazku soustředěn střed úzkého kužele. obě strany krčku Gaussův svazek postupně rozšiřuje. paraxiálních vln.1) kde značí intenzitu vlnění, souřadnice podélné osy (směr šíření vlny) vlnové číslo. Za předpokladu, obálku lze lokálně považovat rovinnou vlnu, jejíž normála vlnoploše směr paraxiálního paprsku, lze řešením rovnice (4. Pro komplexní amplitudu platí [1]: ( )jkzrArU exp (4. Normály pak vytvářejí úzký kužel prostoru. Světlo emitováno kvantech energie. Rayleighovu vzdálenost). Světlo lze tedy definovat jako elektromagnetické vlnění detekované energetických kvantech, proto mluví dualismu světla. Paraxiálními vlnami jsou takové vlny, jejichž normály vlnoploch svírají směrem šíření vlny velmi malý úhel. Základem vlnové optiky Helmholtzova rovnice [1], která několik možných úprav. Elektromagnetické vlnění vyzařované laserem rovině kolmé směr šíření obvykle Gaussovo rozložení velikosti optické intenzity optické ose intenzita vlny maximální, následně velikost intenzity radiálně klesá souladu Gaussovou funkcí). Světelné vlny principiálně mohou šířit dvěma způsoby. Není ovšem reálné předpokládat, paprsek šíří volným prostorem bez úhlové divergence. Jedním možných řešení paraxiální Helmholtzovy rovnice Gaussův vlnový svazek.3) kde konstanta, souřadnice podélné osy směru šíření vlny vlnové číslo.1) dospět vztahu [1]: (       + −= z yx jk z A rA 2 exp 22 1 , (4